Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: V dnesnim dile (36) je spravne pojmenovana jedna vec: samotne “1,5 % za kazdy odpracovany rok po 65” muze byt start, ale dlouhodobe to samo o sobe nestaci. To neni spor o politiku, ale o to, jak funguje motivace v realne hre.\\\\rA tady se hodi pripomenout jednu jednoduchou, ale velmi tvrde pouzitelnou myslenku Waltera Trockela k Nashovu programu: kdyz dohody nejdou dobre vymahat (nebo je vymahatelnost slaba), tak “spravne” reseni nemuze stat na prani nebo na moralnim apelu. Musi byt stabilni jako rovnovaha strategicke hry. Jinak receno: lidem se musi vyplatit pravidla dodrzovat, i kdyz je nikdo “nezachranuje” shora. Kdyz tohle nesplnime, skonci to presne tim, co vsichni znaji: hezka koncepce na papire, ale v realu se to rozpadne na obchazeni, selekci a rentu.\\\\rProto mam k tomu 1,5 % po 65 jednu zasadni poznamku: tahle motivace je cilena hlavne na pojistence (na jednotlivce), ale neresi motivace ostatnich zucastnenych, kteri ve skutecnosti rozhoduji o tom, jestli bude 65+ skutecne produktivni nebo jestli system zacne zivit “parkovani”.\\\\rAby bylo jasno: “kdo je po 65 efektivni” neni hodnotovy soud. Je to rovnovazna otazka. Efektivni je ten, kdo i v realnych pravidlech ma nejlepsi odpoved “dodavat vykon, spolupracovat, predavat know-how” a ne “drzet misto, cerpat prestiz, minimalizovat riziko a praci”. A tohle se da odhalit jen podle pobidek a mereni, ne podle deklaraci.\\\\rJak to vypada v nejjednodussim prekladu?\\\\rPredstavme si dva typy chovani po 65:\\\\rP = produktivni (realne dodava vysledek, snizuje rizika, predava znalosti, neblokuje)\\\\rK = parkovani (drzi pozici, bere fixni vyhody, ale output je slaby nebo nemeritelny)\\\\rA ted nejdulezitejsi cast: co dela instituce (firma, urad, univerzita, nemocnice)?\\\\rBud:\\\\rM = meri a vaze odmenu na overitelny output (a ma moznost vymeny)\\\\rN = nemeri a odmenuje jen senioritu/loajalitu (a nema realne sankce)\\\\rKdyz je instituce v rezimu N (nemeri), tak je uplne racionalni, ze cast lidi prejde na K. Ne proto, ze jsou “spatni”, ale proto, ze to je nejlepsi odpoved v dane hre: proc bych riskoval, dodaval, kdyz odmena je fixni a kontrola slaba? To je to “plasi vrany”: v rovnovaze se vyplati parkovat.\\\\rKdyz instituce prejde do rezimu M (meri a navazuje odmenu na output), tak se hra otoci: produktivni P se vyplaci tem, kdo realne umi dodavat. A kdo dodavat neumi, ten bud zmeni chovani, nebo odpadne. Tohle je presne to, co Walter Troeckel mysli: nevymahame “dobro”, ale nastavime pravidla tak, aby zadouci chovani bylo racionalni rovnovaha.\\\\rA ted zpet k 1,5 %.\\\\r1,5 % zvysuje motivaci pojistence, aby zustal dele aktivni. Fajn. Ale pokud soucasne neexistuje mechanismus, ktery:\\\\r • meri prinos 65+ v organizacich,\\\\r • dava organizacim incentivu realne vyhledavat produktivni 65+ a ne jen “drzet seniorni mista”,\\\\r • a zavadi sankci/odmenu za chovani, ktere zvysuje transakcni naklady,\\\\rpak se muze stat, ze penzijni priplatek bezi, ale efektivita realneho systemu neroste. A v horsim pripade roste “parkovani” a frustrace mladsich.\\\\rTady je podle me jadro: jestli ma byt “perspektivni pristup” vic nez slogan, musi ukazat mechanismus, ktery zmeni rovnovahu v relevantnich institucich. Nejen u jednotlivce. Jinak je to porad to same: nejaky podnet dostane jen cast aktéru, ostatni to obejdou nebo to pasivne “preckaji”.\\\\rProto bych to ucebnicove doplnil jednou vetou a jednou jednoduchou podminkou:\\\\r • Nejdriv ujasnit enforcement kontext: jsou dohody vymahatelne, nebo ne?\\\\r • Pokud nejsou, pak navrhnout pravidlo, ktere udelá z produktivniho chovani Nashovu rovnovahu (napr. bonus/malus navazany na overitelne vysledky, escrow/performance bond, sankce za prokazatelne nedodani informaci, a hlavne moznost nahrady “parkovace” externim 65+, ktery se zivi vykonem a ne titulem).\\\\rA tim se dostavame k prakticke pointe, kterou bych podepsal:\\\\rJestli chceme poznat, kdo je po 65+ skutecne efektivni, musime to nechat projit “testem rovnovahy”: nastavme pravidla tak, aby odmena byla vazana na overitelny vysledek a aby existovala realna moznost substituce (externi najem, smluvni vztah, konkurence). Kdo potom zustane a dodava, ten je efektivni. Kdo potrebuje jen fixni rentu a prestiz bez mereni, ten v takovem systemu “plasi vrany” a ekonomicky to neobhaji.\\\\rTohle neni utok na lidi 65+. Naopak: to je jediny fer zpusob, jak oddelit skutecne produktivni od těch, kteri jen cerpaji status. A presne tady by mela ucebnice prejit od narativu k mechanice: ukazat, jak presne se preklopi rovnovaha tak, aby se vyplacelo dodavat, ne parkovat.\\\\r⸻\\\\r