Vánoční téma a novoroční přání
Prý jsou lidé v naší zemi "rozděleni". Podle mě to není zcela přesné. Jsou spíše rozdělování a znepřátelováni. Není to ovšem jen problém naší země. Jak mě říkají mojí přátelé z různých zemí EU, něco podobného se děje všude. A patrně nejen v EU. A všude mediální mainstream neustále zdůrazňuje, že ta či ona země (lidé v ní) je rozdělena (jsou rozděleni). Ale nikde neřekne, co je hlavní příčinou. A nikde se nepokouší překlenout názorové rozdíly. Pořady Moravce či Jílkové k tomu rozhodně nepřispívají. O tom se může každý přesvědčit na vlastní oči. Vzájemné porozumění lidí různých názorů, schopnost rozlišit podstatné od nepodstatného, tmel rodiny, práce na společném díle, spolužáctví, shodné záliby, ale i tmel zodpovědnosti za odvrácení rizik, která nepříjemně narůstají, by měl sehrát důležitou roli. V dnešní době je to patrně nejvýznamnější vánoční téma. A také by to mohlo být novoroční přání či ještě lépe – mohlo by z toho vyrůst i rozumné novoroční předsevzetí. Třeba nám vánoční atmosféra umožní nejen položit si následující otázky, ale také se na ně pokusit odpovědět:
1. Je tomu skutečně tak, společnost rozdělují "ti druzí", nebo mohu pro obnovu normálních vztahů udělat i něco já. A tím, že tak nečiním, tak k tomu rozdělování přispívám i já.
2. Ale co udělat? Tak aby to vycházelo z mého pohledu na svět, z toho, o čem jsem přesvědčen.
3. Co nás vlastně rozděluje? Je to něco v nás? Byly doby, kdy taková míra rozdělní či dokonce znepřátelování, vyvolávání animozit, nebyla.
4. Proč mnohdy nedokážeme vzájemně komunikovat o problémech, které nás trápí? Proč se nedokážeme obohacovat různými pohledy na svět, na či onu událost? Vždyť tím může člověk jen získat.
5. Proč sdělování názorů někdy přerůstá ve vulgarity, urážky, nenávistné výlevy? To se asi žádnému normálnímu člověku nelíbí. Ale dokážeme umravnit to, kdo je na "na naší straně", aby těm názorů, které považujeme za správně, nedělal ostudu?
6. Vzdělání opírající se vědu je všelék. Jak to platí v dané oblasti? Patrně by se každý měl v rámci svých možností, třeba jen jako koníček, seznámit s dějinami a dějinami lidského myšlení zvlášť. Aby nebyl jako ten strýček-chemik ze Saturnina a neopakoval ve vztahu k tomu, co se odehrává, stejné chyby, jakých se už mnozí dopustili před ním.
7. Co konkrétně k tomu může každý z nás udělat? Při příležitosti Vánoc jako určitou oporu pro pochopení doby uveřejňuji na pokračování učebnici "nové ekonomie", tj. ekonomie produktivní spotřeby. Zde je první díl (po němkaždodenně následuje další":
https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html Možná se to někomu bude líbit i jako dářeček.
Patrně existuje i řada dalších otázek, které si lze v této souvislosti položit. A určitě každého přemýšlejícího člověka nejen některé další otázky napadnou, ale dokáže na některé z těch, které jsou zde položeny odpovědět. Tak to zkusme a pokusme se ve vánoční atmosféře, v době setkávání rodiny a přátel, přetavit otázky do podoby novoročního přání a závazného vlastního novoročního předsevzetí. Dokážeme to?
Za sebe slibuji následující:
1. Pokusím se o to.
2. Každý ohlas na tento podmět velmi pečlivě zvážím a pokusím vytěžit z něho maximum, byť bych měl třeba jiný názor a jiný pohled na svět. Ale o tom to je, dokázat překročit bariéry svého pohledu.
Pojďme to zkusit. Do Nového roku 2026 ještě zbývá dost času, abychom se v řešení problému "rozdělení" posunuli kousek dál nebo alespoň přibrzdili stávající tendenci. Není nic přehnaného na tom, když řeknu, že pokud mám naše lidské pospolitost přežít, musí zvládnou v lokálních i globálních podmínkách reintegraci lidských komunit. To je úkol na desetiletí. Ale čím dříve začneme, tím větší šance na přežití, a tím menší cenu za to, abychom prošli osudovým úskalím zaplatíme.