Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/2

Učebnicový výklad ekonomie produktivní spotřeby/2

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji ještě před koncem roku na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby.

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 2.

Ke zrodu ekonomie produktivní spotřeby dal první podněty již před téměř sto léty Arthur Pigou, když v souvislosti jím objeveným a popsaným fenoménem přebytku spotřebitele v návaznosti uvažování jeho konkrétních forem hovořil o spotřebních příležitostech jako investičních příležitostech, které mají dopad na budoucí příjem. Na to navázal Milton Friedman konstatováním, že domácnosti využívají současný příjem k tvorbě svého majetkového portfolia sestávajícího se z lidského i nikoli lidského majetku (kapitálu), přitom tak aby maximalizovaly současnou hodnotu budoucího příjmu. Významnou roli při naznačení některých cest k novému teoretickému pojetí ekonomických základů lidské pospolitosti sehrál Garry Becker, který ukázal význam lidského kapitálu v ekonomice.

Ekonomie produktivní spotřeby přichází s následujícími novými tématy, resp. tématy, která nemohou být plně uchopena nástroji "staré" ekonomie:

- Pohled na ekonomický systém prizmatem nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí spojení s vyvinutím obecného základu komplexu modelů, které ekonomie produktivní spotřeby využívá, a formulováním základní otázky ekonomie produktivní spotřeby.

- Objevení role pozičního investování (investování do společenské pozice, tj. využití majetkové převahy jednoho subjektu k diskriminaci subjektu druhého) a vyvinutí teoretických nástrojů analýzy pozičního investování.

- Teorie ekonomických základů vzniku a cesty k řešení konfliktů.

- Teorie ekonomických základů předpokladů trvale udržitelných pozitivních změn vycházející z teorie designu a implementace mechanismů vyúsťující do návrhu komplexních reforem využívajících komplementaritu ekonomické a sociální efektivnosti.

- Teoreticky podložený koncept přechodu k ekonomice založené na produktivních službách zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka včetně vymezení společenské polarity, se kterou je tento přechod spojen.

Proč se ekonomie produktivní spotřeby ještě neprosadila jako základ ekonomického přístupu k současným problémům

Bez odpovědi na otázku, na čem vázne prosazení ekonomie produktivní spotřeby jako základu ekonomického přístupu k současným problémům by stěží bylo možné dát učebnicový text využitelný v praxi. Důvody toho, na čem to vázne, jsou dvojího druhu:

a) Metodologické příčiny

Každá zásadní změna v teoretických základech nejen ekonomického přístupu, ale kterékoli součásti vědecké reflexe společenského dění a společenského vývoje se musí oproti předcházejícímu stádiu poznání vymezit:

- Nastolením vlastních témat, která předcházející teorie neviděla či nedocenila jejich význam.

- Vlastním teoretickým aparátem, který obsahuje v překonané podobě teoretické nástroje již vyvinuté.

- Poznatky využitelnými v oblasti praktických aplikací, které (příslušné poznatky) nelze získat v rámci předcházejícího stupně rozvoje teorie.

- Propojením jednotlivých témat do uceleného systému.

- Srozumitelným sdělením poznatků tak, aby se mohla jakožto teoretický systém reprodukovat v hlavách lidí standardními vzdělávacími procesy.

- Nastolením vlastních badatelských a výzkumných témat s anticipováním očekávaných přínosů jejich řešení.

Přitom vše výše uvedené vzájemně propojené a vytvářející určitý systém. Než se celé soukolí nového teorií podloženého pohledu na tu či onu oblast uvede do chodu, trvá to určitou dobu.

b) Ideologické příčiny

Vývoj kterékoli oblasti lidského myšlení nelze vymanit ze hry a střetů nejrůznějších společenských zájmů, které se zpravidla polarizují:

- Na ty, které chtějí udržet stávající stav a s tímto stavem nabytá privilegia, a ty, které chtějí posunout vývoj dál v souladu s jeho objektivními vývojovými tendencemi.

- Na ty, které se snaží eliminovat roli racionálního poznání a podřídit ho různým mimoracionálních či iracionálních prvků umožňujících manipulovat s lidmi, a na ty, které doceňují význam vědecké reflexe společenského dění a vidí v teorii oporu společenských změn odpovídajících objektivním vývojovým tendencím.

- Na ty, které se snaží společnost segregovat, a na ty, které hledají vyšší míru rovnosti.

Jedná se vlastně o jednu a tutéž zájmovou polaritu, kterou lze nahlížet z různých úhlů. Ta se projevuje i ve společenském dění, včetně toho, co se odehrává na akademické půdě, na které dochází ke tvorbě a šíření nových poznatků.

Když uvážíme, že se metodologické a ideologické faktory vzájemně propojují (i to, jak se to projevuje v současné situaci na akademické půdě nejen u nás, ale i v dalších částech světa), není divu, že přechod na nový základ ekonomické teorie probíhá tak ztuha.

(Pokračování)