Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: I. Ucebnice v teto podobe nepredstavuje v ekonomicke teorii nic noveho. To je prvni zasadni problem. Text je psany tak, jako by prinasel "prulom", ale realne nabizi hlavne slovnik (produktivni spotreba, produktivni sluzby, pozicni investovani) a silna hodnotova tvrzeni, nikoli novy analyticky aparat. Bez definic, modelu, rovnovah, predikci a testu je to pro studujici spis manifest nez ucebnice. Pokud ma byt poslanim po soudruzsku"vychovat reformisty",ne vsak zpravodajske exsoudruhy zenouci se na pozice prezidenta, premiera. Pak musi byt nejdriv jasne: reformovat CO presne, JAKYM mechanismem, a podle JAKYCH meritelnych kriterii se pozna uspech.
II. Ke vcerejsi kritice vychoziho modelu: Jakmile "hrac" neni jednotlivec, ale organizace/stat/koalice, nejsme v dvouhracove hre. V tu chvili uz nelze kreslit X vs Y jako jednu vuli a jednu preferenci, protoze vstupuje kolektivni rozhodovani, principal-agent problem, koalicni vyjednavani a veto. Autor stranek tento system zamerne udpozaduje ac se v jinem prostredi jako principal-agent dekady etabloval. Bez explicitniho pravidla agregace (kdo rozhoduje a jak) je graf jen ilustrace bez odvoditelnych zaveru pro instituce a spolecnost.
III. Tema "produktivni spotreby" je obsahove prazdne tam, kde zustava u deklaraci. Pokud se rekne "spotreba je investice do lidskeho kapitalu", je to intuice znamá minimalne od Arthur Pigou/Milton Friedman/Gary Becker a cele literatury human capital. Aby to nebyla jen premenovana banalita, musi prijit: (a) presna definice, (b) minimalni model, (c) mechanicky kanal, (d) empiricky nebo alespon operacionalizovatelny test. V textu to zatim casto konci u velkych vet typu "ekonomika se vraci k cloveku", ale studujici se z toho nenauci analyzu ani navrh pravidel.
IV. Fatalni chyba ve vymezeni "presahu nad neoklasikou": tvrzeni "neoklasika maximalizuje uzitek, zatimco ekonomie produktivni spotreby maximalizuje prijem" je slabina, ne prinos. Neoklasicka teorie uzitek a prijem/bohatstvi propojuje standardne (intertemporalni volba, rozpoctove omezeni, present value, portfolio, lidsky kapital). Pokud chcete tvrdit, ze jde o jinou teorii, nestaci prehodit slovo "ocekavany uzitek" za "budouci prijem". Musite ukazat, kde se meni struktura problemu (napr. informace, incentivy, enforcement, kontrakty, externality, nerovnost, pozicni investice) a co z toho plyne v rovnovaze. Jinak to pusobi jako politicke "stacilo neoklasice", ne jako teoreticky posun. A ve standardnim ekonomickem ramci se to da prepsat jednou radkou: maximalizace ocekavaneho uzitku z budoucich prijmu (u(Y_t)) versus maximalizace (diskontovane) soucasne hodnoty budoucich prijmu (PV(Y_t)). Pokud je uzitek monotonne rostouci funkce prijmu, tak jde casto jen o reparametrizaci. Jinymi slovy: „budouci prijem“ je jen specialni pripad uzitku, ne dukaz nove teorie. Pro ty, co se tituluji odbornosti matematika - tak to samo o sobe neni teoreticky zlom. Je to jen zmena popisku cilove funkce.
V. Druha fatalni chyba: "vsechna paretovska optima splnivaji vlastnost, ze splyva ekonomicka efektivnost se socialni vstricnosti". To je proste nepravda uz na urovni definice. Pareto optimalita rika jen, ze nelze nekoho zlepsit bez zhorseni jineho. Neimplikuje spravedlnost, solidaritu ani "vstricnost". Existuji Pareto efektivni alokace, ktere jsou extremne nerovne, a bez dodatecneho etickeho kriterium (John Rawls, egalitarni social welfare, envy-freeness, proportionalita, leximin apod.) z Vilfreda Pareta nic "socialniho" nevyplyva. Pokud autor chce tvrdit opak, musi bud:
zavadet dodatecne axiomy (a rict je nahlas), nebo definovat "vstricnost" jako presnou vlastnost (ne metaforu) a ukazat, ze z modelu plyne.
Jinak to studujici nauci nejhorsi zlozvyk: zamenu pojmu (Pareto) za moralni soud, ktery z nej logicky neplyne.
VI. Poznamka k AI: to, ze AI text uhladi a doporuci typograficke oddeleni "analytickeho ramce" a "spolecenskych implikaci", je uzitecne redakcne. Ale nevyresi to jadro. Jadro je teoreticke: definice, predpoklady, mechanismus, rovnovazne tvrzeni a podminky platnosti. Dokud toto nebude v textu, AI muze zlepsit citelnost, ale nemuze z toho udelat ucebnici v akademickem smyslu. Ale to uz dr. Husak vse pravil o malomestacke predstave o inteligenci na XIV. sjezdu, tak se nebudu opakovat, jak je zvykem na techto strankach.