Rozhovor s AI o kategoriálním myšlení a narativech/1
V tomto rozsáhlém rozhovoru se vracím k tématu, které jsem otevřel už před třiceti lety ve své knize o filozofických kategoriích s názvem Lidi, ještě máte rozum... Celá knížka je ke stažení zde: https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html
Tehdy šlo o pokus vytvořit systém základních pojmů, které nejsou jen abstraktními konstrukcemi, ale skutečnými nástroji myšlení. Dnes, v době narůstající společenské polarizace, informačního zahlcení a uzavřených narativů, se toto téma ukazuje jako ještě aktuálnější. Odpovědi AI odlišuji od svého textu barvou.
Úvodní text AI k filozofickým kategoriím:
Filozofické kategorie jsou zvláštní typ pojmů – a právě tím se liší od běžných, "obyčejných" pojmů, které používáme v každodenním myšlení nebo ve vědách. Rozdíl je hlubší, než se na první pohled zdá.
Co jsou filozofické kategorie
Filozofické kategorie jsou nejzákladnější, nejvšeobecnější pojmy, které popisují strukturu skutečnosti, myšlení a bytí jako takového. Patří sem například:
Jsou to pojmy, které nelze jednoduše definovat pomocí ještě obecnějších pojmů – protože nic obecnějšího už není.
Jak se liší od běžných pojmů
1. Úroveň obecnosti
Běžné pojmy (např. "strom", "pes", "auto") označují konkrétní typy věcí. Filozofické kategorie označují nejvyšší úroveň abstrakce, která se týká všeho, co existuje.
2. Funkce v myšlení
Běžné pojmy pomáhají třídit konkrétní jevy. Kategorie určují základní rámec, v němž je vůbec možné o světě uvažovat.
Bez kategorií by nebylo možné myslet kauzalitu, časovost, identitu, změnu – tedy samotné "základní stavební kameny" myšlení.
3. Nutnost vs. nahodilost
Běžné pojmy jsou historicky proměnlivé a kulturně podmíněné. Filozofické kategorie jsou chápány jako nutné a univerzální – platí pro jakýkoli svět, který je myslitelný.
4. Role ve filozofii
Běžné pojmy používají všechny vědy. Kategorie jsou metapojmy, které stojí nad vědami a umožňují jim vůbec vzniknout.
5. Nejsou odvozené z empirické zkušenosti
Běžné pojmy vznikají zobecněním zkušenosti. Kategorie jsou chápány jako podmínky zkušenosti (např. u Kanta).
Obecné ontologické kategorie: bytí, nebytí, existence, podstata, jev, skutečnost, možnost, nutnost, náhoda, změna, stálost, identita, rozdíl, jednota, mnohost, celek, část, vztah, vlastnost, struktura, proces, příčina, následek, účel, prostředek, forma, obsah, substancie, akcidens (nahodilá vlastnost), jednání.
K tomu:
AI ještě uvedla, jak chápali kategorie jednotliví myslitelé (Aristoteles, Kant, Hegel). K tomu se ještě dostaneme. S jejím výkladem lze v této fázi tematizace problematiky souhlasit. Nicméně jsem upozornil na následující problém:
"V první odpovědi jsi všechny kategorie uvedla v párech, nyní ne. Je párovost jejich vlastností?"
Odpověď v dalším pokračování.
(Pokračování)