Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: V dile 35 je ambice propojit “laboratorni cviceni” s aktualnim dennim (penze, motivace 65+, restriktivni vs perspektivni pristup). To je legitimni. Problem je, ze z odpovedi se stava politicky komentar, nikoli ucebnicove reseni ukolu: chybi definice kriterii, metrika, a hlavne model vymahatelnosti dohod.
Tady je uzitecne pripomenout zaverecnou pointu Waltera Troeckela k Nashovu programu: nekooperativni (strategicka) vetev a axiomaticka vetev se mohou potkat ve stejnem reseni, pokud je strategicky model “dostatecne restriktivni, ale ne prilis restriktivni”, a zejmena kdyz dohody nelze vymahat. Jinymi slovy: i bez “vnejsi autority” se lze k socialne zadoucnemu vysledku dostat pres racionalni strategickou interakci (minimalne v situacich s jedinecnou rovnovahou).
A presne to je slabina dnesniho textu: “restriktivni vs perspektivni” je tu popsano jako moralni polarita, ale neni ukazano, v jakem enforcement kontextu se pohybujeme a jaky mechanismus ma zajistit, aby se motivacni reseni skutecne stalo Nashovou rovnovahou. Bez toho je “perspektivni pristup” jen prani, ne design.
Ucebnicove by to chtelo jednu explicitni vlozku:
definovat, zda dohody v teto oblasti lze vymahat (a cim), nebo nelze,
pokud nelze, tak navrhnout strategicky mechanismus, ktery preklopi rovnovahu (bonus/malus, pravidla rozdeleni efektu) tak, aby “zadouci” chovani bylo individualne racionalni,
teprve potom davat politicke priklady, kdo tlaci kterou variantu. TO BY BYLY teprv reformy a ne opatreni ...co utocí na nejblizsi slabost (tu lidskou, ne systemovou).

Jinak receno: Troeckelova lekce je, ze “socialne zadouci vysledek” neni slogan, ale rovnovazna podminka v konkrétnim enforcement rezimu. A prave to v dnesnim dile chybi nejvic.