Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jaroslav turánek: První přistání člověka na Měsíci se uskutečnilo 20. července 1969 v rámci mise Apollo 11. Americký astronaut Neil Armstrong se stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch. Po 57 letech s technologiemi daleko vyspělejšími s tím mají problém.
Ramstein to zmapoval přesně www.youtube.com/watch?v=Rr8ljRgcJNM

dušan mišík: Je zajímavé, že se k letu na Měsíc v roce 2026 nevyjadřují autoři alternativy. Jako by nevěřili, že se jedná o skutečný let a ne fikci. Kde je pravda? Má jí NASA? Nebo jí mají skeptici, kteří zpochybňují let mise Apollo 11 a dalších misí? Při méně významných událostech vysílá ČT24 o události celých 24 hodin. Odborník střídá odborníka. Pouze v krátkých pauzách jsou ve spěchu a zkráceně zveřejnovány zprávy o jiných událostech. Takže mě napadají tři myšlenky. Za prvé, lety lidské posádky na Měsíc jsou tak běžnou činností, že postačí krátká zpráva v televizních novinách. Za druhé, i ČT a její experti si nejsou úplně jisti, zdali je to skutečnost, nebo dílo umělé inteligence. Za třetí, pro naši pozornost jsou války důležitější než vesmírné lety s lidskou posádkou. Ničení lidských životů a infrastruktury na planetě má přednost před praktickým poznáváním vesmíru.

radimvalencik: Dík za oba komentáře. Jsou k věci. Na Facebooku už se objevují materiály, které misi zpochybňují:
The Artemis II astronaut has successfully exited the Orion capsule after a historic ocean splashdown, marking a major milestone in the mission! 🌊🚀 The astronaut emerged from the spacecraft, waving to the recovery team and taking their first steps on the deck of the USS recovery ship, surrounded by the endless blue waters of the Pacific Ocean. As they stepped out of the capsule, the astronaut was greeted with cheers and applause from the recovery team, who had been waiting anxiously for this moment. The astronaut's smile said it all, beaming with pride and relief after completing the incredible journey to the moon and back. This incredible achievement paves the way for future lunar exploration and beyond, opening up new possibilities for human spaceflight and scientific discovery. The successful splashdown marks the culmination of years of hard work and dedication from the entire Artemis II team, and serves as a testament to human ingenuity and determination. 🚀 As we look to the future, we can't help but wonder what other wonders await us in the vastness of space. Will we one day set foot on Mars? Will we discover new worlds and civilizations? The possibilities are endless, and with achievements like this, we're one step closer to making those possibilities a reality.

Astronaut Artemis II úspěšně opustil kapsli Orion po historickém oceánu, což znamená hlavní milník v misi! 🌊🚀 Astronaut vynořil z kosmické lodi, mával zotavovacímu týmu a udělal své první kroky na palubě obnovovací lodi USS, obklopené nekonečnými modrými vodami Tichého oceánu. Když vystoupili z kapsle, astronaut byl přivítán pokřivením a potleskem zotavovacího týmu, který na tento okamžik netrpělivě čekal. Úsměv astronautů řekl za vše, zářil pýchou a úlevou po dokončení neuvěřitelné cesty na měsíc a zpět. Tento neuvěřitelný úspěch dláždí cestu pro budoucí průzkum Měsíce a dále, otevírá nové možnosti pro lidský vesmírný let a vědecký objev. Úspěšný splashdown znamená vyvrcholení let tvrdé práce a oddanosti celého týmu Artemis II a slouží jako důkaz lidské vynalézavosti a odhodlání. 🚀 Když se díváme do budoucnosti, nemůžeme si pomoct, ale přemýšlíme, jaké další zázraky nás čekají v rozlehlosti vesmíru. Vkročíme jednou na Mars? Objevíme nové světy a civilizace? Možnosti jsou nekonečné a s takovými úspěchy jsme o krok blíže k tomu, abychom tyto možnosti stali skutečností.

---
radimvalencik.pise.cz

ondrey: Ex post se kazdy snadno tvari, ze „to je jasne“ – a to je presne jiraskovsky Herr Aktuar ala F.L. Vek: fakta znat nemusi, staci mu „cist noviny“ a zpetne rozdavat moudra.
Kdyz uz mluvime o „riziku“ a „odvaze“, tak bez romantiky pripomenme mrtve a konkretni selhani pri hledani funcniho reseni – americka i sovetska:
USA: Apollo 1 (1967) – Grissom, White, Chaffee (pozar pri pozemnim testu kabiny, fatalni design + procedury).
SSSR: Sojuz 1 (1967) – Komarov (selhani padakoveho systemu pri navratu).
SSSR: Sojuz 11 (1971) – Dobrovolsky, Volkov, Pacaev (dekomprese pri navratu).
A ano, byly i dalsi tragicke nehody ve vycviku a testech. Technologie se nevyviji pres pivni metafory, ale pres chyby, ktere se zaplati a pak brutalne analyzuji.
Ted k tomu, co je skutecny „skelet letu do vesmiru“, ktery po Werner von Braunovi zbyl a porad drzi vsechno – i dnes:
Stupnovani (staging) a hmotnostni bilance: bez toho se na orbitu nedostanete.
Motorova disciplina: spalovaci stabilita, vibrace, rezimy selhani, kvalifikace.
Navigace a rizeni: inerci navigace a centralni avionika (koncept “mozek nosice”, kdysi Saturnova instrument unit, dnes moderni GN&C).
Integrace systemu: rozhrani stupnu, aerodynamika, tepelne zatizeni, separace, redundance.
Testovani a uzavirani odchylek: co se nechova podle modelu, musi se vysvetlit, nebo se neleti.
Tohle je stale Werner von Braun – ne podivuhodna kouzla soudruha Nezvala, ne proroctvi, ale inzenyrska pokora k fyzice a tvrdost k dukazu.
A prave proto je smesne, kdyz autor stranek dela „analytiku“ stylem sci-fi jistot z televize: prilepi Nebeske jezdce, prida velka slova („dominantni hra“, „tajne linky“, „jadro moci“) a nakonec vyrobi pojistku, ze jakykoli vysledek pujde zpetne prohlasit za „vitezstvi v dominantni hre prvnich krestanu“.
Kde jsou v tom Cinani? Cina ma oficialni plan pilotovaneho pristani „do 2030“ a vyviji k tomu nosic, lod i lander. Jenze „2030“ je v kosmonautice slogan statniho kapitalismu povazovany nekterymi soudruhy za "zivou rudou nit", ne zaruka: rozhoduje integrace, testy, spolehlivost motoru, tepelna ochrana, rendezvous architektura, skafandry, landing system, a hlavne kvalifikace celeho retezce. Zda to stihnou, neni otazka viry ani narativu, ale harmonogramu testu a uzavirani rizik – a tam se terminy velmi casto posouvaji.
Proto jsou pindy o „cyborzich“ jsou uz uplne mimo: ano, robotika a autonomni systemy porostou, ale jsou znacne nespolehlive a ani nejsou jako spolehlive zatim vyvijeny. Ale z toho neplyne, ze Cina „prehodnoti roli lidi“ a pojede lunarni program jako sci-fi kyborg-base-drive ala autor stranek. Oficialni program je pilotovany cil. Vse ostatni je jen vypraveni, ktere ma vypadat chytre. Kdo misto toho vyrabi jen dojem jistoty, ten necte realitu – ten ji maskuje.