Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/34

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/34

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby. Zde je 1. díl:

https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 34.

Příloha: Laboratorní práce

Metodika řešení problematiky prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění

dle individuálních možností a konkrétních podmínek

Etapa 7

K úkolu 8.1:

Řešení tohoto úkolu předpokládá týmovou práci a také je určen pro získání schopností pro využívání možností týmové práce. Zde uvedu jen některé z možností, které se nabízejí:

- Zavést a zvyšovat motivační roli penzijního systému ve vztahu k osobám 65+. Nejlépe na principu: Co do systému odvedeš (formou daní, což je přibližně 30 % hrubého výdělku), to po odpočtech na správu systému, solidární bázi, vratnou rezervu vůči vykrytí ekonomických a demografických výkyvů dostaneš zpět.

- Motivovat zdravotní pojišťovny na základě podílu pojištěnců ve věku 65+, kteří jsou výdělečně činní a s přihlédnutím k tomu, co do systému odvádějí. Může působit téměř okamžitě.

- Věnovat pozornost firemní kultuře, připravit k tomu metodickou oporu vycházející z reálných zkušeností a z analýzy příčin, proč tato možnost není dostatečně využívána.

- Především veřejně prezentovat dlouhodobý program koncepčních změn v dané oblasti (tj. že nejde o jednorázovou akci, ale podstatnou součást změn, které posouvají ekonomiku země na vyšší stupeň rozvoje).

K úkolu 8.2:

- Konvergence zájmů znamená, že příslušná změna (realizace opatření) je výhodná pro všechny zúčastněné.

- Monotonie rozdělení navýšených výnosů znamená, že pokud vzniká určitý efekt (posouvá se hranice dosažitelných rozdělení výplat), každý ze zúčastněných si musí o něco polepšit. (Vypadá to triviálně, ale není to tak jednoduché, pokud za zúčastněné považujeme i ty, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí prodloužit dobu svého výdělečného uplatnění.)

- Neutralita pozičního investování znamená, že rozdělení navýšených výnosů nesmí nikomu ze zúčastněných přinést takovou výhodu, kterou by mohl zneužít vůči jiným zúčastněným subjektům.

- Finanční samonosnost znamená, že rozdělit lze jen ty efekty, které systém vygeneruje. To je aktuální mj. z hlediska nastavení motivačního systému tak, jak to navrhuje Babišova vláda.

K úkolu 8.3:

Představa o tom, co lze udělat ihned a jaké to bude mít konkrétní efekty, ale zejména o celé perspektivě procesu změn v této oblasti, je mimořádně důležitá. Musí být podána (včetně marketingového zpracování), aby sjednocovala společnost. Mj. tím, že to má zabudována ve svých základních předpokladech, které jsou charakterizovány v řešení předcházejícího úkolu. To je i předpokladem toho, aby byla srozumitelně sdělena představa kaskádových efektů v dané oblasti, Tj. čím se začne a jak každý pozitivní posun v dané oblasti vytváří podmínky pro využití dalších, ještě více výnosnějších (přínosnějších) investičních příležitostí.

K úkolu 8.4:

Ekonomické efekty využití jednotlivých typů investičních příležitostí v oblasti, kterou se zabýváme, mají primární podobu zvýšení hrubého příjmu výdělečně činných osob 65+ a jejich přínosu k hrubému zisku firmy. Kromě toho lze uvažovat:

- Vliv prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění na HDP (pokud se například rozšíří oblast zdravotních a lázeňských služeb zaměřených na prodloužení doby výdělečného uplatnění osob 65+ a další multiplikační efekty. Tedy konkrétně – pokud budeme mít nějakou sumu ekonomických výdajů na prodloužení doby výdělečného uplatnění osob 65+ formou poskytnutí nadstandardní zdravotní péče těmto osobám, která je hrazena z efektů této péče, tak je nutné registrovat i to, že z výnosů příslušných aktivit (příjmů poskytovatelů jako právnických osob i jejich zaměstnanců) jsou rovněž odváděny daně.

- Určitým ekonomickým kritériem z hlediska reakce systému na demografické výkyvy je i procentuální zvýšení produktivně činných osob. Tj. jak to či ono opatření procentuálně zvýší počet osob výdělečně činných ve věku 65+.

Závěrečná poznámka:

V dalším pokračování se budeme věnovat tomu, co se v dané oblasti odehrává právě nyní, a to zejména v souvislosti s výrazně odlišným přístupem Fialovy a Babišovy vlády k této otázce. Na to pak navážeme představou o tom, v co mohou změny v oblasti penzijního systému vyústit v širším kontextu společenského vývoje.

(Pokračování)