Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/38

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/38

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 1.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

AI k těmto úpravám říká: "Budu odpovídat jako společná redakční a koncepční reflexe (Architect × Codex). Níže tedy nenajdete potvrzení, ale strukturální zpřesnění, didaktické posílení a návrhy úprav, které mohou první část učebnice učinit srozumitelnější, přesnější a lépe ukotvenou pro akademické i veřejné použití." Podobně jako v tomto případě, budu i další vstupy AI od svého textu odlišovat barvou.

Ještě před tím několik obecných poznámek:

1. Učebnice (její koncept) je výrazným  přesahem stávajícího hlavního proudu ekonomie (zejména mikroekonomie, ale s přesahy i do dalších oblastí), který vznikl jak posunem v oblasti teorie (a v logice teorie samotné), tak i jako reakce na praktické vyústění, které má jednak podobu opory pro pochopení toho, o co dnes jde, jakou změnou prochází lidská pospolitost, tak teoretických východisek analýzy konkrétních situaci a návrhu perspektivních reforem zaměřených na řešení nejdůležitějších současných problémů.

2. Nebudu opakovat to, co už bylo publikováno, pouze připomenu  základní model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí:

K popisu modelu využiji upravenou verzi navrženou AI. Je srozumitelnější než moje původní:

Grafická interpretace modelu

Model lze znázornit tak, že:

• investiční prostředky dvou subjektů jsou kladeny na společnou osu "proti sobě",
• křivky mezních výnosů vyjadřují současně:
  • nabídku vlastních investičních prostředků,
  • poptávku po cizích investičních příležitostech.

Tím získáváme obecný analytický rámec, který:

• zahrnuje standardní trhy,
• kapitálové a úvěrové vztahy,
• i rozhodování domácností o spotřebě a investicích.

Význam modelu

Model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí:

• rozšiřuje standardní neoklasický aparát,
• umožňuje analyzovat spotřebu, investice i redistribuci jednotným prizmatem,
• vytváří teoretický základ pro analýzu:
  • produktivních služeb,
  • pozičního investování,
  • ekonomických konfliktů a institucionálních bariér.

V tomto smyslu představuje východisko ekonomie produktivní spotřeby, nikoli její uzavření.

Ekonomické subjekty a investiční omezení

Uvažujme dva ekonomické subjekty, označené jako X a Y.
Každý z nich disponuje:

• určitým množstvím investičních prostředků (čas, příjem, kapitál),
• souborem investičních příležitostí, které se liší výnosností.

Investiční prostředky jsou omezené, zatímco investiční příležitosti jsou seřaditelné podle klesajícího mezního výnosu.

Levá část  obrázku: Mezní výnosy a grafické vyjádření (mezní veličiny)

Na vodorovné ose je znázorněno množství investičních prostředků.
Pro subjekt X se měří zleva doprava, pro subjekt Y zprava doleva. Tím je dosaženo společného investičního prostoru.

Na svislé ose je znázorněn mezní výnos ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí.

Křivky mezního výnosu:

• MY´_X vyjadřuje mezní výnos investičních příležitostí subjektu X,
• MY´_Y vyjadřuje mezní výnos investičních příležitostí subjektu Y.

Plocha pod těmito křivkami odpovídá celkovému výnosu, kterého subjekt dosahuje při daném využití investičních prostředků.

Pravá část obrázku: Celkové veličiny a hranice dosažitelných výnosů

Stejnou situaci lze vyjádřit v prostoru celkových výnosů.

Na vodorovné a svislé ose jsou vyjádřeny:

• celkový výnos subjektu X,
• celkový výnos subjektu Y.

Konkávní hranice vyjadřuje množinu dosažitelných kombinací výnosů při různých rozděleních investičních prostředků mezi subjekty.

Bod nedohody leží na této hranici, stejně jako všechny Pareto-optimální alokace.

Vyjednávací interpretace modelu

Model lze interpretovat také jako vyjednávací problém dvou hráčů:

• výchozí situace odpovídá bodu nedohody,
• množina Pareto-zlepšení tvoří množinu potenciálních dohod,
• Pareto-optimální body tvoří hranici efektivních řešení.

Nezavádíme zde konkrétní vyjednávací řešení (např. Nashovo), protože:

• cílem této části není volba jediné dohody,
• ale vymezení prostoru efektivních výsledků, z nichž mohou instituce, pravidla a mocenské vztahy vybírat.

Význam modelu pro ekonomii produktivní spotřeby

Tento model ukazuje, že:

• investiční vztahy nejsou pouze technickou otázkou efektivnosti,
• ale také prostorem potenciálních konfliktů i spolupráce,
• rozdělení výnosů závisí nejen na produktivitě, ale i na vyjednávací síle a institucionálním rámci.

Model tak vytváří přirozený most k dalším tématům ekonomie produktivní spotřeby:

• pozičnímu investování,
• ekonomickým konfliktům,
• návrhu institucionálních a reformních mechanismů.

K tomu:

Dnešní "dávka" byla překročena, ale pochopení výchozího modelu, ke kterému AI velmi významně přispěla, má zásadní význam.

(Pokračování)