Vize, jakou potřebujeme/1554

Vize, jakou potřebujeme/1554

Zkušenosti z komunikace prostřednictvím využití kategorií a AI/1

Práce s využitím párových filozofických kategorií při přesahu stávajícího poznání → problém překonání "zabedňujících" narativů sloužících k vytváření bariér a animozit mezi lidmi a manipulaci s nimi → využití historických zkušeností z expanze raného křesťanství k odpovědi na otázku, co vše musí obsahovat perspektivní, realistická a přitažlivá vize a jak podpořit její šíření. To vše s využitím AI. – Takto by se dal charakterizovat jeden ze směrů pěstování vize, který (trochu nečekaně) přinesl seriál "Rozhovor s AI o kategoriálním myšlení a narativech", jehož první díl je zde https://radimvalencik.pise.cz/12859-s-ai-o-kategorialnim-mysleni-a-narativech-1.html

Výsledný produkt je mimořádně zajímavý. Ještě jsem se nedostal k jeho zveřejnění. Rodil se postupně a pomalu. Kdo se k němu chce dostat co nejdříve, musí sledovat výše zmíněný seriál na mém blogu. Seznámí se i s tím, jak AI pracuje a s novými možnostmi jejího využití. To je důležité i pro pochopení toho, k čemu nás výsledek přivedl.

Pak ale došlo ke stagnaci. Už se mně nedařilo nic nového z AI vymáčknout. Tak jsem se pokusil o inovaci. Oslovil jsem tři kolegy, aby se na danou problematiky podívali ze svého úhlu, viz následující (důležitý) dopis, který jsem jim zaslal. Zvýrazňuji jej barevně:

Při práci s AI jsme (společně s ní) postoupili až tam, kam jsem ani netušil, že lze dojít. Od otázky role kategorií v přesahu stávajícího poznání k problematice překonávání tzv. "narativů" blokujících myšlení, od překonávání narativů k otázce využití zkušeností z šíření raného křesťanství (což je vzorový příklady překonání "zabedňujících" narativů, kterými byla promořena tehdejší společnost). Tím vyvstala otázka, co dál. Nabízí se jedinečná příležitost nikoli jen posunu, ale dalo by se říci poskočení vpřed nejen při pěstování, ale i šíření vize. O tom píšu v příloze k tomuto mailu. V příloze proto, že je to delší text a ve Wordu se lépe čte i lépe se s ním pracuje.

Má několik částí:

- Jak pracuje AI (vytěženo z vlastních zkušeností).

- Jak přetavit zkušenost z šíření raného křesťanství do struktury a způsobu šíření vize.

- Jak každý právě svým specifickým, resp. vlastním chápáním této problematiky může přispět k posunu vpřed (právě proto, že to vidí ze svého vlastního pohledu).

Tak se podívejte do přílohy. Obracím se právě na Vás tři, protože vím, že s AI pracujete.

Pokud se Vám něco zajímavého urodí, pošlete mně to. Když to upravíte do podoby příspěvku série příspěvků, budu rád.

Všichni tři se pustili do práce a poslali výsledky toho, co se jim podařilo. Každý na to šel trochu jinak. Ještě to není skok, spíše prodírání se křovím, ale zkušenost, kterou touto formou získáváme, je nesmírně cenná. Mj. se například ukazuje, že využití komunikace s AI při řešení stejného problému dvěma či více osobami podstatně zvyšuje efektivnost vzájemného sdílení nových poznatků (lidskými bytostmi). Tj. vhodné použití AI vede k podstatně lepší komunikaci mezi lidmi. Mj. i k odstraňování narativních slupek, kterými se nechtěně a nevědomě obalujeme.

V několika dalších pokračováních se ke stávajícím výsledkům toho, co lze považovat i za určitý experiment kriticky vyjádřím. Kritické hodnocení je v tomto případě důležité, abychom mohli jít dál.

Ještě se z technického hlediska vyjádřím k tomu, jak bude výsledek komunikace s AI postupně zveřejňován:

- Dnes je v seriálu "Rozhovor s AI o kategoriálním myšlení a narativech" uveřejněn 26. díl, který obsahuje velmi významnou poznámku vycházející z toho, že každý jev lze chápat jako projev souvislostí mezi jinými jevy. Když rozumně klademe AI otázku, můžeme ji přivést k tomu, aby "sestykovala" dva různé pojmové vektorové prostory a na základě toho upozornila na řadu jevů, které se jako projev souvislostí mezi jevy v různých oblastech projevuje. Na člověku pak závisí, jak je schopen takto získaný výsledek vyhodnotit. Samozřejmě je mimořádně významné, s jakou invencí člověk přichází, tj. specificky lidské (jak by řekl Ludvík Souček) "tušení souvislostí".

- Toto téma je pak rozvedeno v dílech 27. až 29., kde mj. AI velmi otevřeně popisuje svůj způsob práce, což je pro její využití velmi přínosné.

- Ve 30. až 34. díle je řešeno hlavní téma: Vytěžení zkušeností z překonávání tehdejších narativů, v nichž byli myšlenkově a citově uvěznění lidé té doby, zcela novým pojetím světa a člověka v něm, který se poprvé v dějinách vyznačoval explicitním univerzalismem oproti do té doby vládnoucímu tribalismu. Zde stojí za zmínku dvě věci: a) na klíčovou otázku dala AI více než dvojnásobně delší odpověď ne dává na jiné otázky (říci, že ji otázka "zaujala" není přesné, ale patrně vazeb mezi uvedenými pojmovými vektorovými prostory bylo velké množství); b) poměrně brzy se však začala opakovat a při různých modifikacích pohledu na dané téma už nepřinášela nic nového.

Tak se podívejme, zda a o kolik se podařilo řešení této problematiky posunout dále. Vyplynou z toho i závěry týkající se možnosti zapojení každého do bádání v uvedeném směru.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jaro začalo. Do pražské kotliny prý přichází kolem 26. února (teplotně a vegetačně). Asi to bude pravda. Nejdříve rozkvétá  příroda v Českém krasu Krásná Paní (kopec u Bubovic, Doutnáč, Bubovické vodopády, Chlum. Vypravil jsem se sem přesně na přelomu února a dubna.

Údolí potoka  Loděnice pod hradištěm Kozel.

Pod hradištěm Kozel v údolí potoka Loděnice (Kačák)

Tady se kdysi vrásnilo.

Návrat zpět do Srbska.Výlet končí.