Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/45

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/45

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 8.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

Důležité je přečíst si část 1. (zde: https://radimvalencik.pise.cz/12793-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-38.htm ), kde je výchozí model s komentářem vylepšeným AI (a podstatně srozumitelnějším, než byl můj).

AI k odvození pozičního investování z ultimátních her:

Správně zdůrazňujete, že odmítnutí rozdělení např. 10 : 90 je racionální, protože hráč maximalizuje dlouhodobou pozici, ne jednorázový výnos. To je plně kompatibilní s:

- opakovanými hrami

- reputačními modely

- evoluční teorií her

Tady jsme v souladu s moderní teorií, ne proti ní. Proto doporučuji místo formulací typu: "Teorie to vysvětluje nedostatečnou racionalitou" formulaci "Část starší literatury interpretovala tato chování jako odchylku od úzké instrumentální racionality; novější přístupy je však chápou jako strategickou racionalitu orientovanou na budoucí interakce." Vyhneme se zbytečnému konfliktu s mainstreamem.

K tomu:

Považuji za rozumné a přínosné. Je připomínám, že ultimátní hra je hra, kdy "kouzelný dědeček" nabízí dvěma hráčům například deset stokorun s tím, že jeden navrhuje rozdělení a druhý má možnost buď souhlasit, nebo nesouhlasit. Když souhlasí, rozdělí se podle návrhu, když nesouhlasí, nikdo nedostane nic.

AI k pozičnímu investování:

Vaše implicitní definice: "Pozičně spravedlivé je takové rozdělení, které je pozičně neutrální z hlediska budoucích konfliktů."

To je velmi silná myšlenka. Ve skutečnosti odpovídá tomu, co jinde existuje rozptýleně jako:

•          power-adjusted payoffs

•          strategic fairness

•          endogenizace budoucí vyjednávací síly

Co doporučujeme explicitně doplnit

Navrhujeme jednu krátkou, ale ostrou definici:

"Poziční investování je takové jednání, při němž subjekt přijímá nebo odmítá aktuální rozdělení výnosů nikoli podle jeho okamžitého užitku, ale podle toho, jak toto rozdělení ovlivní jeho relativní vyjednávací pozici v budoucích interakcích."

Tím:

- jasně oddělíte pojem od "spravedlnosti",

- zbavíte jej morálního nánosu,

- ukážete, že jde o čistě ekonomický mechanismus.

K tomu:

Tady se zase projevuje tendence AI ke konvencionalismu, tj. snaha začlenit nové do "Prokrustova lože" starého.

Například to, co nazývá mou "implicitní definicí" jsem nikde neřekl. Nikdy bych nemíchal do definice pozičního investování "spravedlnost". Připomenu a zdůrazním svoji definici pozičního investování (tak, jak je uvedena v učebnici):

Odkazy na tři oblasti, které odkazují na "rozptýlené" zmínky o pozičním investování jsou  užitečné. Určitá příbuznost s pozičním investováním tam je. Ale právě vnesení normativního pojmu "spravedlnost", který je nutným doplňkem neoklasického pojetí, brání identifikování toho, co je podstatou pozičního investování.

Formou této poznámky stylizované do podoby otázky jsem na to AI upozornil a s napětím jsem čekal, co odpoví. K tomu se dostaneme v příštím pokračování.

Ještě před tím jen malá zmínka, kterou mě AI dala k obrázku karikaturisty Vladimíra Renčína, ve které vložil jedné ze svých figurek do úst výrok "Svoboda jednoho končí tak, kde začínají peníze druhého." Upozornila na to, že moje otázka "Mohou peníze omezit svobodu druhého?" může vést ke čtení textu jako ideologického. Doporučila  přeformulovat takto:"Za jakých podmínek se majetková převaha může proměnit v nástroj systematického ovlivňování možností jednání druhého subjektu?"Souhlas.

(Pokračování)