Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Vzhledem k tomu, ze jsem bohuzel jeden z tech, co jsem si titul pred lety precetl a nastesti jiz v te dobe disponoval fragmenty toho, cemuz se kdysi rikalo "klasicke vzdelani". To jak mnohym i dnes stale nedochazi, soudruzi v povalecnem zrizeni vymitili, tak zminovana publikace je urovni mysleni techto soudruhu.
Proto se dnes mnozi z neznalosti s oblibou opiraji o umelou inteligenci sestavena moudra a obvzlaste ti nejapni s nimi predvadeji usmevne cirkusove triksy. Ale, proc ne ...je obohacujici se filosofii zabyvat a minimalne pojmum rozumet, coz v prostredi teto reci umi z me zkusenosti malokdo. vyjdu z vcerejsiho clanku 1 a ukotvim do dnesniho 2, vic se tim, co je zde napsano nema z meho pohledu smysl zabyvat...jelikoz je to znacne odflakle, ale nema cenu chodit do hloubky...konzument o to estoji..
Jak pravil prof. Milan Machovec, kdyz Egon Bondy zacal psat Dejiny filozofie, z potreby si tyto veci pripomenout osvojit, a profesor, ktery dila dokonale znal nad jeho snahou kroutil hlavou. Pro me byla Bondyho prace pristupna a probudila sirsi zajem o vyvoj lidskeho mysleni. Ovsem pochycbuji o tom, ze to najdete v delsi eseji "Lidi, jeste mate rozum".
1) byti x nebyti - osobne me nic nerika metafyzicka linie, ale mam k ni velkou uctu (Recko -> Nietzsche) ale nejsem s ni a nikdy nebudu v souladu- Presokratikove: byti jako physis / odhalovani; nebyti jako nicota ci skrytost (Parmenides dokonce pravi: nebyti neni). Takze tvrzeni: Nemuzes myslet "byti", aniz bys mela predstavu nebyti je opodstatnena a autor stranek je mimo...
Platon: byti 'pravdivejsi' v idejich; nebyti resi pres jinakost (ne ciste nic).
Muj oblibeny architekt metafyziky Aristoteles: byti jako ousia (to, co jest 'nejvic'); nebyti jako privace/negace.
Krestanstvi: byti vrcholi v Bohu; nebyti jako nedostatek/nicota vuci Bohu.
G.W.F.Hegel: byti - nic -> stavani se (dialektika).
Friedrich Nietzsche: podezreni vuci stabilnimu 'byti'; primat stavani/sily (vule k moci).
Zacneme u Aristotela - kde stoji ...stabilizuje otazku byti do ontologie ousia a kategorii; nebyti je privace (steresis) nebo negace, nikoli 'nic' jako zkusenost.
Na nej ovsem s uctou narazi Martin Heidegger - jak to postavil jinak mimo metafyziku
a vraci pravdu bytí k aletheia: byti se ukazuje a skrýva; otazka byti neni vycerpana ontologii jsoucna. Das Nichts neni jen logicka negace; v uzkosti muze odhalovat bytí.
Tak vidime, kde se Valencik se svymi narativy pohybuje...
2) pricina x nasledek - znovu vyvojove metafyzicka linie (Recko -> Friedrich Nietzsche)
Aristoteles ma: 4 priciny (materialni, formalni, ucinna, ucelova) jako klasicky ramec 'proc'. Prichazi bohuzel stredovek: kauzalita v radu stvoreni; Buh jako prvni pricina.
Novovek: posun k ucinnym pricinam a mechanice; ucel slabi.Pak prichazi konecne David Hume oproti nemu Immanuel Kant: spor o nutnost kauzality (David Hume skepticky; Immanuel Kant jako podminka zkusenosti). Valencik placa neco o pripadech polarity
G.W.F.Hegel prichazi se sympatickou myslenkou pricina-nasledek je jednostranna; pravda je v sebe-pohybu pojmu - s tim uz lze ale tezko souhlasit. Friedrich Nietzsche: 'priciny' casto jako projekce; interpretace a sila ...no kam to vedlo, kazdy vi.
Aristoteles - kde stoji :zaklada systematickou nauku o pricinnosti; ucel (telos) je plnohodnotna pricina, ne jen dodatky. Po dlouhem studiu Aristotela Martin Heidegger - jak je minum lidi v teto reci znamo, to postavil jinak kauzalitu ve smyslu Immanuela Kanta nepopira, ale vidi ji jako jeden zpusob odhalovani sveta (typicky vedecko-technicky)- pro soudruhy prvotni ... V technickem veku se 'proc' redukuje na ovladatelnost a produkci (Bestand).No kde jste to soudruzi skoncili...
3) nutnost x moznost - puvodni evropska metafyzicka linie (Recko -> Friedrich Nietzsche)
Aristoteles: dynamis-energeia; moznost a uskutečněni; nutnost v logice i prirode.
bohuzel prevaha scholastiky ve stredoveku: nutnost bozi vs. kontingence stvoreneho; modalni metafyzika. Francouzsti encyklopediste a sborove novovek: nutnost jako zakony prirody; moznost jako model/hypoteza. Velky G.W.F.Hegel:nutne je to, co se ukaze jako vysledek vyvoje; 'pouha moznost' je abstraktni. Proto si R. Valencik pujcuje "abstraktni konstrukce" ...v druhe vete ...odstavce za sebe necha psat AI.
Friedrich Nietzsche: opravnena kritika teleologie; vecny navrat jako radikalni motiv nutnosti. Aristoteles - kde stoji : nastavuje zakladni modalni par: moznost neni nicota, ale realna potencionalita; uskutečněni je ontologicky tezke... to je podle me vemi silne a prichazi Martin Heidegger, ktery nikdy neodevzdal stranickou knizku NSDAP i kdyz pomerne kratce prozrel a odstoupil z pozice freiburgskeho rektora - jak to postavil jinak
moznost je primarni struktura Dasein: clovek neni hotovy fakt, ale projekt moznosti (Entwurf). Nutnost se ukazuje na pozadi konecnosti (Sein-zum-Tode) a vrzenosti (Geworfenheit).
4) jednotlive x obecne - R. Valencik to laicky, ci spise ledabyle soudruzsky, ale dnes uz spise od pivniho stolu: jednota a mnohost. Metafyzicka linie (Recko -> Friedrich Nietzsche) od Platona: obecne (ideje) je 'pravdivejsi' nez jednotliviny. Sam Aristoteles: obecne je v jednotlivem (forma v jednotlivine); poznani jde pres obecne. Pres stredovek: spor o univerzalie (realismus vs nominalismus) - kolik lidi v CR se pohybuje jeste ve stredoveku, pak nastesti novovek: obecne jako zakon/pravidlo/pojem; jednotlivina jako instance dat. Napoleonske valky a konecne G.W.F.Hegel: obecne (pojem) se uskutečňuje v jednotlivem; jedinec je moment celku. Friedrich Nietzsche: obecne jako zjednoduseni; maska moci/perspektivy. Sympaticky Aristoteles u jednotlive x obecne - kde stoji
vyvazuje: bytí je v jednotlivine, poznani jde pres obecne; odmita Platonovo 'oddeleni' ideji. Schwarzwaldsky Martin Heidegger - jak to postavil jinak..? ..kritizuje abstraktni obecno stejne jako R. Valencik , ktere muze zakryt puvodni zkusenost bytí-ve-svete.
Dava prioritu situovanosti a svetovosti: smysl se rodí v praxi a jazyce, ne v seznamu univerzalii.
5) substance x vlastnost -takze metafyzicka linie (Recko -> Friedrich Nietzsche)
Sam Aristoteles - to, co jest 'nejvic'= ousia jako nositel vlastnosti; zaklad ontologie kategorii. Temnejsi stredovek: substance-akcidens + teologicke dopady (napr. transsubstanciace).Konecne novovek a Rene Descartes (mysl/telo jako substance),Baruch Spinoza - konecne formuluje jednu substanci !, talentovany Gottfried Wilhelm Leibniz ma sve - monady. Georg W.F.Hegel prichazi s kritikou staticke substance; 'substance je subjekt' (pravda je pohyb pojmu) - velka myslenka, ale podle me neni uplna. Friedrich Nietzsche ujizdi a substance jako gramaticka fikce; 'vec' jako ztuhnuti toku sil.
Aristoteles - kde stoji s nim cela metafyzika Aristoteles je architekt substancní ontologie: co je 'nejvic' jsoucim (ousia) a jak nese urceni. Ovsem Martin Heidegger - jato postavil jinak a bere to jako utok na tradici: bytí bylo zameneno za nejvyssi jsoucno (idea/substance/Buh/subjekt/vule). Substanční model posilil bytí jako pritomny objekt (Anwesenheit), coz kulminuje v Gestell (svet jako zasoba).
6) prostor x cas - autor stranek v dile 2 vypousti, jelikoz zase budeme cisti blouzneni o neeuklidovske geometrii, kvantovych teorii a vysledek bude neuchopitelny..takze klasicky nonsence, ale treba nas po prochazkach na ruinach athenske Academie pozitivne prekvapi.
Metafyzicka linie (Recko -> Fridrich Nietzsche)
Aristoteles: cas jako 'pocet pohybu' vzhledem k drive-pozdeji; prostor jako topos (misto).
Vatikanem formulovany stredovek: cas stvoreny; Bozi vecnost mimo cas. Konecne novovek: a brilantni Isaac Newton absolutni cas/prostor; jeste daleko dale vecny Immanuel Kant prostor a cas jako formy nazoru... s tim se vyrovnal neohrabane G.W.F.Hegel: prostor a cas jako momenty prirody; duch ma vlastni dejinnost... to pochopili nejlepe soudruzi. Friedrich Nietzsche: vecny navrat (cas jako kruh);brano podle me spise jako cyklicka kritika linearnich záruk. Samotny Aristoteles - kde stoji: definuje cas pres pohyb a mereni (drive-pozdeji); zavadi klasicky fyzikalni ramec. Prijde a elegantne vrhne Martin
Heidegger: casovost (Zeitlichkeit) je struktura Dasein, ne jen vlastnost sveta.
Prostor chape pres prebývani, blizkost a vzdalenost v praxi, ne jen jako geometrickou mříž.
Tento prehled jsem koncipovan jako rychlou orientacni mapu Valencikovych 6 uzlu, ktere ve svem dile nerozvazal. Pro detailni studium lze kazdy uzel rozvinout pres konkretni texty (Platon/Aristoteles, scholastika, novovek, Hegel, Nietzsche; u Martina Heideggera zejmena poctivim tydennim studiem Sein und Zeit, Vom Wesen der Wahrheit, Die Frage nach der Technik, Vortraege und Aufsaetze ... Koncim slovy soudruha Jiriho Paroubka: A kdo z Vas to pani a damy -ma ...zna?