V přelomových dobách stojí zato poradit se s historií. A doba, ve které žijeme, takovou je, viz:
Tak jsem si naplánoval týden v zemi katarů - pospolitosti, která ve své době představovala vlivnou a konkurenceschopnou alterantivu naší evropské civilizace ovládané institucionalizovanou církví, resp. bojem mezi institucionalizovanou církví a světskou mocí. Tak abych viděl na vlastní oči, kde žili, co vybudovali, kde probíhala osudová střetnutí.
Základní informace o katarech, kteří se v mnohém podobali našim husitům, resp. táboritům (včetně jejich osudu) celkem objektivně (i když neúplně) vyložené lze najít např. na:
Byli alternativou morálně (snažili se upřímně být "čistí" v pravém smyslu tohoto slova), teologicky (upřímně věřili), sociálně (dokázali zajistit sociální konsensus), ekonomicky (jejich ekonomika vzkvétala, tj. - moderním jazykem - měla konkurenční převahu). Tak se "PROBLÉM" katarů řešil křížovou výpravou a při této příležitosti i zrozením inkvizice. Na čele likvidace katarů stál papež Inocenc III (nomen omen - Nevinný, tj. velký pokrytec a zločinec):
Příznačná je epizoda z Béziers (kam jsme zavítali v předcházejících dílech):
"Křižáci občas pustošili celá města, upalovali katarské dokonalé na hranicích a zabíjeli obyvatele. Např. v městě bylo údajně vybito veškeré obyvatelstvo – dvacet tisíc lidí bez ohledu na vyznání, neboť byli vybíjeni katolíci stejně jako kataři nebo příslušníci jakékoliv jiné víry. Jak líčí pozdější pramen o této události, Dialogus miraculorum Caesaria z Heisterbachu, při dobytí města Béziers uslyšeli křižáci křik obyvatel. "Když podle výkřiků poznali, že tam jsou spolu s kacíři i pravověrní (katolíci), řekli opatovi (Arnaldu Amalricovi, opatu ze Cîteaux): ‚Co si máme počít, otče? Nedovedeme rozlišovat dobré od zlých.‘ A opat (stejně jako jiní) v obavě, aby se kacíři ze strachu před smrtí nevydávali za pravověrné, řekl, jak se povídá: ‚Bijte je, vždyť Bůh zná ty, kdo jsou jeho.‘ (‚Caedite eos! Novit enim Dominus qui sunt eius‘) A pobito bylo ohromné množství."" (Z Wikipedie).
Následující foto jsou ze španělského města Figueres nedaleko francouzských hranic, kde je největší muzeum Salvadora Dalí, viz:
Foto 1: Pohled z obrovské citadely nad Figueres do podhůří Pyrenejí.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/1342-po-stopach-kataru-2-carcassonne-a-okoli.html
Foto 2: Citadela a za ní vrcholky hor.
Foto 3. Muzeum Salvadora Dalí, hojně navštěvované s četnými bizardními moderně uměleckými sochami v okolí.
Foto 4: Aspoň na tuto se podíváme zblízka.
(Pokračování)