Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/36

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/36

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby. Zde je 1. díl:

https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 36.

Příloha: Laboratorní práce

Metodika řešení problematiky prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění

dle individuálních možností a konkrétních podmínek

Etapa 9

K úkolu 9 (ze 16. pokračování):

Pokud se týká hodnocení změn, s nimiž přichází Babišova vláda v programovém prohlášení:

a) Jsou dobrým a dostatečně dobře zacíleným startem, pokud jsou chápány jen jako zahájení dlouhodobého procesu perspektivních změn v oblasti prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění dle individuálních možností a konkrétních podmínek.

b) Dlouhodobě s nimi vystačit nelze.

c) Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 létech a motivování k prodloužení doby dobrovolného produktivního (výdělečného) uplatnění zvýšením penze o 1,5 % za každý odpracovaný rok má dva problémy:

- Nemotivuje všechny zúčastněné ke zvyšování či udržení příjmu pojištěnce.

- Nemusí splňovat podmínku samonosnosti.

Obojí lze doladit a k tomu budou důležité i zkušenosti z reálného fungování této navržené motivace.

d) Naprosto nejdůležitější je, aby byla co nejdříve dána a dostatečně rozšířena představa o perspektivě celého procesu realizace a dotažení změn v oblasti systému průběžného penzijního pojištění tak:

- Aby tento systém odpovídal společenskému ekonomickému systému, ve kterém hrají dominantní roli produktivní služby.

- Aby v průběhu  realizace změn byly  odstartovány a nastartovány změny v dalších oblastech ekonomiky, v nichž se vzájemně propojuje ekonomický růst a sociální rozvoj. V daném případě jde zejména o oblast univerzitního školství. Mj. s tím souvisí úkol 10.

K úkolu 10 (ze 16. pokračování):

Pokračování kaskádového generování investičních příležitostí v oblasti  penzijního systému musí mít dříve nebo později (ale raději co nejdříve) podobu propojení  změn v penzijním systému s perspektivními změnami v oblasti univerzitního vzdělání. K tomu nejdříve několik poznámek:

- Vzhledem ke stávajícímu stavu akademické půdy nelze prvotní iniciativu vycházející z této oblasti a zaměřené na tuto oblast očekávat.

- Pokud se však do centra pozornosti na společenské úrovni dostane problematiky perspektivních změn v oblasti penzijního systému, může to být dostatečně významný podnět pro aktivity na akademické půdě, z nichž mohou vzejít perspektivní změny.

Úkol 11:

a) Prostuduje následující podkapitoly z online dostupné monografie Metodologická role vize při orientování, integrování a využití výzkumu zaměřeného na problematiku společenského vývoje:

6.5 Těžiště vize univerzity

6.6 Význam vize univerzity

6.7 Předpoklady budování vize univerzity

6.8 Jak nastartovat týmovou práci .

6.9 Absolventská síť univerzity

6.10 Společenská vize očima univerzity

6.11 Co učit? – Aneb jak reagovat na nástup umělé inteligence (AI)?

6.12 Koncept vize univerzity ve společenském a globálním konceptu

6.13 Vize vybraných univerzit

6.14 Souhrnná poznámka k vizím univerzit

Celé online zde: https://www.vsfs.cz/prilohy/lk_metodologicka_role_monografie.pdf

b) Na základě toho navrhněte koncept (alespoň některé základní úkoly) laboratorního cvičení zaměřeného na problematiku realizace perspektivy, která je v uvedených bodech nastíněna. Věnujte přitom pozornost tomu nejdůležitějšímu: Mechanismům financování vysokého školství, které splňovaly následující podmínky:

- Konvergence zájmů znamená, že příslušná změna (realizace opatření) je výhodná pro všechny zúčastněné.

- Monotonie rozdělení navýšených výnosů znamená, že pokud vzniká určitý efekt (posouvá se hranice dosažitelných rozdělení výplat), každý ze zúčastněných si musí o něco polepšit.

- Neutralita pozičního investování znamená, že rozdělení navýšených výnosů nesmí nikomu ze zúčastněných přinést takovou výhodu, kterou by mohl zneužít vůči jiným zúčastněným subjektům.

- Finanční samonosnost znamená, že rozdělit lze jen ty efekty, které systém vygeneruje.

c) Lze ještě před nastartováním příslušných mechanismů – jako přípravnou fázi – řešit tuto problematiku pomocí vnější autority?

Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobější úkol, dostaneme se  k němu s odstupem času. V návaznosti na to, čím se zabýváme, nás totiž čeká další velmi zajímavé téma.

(Pokračování)