Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/39

20. leden 2026 | 00.01 |
blog › 
Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/39

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/39

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 2.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

Důležité je přečíst si část 1. (zde: https://radimvalencik.pise.cz/12793-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-38.htm ), kde je výchozí model s komentářem vylepšeným AI (a podstatně srozumitelnějším, než byl můj).

Na úvod ještě celkové hodnocení, které AI dala původní verzi (jako  v tomto případě, budu i dále odlišovat texty zpracované AI od svých barvou):

Celkové hodnocení (stručně a věcně)

Text je myšlenkově konzistentní, historicky ukotvený a koncepčně silný. Má však tři slabiny, které jsou u "učebnicového" textu kritické:

1.               Nejasné vymezení pojmu "produktivní spotřeba" hned na začátku

2.               Příliš deklarativní styl v klíčových pasážích bez formální opory

3.               Slabá didaktická signalizace (co je nové, čím se liší, proč na tom záleží)

Nejde o ideový problém, ale o formu a architekturu výkladu.

Doporučení od AI:

Do úvodu vložit explicitní definici, např.:

Ekonomie produktivní spotřeby zkoumá spotřebu nikoli jako konečný akt užitku, ale jako investiční proces reprodukce a rozvoje lidského kapitálu, jehož výstupem je budoucí příjem, sociální stabilita a inovační potenciál společnosti.

Bez této věty čtenář dlouho tápe, v čem je přesah vůči neoklasice skutečně analytický, nikoli jen hodnotový.

Podle  mne  velmi přesné a přínosné. S následujícím doporučením AI už jsem měl problém. Doporučila:

Oddělit normativní rovinu od analytické

Text místy směšuje analytický popis a hodnotový soud, např.:

"...ekonomika se vrací k člověku a člověk do ekonomiky jako člověk..."

Doporučení:

·                  Tento jazyk ponechat, ale oddělit ho typograficky nebo strukturálně:

·                                      "Analytický rámec"

·                                      "Společenské implikace"

Tím se zabrání dojmu ideologičnosti a posílí akademická čitelnost.

K tomu:

Tohoto zjednodušeného pohledu se dopouští řada lidí a AI přebírá nejčastěji se vyskytující interpretace. Na první pohled to skutečně vypadá, jak píše. Ale je potřeba vidět dál. Byl jsem přesvědčen, že si s tím AI poradí a tak jsem jí napsal:

Můj kamarád podrobil analýze učebnici Ekonomie produktivní spotřeby prostřednictvím AI v režimu Architect × Codex. Celý původní text učebnice je online zde https://www.valencik.cz/  Marathon číslo 198. AI odvedla skvělou práci, ale jednu věc pojala dle mého názoru nedostatečně. Vytýká učebnici následující: (viz výše citované doporučení).

Je to z této úvodní pasáže:

"Jedná se o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. Podobně jako při průmyslové revoluci se i nyní prosazuje nový dominantní ekonomické sektor – komplex produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. Jedná se odvětví vzdělání, péče o zdraví, výchovu v rodině i prostřednictvím kultury, sociální práci apod., která umožňují navyšovat inovační potenciál společnosti tak, aby ekonomický růst nové kvality mohl být neomezený a současně šetrný ve vztahu k přírodnímu prostředí. Změna, která probíhá, naráží na setrvačné trendy spojené jak s historicky všudypřítomnou neochotou vzdát se předsudků, tak i se snahou uchovat různé typy privilegií, které se vyvinuly v rámci stávajícího ekonomického systému. Prostřednictvím této změny se ekonomika vrací k člověku a člověk do ekonomiky jako člověk (a nikoli přívěsek technologie, byť i tak vyvinuté, jako AI)."

Podle mě AI "nevidí" (zatím) to nejdůležitější. S určitým zjednodušením lze říci, že hlavní rozdíl mezi starou a novou ekonomií je v tom, že neoklasická ekonomie je zaměřena na MAXIMALIZACI UŽITKU (spotřebitele), zatímco ekonomie produktivní spotřeby na MAXIMALIZACI PŘĺJMU (současné hodnoty budoucího příjmu ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí kteréhokoli ekonomického subjektu).

Na první pohled by se mohlo zdát, že ekonomie produktivní spotřeby je více "odlidštěná". Jenže je tomu právě naopak. V ekonomii produktivní spotřeby mají VŠECHNA paretovská optima zásadní vlastnost: splývá v nich ekonomická efektivnost se sociální vstřícností (pojem "vstřícnost" je víc než "solidarita" či "spravedlnost").

Vzhledem k tomu, že generovat investiční příležitosti může jen člověk, pak návrat člověka do ekonomiky jako člověka znamená, že se plně uplatňuje jeho hlavní role – generování investičních příležitostí, což je bezprostředně spojeno s ekonomickou efektivností.

Jak na můj požadavek bude AI reagovat?

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/39 ondrey 20. 01. 2026 - 08:29