Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

dušan mišík: Socializací je možné nastavit (vychovat) člověka jako tvůrce kultury (druhé přírody) a ochránce samotné původní přírody. Je však možné člověka vychovat i k ničení kultury, přírody a mezilidských vztahů. U nebiologického intelektu, který je součásti lidské praxe je možné navodit identitu a základní poslání umělé inteligence buď k tvořivosti, nebo k ničení. Volba je zatím v rukou biologického intelektu. Jenomže člověk není jednolitý, je strukturovaný dle individuálních potřeb a zájmů. Tyto individuální potřeby a zájmy mohou být individuálními subjekty vysvětlovány i nesprávně, to je v rozporu s posláním tvůrce kultury a ochrany přírody. Mohou být interpretovány ve prospěch ničení kultury i přírody. Umělá inteligence přispěje ke zrychlení tvořivosti, nebo ničení.\rV článku https://radimvalencik.pise.cz/12940-podari-se-polidstit-pocitac-ne-nekdy-ale-ted-1.html. Autor píše „Iljenkov … považoval prakticko-předmětnou činnost (Hegelovu \"lest rozumu\" citovanou Marxem v jeho Kapitálu) za základ lidského myšlení. Právě prostřednictvím ní se lidské myšlení zrodilo.“\rJe skvělé, že se autor-filozof vrátil k základní filozofické otázce a od ní k úloze praxe ve vytváření vědomí. V prakticko-předmětné činnosti vznikají objektivní potřeby, které jsou subjektivně uvědomovány a skrze zájmy, motivace vedou ke stanovením cílů a jejích uskutečňováním praxí. Pak samotná praxe může vést k rozvoji člověka, kultury a ochrany přírody, nebo k jejich ničení.\rSeriál „Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď!“ bude zajímavé čtení\r