Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/43

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/43

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 6.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

Důležité je přečíst si část 1. (zde: https://radimvalencik.pise.cz/12793-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-38.htm ), kde je výchozí model s komentářem vylepšeným AI (a podstatně srozumitelnějším, než byl můj).

AI k produktivním a pozičním investicím

Pro další výklad je klíčové rozlišit dva typy investičních rozhodnutí:

a) Produktivní investice

Produktivní investice zvyšují celkovou výnosovou kapacitu subjektu i společnosti.
Patří sem zejména investice do:

·                  lidského kapitálu (zdraví, dovednosti, vzdělání),

·                  času a jeho efektivního využití,

·                  schopnosti adaptace a inovace.

b) Poziční investice

Poziční investice směřují k získání nebo udržení relativní společenské pozice, aniž by nutně zvyšovaly celkovou produktivitu.
Jejich výnos spočívá v odlišení se od ostatních nebo v omezení jejich příležitostí.

Toto rozlišení je zásadní:

·                  ne každá investice je společensky produktivní,

·                  a ne každá maximalizace individuálního výnosu vede k růstu společenského bohatství.

Právě analýza pozičních investic bude v dalších částech jedním z klíčových témat ekonomie produktivní spotřeby.

K tomu:

Poziční investování je klíčový pojem. Bez něho nelze pochopit, o co  v současném reálném ekonomickém systému jde. V tom, jak toto téma pojala AI se projevuje její tendence k podléhání konvenčním výkladům. Zde je nutno důrazně upozornit na to, že pojem "poziční investování" logicky vychází přímo z definování paretovského optima na trhu nabídky a poptávky investičních prostředků a  investičních příležitostí. Pokud by poziční investování neexistovalo  jako významný ekonomický a společenský fenomén, byli bychom svědky rozvíjení úvěrových nástrojů a mechanismů, které by byly zaměřeny  na využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti, na to, aby byla eliminována omezení  typu nedostatků informací, rizika apod. Místo toho lze sledovat narůstající segregaci společnosti vycházející z majetkové nerovnosti. K výrazné diskriminaci a omezování rozvoje založeného na využívání investičních příležitostí dochází i mezi zeměmi. Ostatně, zeptejme se, jako to vidí AI.

Otázka:Dochází k pozičnímu investování založenému na potlačování investičních příležitostí i mezi zeměmi?

Odpověď AI:

Podle dostupných zdrojů i teorie pozičního investování existují silné náznaky, že mezi státy probíhá forma pozičního investování, která může zahrnovat i potlačování investičních příležitostí. Poziční investování je typ investování, jehož cílem není vytvářet nové hodnoty, ale získat nebo udržet výhodnější pozici v systému, často na úkor jiných. V mezinárodním kontextu to může znamenat:

•          Omezování přístupu jiných zemí k investičním příležitostem Například skrze regulace, obchodní bariéry, geopolitické tlaky nebo kontrolu technologií.

•          Budování výhodných pozic v globálních hodnotových řetězcích Státy mohou investovat do sektorů, které jim umožní kontrolovat klíčové uzly (např. čipy, energetika).

•          Ovlivňování pravidel mezinárodního obchodu a investic EU například centralizuje vyjednávání investičních dohod, aby posílila svou pozici vůči třetím zemím

Jak může docházet k potlačování investičních příležitostí?

1. Regulační omezení a investiční screening

Státy mohou bránit vstupu zahraničního kapitálu do strategických sektorů (např. telekomunikace, energetika). Cílem je často ochrana vlastní pozice, nikoli efektivita.

2. Geopolitické soupeření

Velmoci mohou:

•          blokovat investice konkurentů,

•          vytvářet sankční režimy,

•          omezovat přístup k technologiím (např. exportní kontroly USA vůči Číně).

To přímo potlačuje investiční příležitosti jiných zemí.

3. Nastavování nerovných podmínek v mezinárodních dohodách

Silnější státy mohou prosazovat pravidla, která zvýhodňují jejich investory a omezují prostor pro rozvojové země.

4. Poziční investice do reputace a vlivu

Státy investují do:

•          diplomacie,

•          mezinárodních institucí,

•          standardizačních organizací,

aby ovlivnily prostředí tak, že konkurenti mají méně příležitostí.

Teorie upozorňuje, že:

•          poziční investování může mít negativní externality,

•          může vést k blokování inovací a investic,

•          a může se odehrávat na všech úrovních — od jednotlivců po státy.

To znamená, že mezinárodní potlačování investičních příležitostí je zcela v souladu s logikou pozičního investování.

K tomu:

Někdy stačí AI trochu popostrčit a pak dokáže divy...

(Pokračování)