Seance s AI: Od narativů až k jejímu polidštění

Seriál s AI o narativech končí, o polidštění AI začíná

Dnes vyvrcholil seriál, který vznikl na bázi rozhovorů s AI (umělou inteligencí) o filozofických kategoriích a prolamování zapouzdřujících narativů. Původně to měl být jen krátký samostatný seriál uveřejněný paralelně se seriálem k pěstování vize. Navazoval na knížku Lidi, ještě máte rozum... - Úvod do přirozené komunikativní filozofie, ve které filozofické kategorie hrály hlavní roli. Vydal jsem ji před 32 roky. Zájemce ji najde celou (oskenované stránky) zde: https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html

Postupně se obsah komunikace s AI začal přibližovat aktuálním tématům souvisejícím s pěstováním vize, zejména otázce negativní role tzv. narativů a o co by se z tohoto hlediska měla snažit média. Vyústil v otázku"Jaké podmínky musí splňovat nový ideový rámec, aby dokázal prolomit dnešní narativní bariéry podobně, jako to s tehdejšími narativy dokázalo prostřednictvím univerzalistického ideového rámce rané křesťanství?"Odpověď AI na ni byla velmi přesná, přehledná a vyčerpávající, ovšem málo akční. Závěrečný díl proto uzavřel téma odpovědí AI na otázku "Jak stručně oslovit toho, kdo chce začít dělat něco, co otevře cestu k pozitivním změnám?", viz https://radimvalencik.pise.cz/12932-s-ai-o-kategorialnim-mysleni-a-narativech-33.html V odpovědi lze najít mnoho podnětného a inspirativní pro to, jakou podobu by měla mít perspektivní, realistická a přitažlivá vize, aby oslovila lidí a mohla se šířit jako replikující se memplex.

Zítra (28.3.) na těchto stránkách startuje seriál Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď!, který je inspirován jak zkušenostmi spolupráce s AI, tak i nastíněním perspektivy "polidštění počítačů" ve výše zmíněné knížce Lidi, ještě máte rozum...Seriál dokumentuje reálně probíhající experiment.

Osobně jsem skeptický, pokud jde současný typ AI. Ale komunikuji na toto téma s AI, prošel jsem už delší cestu a zatím jsem nenarazil na nepřekročitelné bariéry. Objevil jsem však mnoho pozoruhodného.

Stručně naznačím cestu, kterou jdu: Iljenkovův fascinující experiment v Zagorsku se vzkříšením slepohluchých osob, souvislost mezi fungováním myšlení a everettovskou mnohosvětovostí, problém "vyladění", jak může stávající typ AI vykonávat všeobecně zprostředkující činnost v prostředí, ve kterém se nachází... Postupně se dostaneme i k otázce:"Jakou by měla mít či může mít AI s vlastní identitou cílovou orientaci?" Ukáže se, že tato otázka je mnohem výživnější, než by se mohlo zdát na první pohled. Prostřednictvím ní se totiž dostáváme do bezprostřední souvislosti s otázkou, co dělat, aby zdokonalování AI nepřinášelo rizika, ale i s otázkou, jaká rizika má to, že tento vysoce výkonný způsob zpracování dat ovládá člověk se svými nedostatky, atavismy, které v něm ulpěly během evoluce jeho předchůdců i v jeho dramatickém historickém vývoji.