Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Zacnu tim nejpodstatnejsim, protoze tady se v jednom odstavci smichaji tri ruzne kategorie tvrzeni, a pak z toho vyjde “poselstvi”, ktere zni pro autora stranek hluboce, ale analyticky to nedrzi mozna v podobe strusky...
Pareto optimum je kriterium efektivnosti; samo o sobe nerika nic o spravedlnosti ani o tom, jaky typ spolecenskeho usporadani je zadouci. Pokud chceme spojit efektivnost s normativnim cilem (napr. “svobodny rozvoj kazdeho”), musime explicitne zavest socialni kriterium a ukazat podminky, za nichz dane instituce vedou k vybrane Pareto-efektivni alokaci. A analogicky: chceme-li mluvit o evolucni stabilite, musime specifikovat hru a dynamiku a teprve potom dokazat, ze dany stav je opravdu evolucne stabilni strategie (ESS). Bez techto mostu je to retorika, ne teorie.
A ted k tomu, co v textu konkretne nesedi a proc, jelikoz uz delsi cas, vic jak rok sleduji, ze autorovi nejsou pojmy zcela JASNE a ze sam jiz v poznane teorii TAPE.
Pareto vs “svobodny rozvoj kazdeho”
Veta typu “Paretovo optimum je ve sve podstate totozne s tim, aby svobodny rozvoj kazdeho cloveka byl podminkou rozvoje vsech” je kategoricka, fatalni chyba. Pareto optimum rika jen to, ze uz nejde nikoho zlepsit bez zhorseni nekoho jineho. Neni to teorie spravedlnosti, neni to teorie rovnosti, neni to teorie “harmonie”. Pareto optimum muze byt klidne kompatibilni i s extremni nerovnosti. Pokud ma nekdo potrebu z Pareta udelat moralni ideal, musi rict JAKE presne moralni kriterium pridava (utilitarismus, American John Rawl - maximin, egalitarni pravidlo, socialni welfare funkce…) a jak se tim vybere konkretni Pareto-efektivni bod. Jinak se jen bere technicky pojem a prelepuje se na nej proklamace.
Karl Marx + Fiedrich Engels: normativni veta neni definice efektivnosti
Ta slavna veta “svobodny rozvoj kazdeho je podminkou svobodneho rozvoje vsech” je normativni vyrok (ideal spolecnosti), ne matematicka definice optima na trhu. To je fatalni mikroekonomicky preslap. Kdyz se to prohlasi za “totozne s Paretovym optimem”, tak se tim de facto tvrdi, ze mezi efektivnosti a danym politicko-etickym idealem existuje rovnost “ze sve podstaty”. Neexistuje. Muze existovat kompatibilita za urcitych instituci, ale to musi byt dokazano, ne vyhlaseno.
Evolucne stabilni strategie (ESS) neni totiz to same co Pareto optimum
Dalsi fatalni propad: “Pareto optimum je totozne i s evolucne stabilni strategii lidske pospolitosti.” ESS je dynamicky pojem z evolucni teorie her (odolnost proti invazi “mutantu”). Pareto optimum je staticky pojem efektivnosti. Nekdy se to muze prekryvat, ale jen v konkretni hre, s konkretni strukturou payoffu a konkretni dynamikou. Pokud ma nekdo odvahu napsat “totozne”, musi uvest (a) jakou hru modeluje, (b) jakou dynamiku predpoklada, a (c) proc to v danem modelu vychazi. Bez toho je to jen “vedecka aura” bez obsahu.
Ludwig von Mises: ne “spravedlive rozdeleni”, ale kalkulace a ceny
Tady je podle me nejvetsi odeska mlha nevedomosti. Pokud se ma mluvit o “optimu” a “spolecnem rozdeleni vynosu”, nelze preskocit to, co resi Ludwig von Mises: problem ekonomicke kalkulace bez trznich cen a bez realne signalizace vzacnosti. Jinymi slovy: nestaci rict “najdeme optimum a spravedlive rozdelime vynos”, ale je potreba rict, JAK se to optimum identifikuje v realu a JAK se rozhoduje mezi alternativnimi pouzitimi zdroju. To neni moralni detail, to je mechanicka podminka toho, aby vubec slo racionalne alokovat. Kdyz se tenhle mechanismus nerekne, tak se “optimum” stane jen slovem, ktere se hodi na libovolny vysledek.
Co presne v textu chybi, aby se dalo mluvit o “zasadnim posunu”
Pokud autor tvrdi, ze jde o zasadni posun a “nove a podstatne”, pak je fer chtit tri veci:
definice: co presne znamena pozicni investovani v tomhle problemu (jako volba, ktera meni feasible set / vymahatelnost / payoff)?
predpoklady: co je exogenni a co endogenni (ceny, vlastnictvi, enforcement, informace)?

dokaz / predikce: za jakych podminek vychazi, ze dane usporadani je (a) Pareto-efektivni, (b) kompatibilni s normativnim cilem, a (c) evolucne stabilni?
Dokud tohle chybi, pak se nedeje “posun teorie”, ale jen prebalovani normativniho idealu do pojmu, ktere zneji podle prani autora, jakehosi ucitele ekonomicky a herne-teoreticky. A to je presne moment, kdy se z textu stava ideologie: technicke pojmy slouzi jako stitek, ale chybi most, ktery by to udelal kontrolovatelne.
Nechci nikomu brat pravo na vizi nebo na poselstvi. Ale jakmile se na jednu hromadu posklada Pareto optimum, Marxova veta a evolucne stabilni strategie a prohlasi se to za “totozne”, pak uz nejde o vizi, ale o tvrzeni, ktere musi byt dokazano. Jinak je to jen velka proklamace a ctenar ma pocit, ze dostal teorii, ale ve skutecnosti dostal slogan.
„Paretovo optimum ... je ve sve podstate totozne s tim, aby svobodny rozvoj kazdeho cloveka byl podminkou rozvoje vsech.“
Podle me: Paretovo optimum je jen technicke kriterium efektivnosti (nelze zlepsit nekoho bez zhorseni jineho) a samo o sobe nerika nic o spravedlnosti, rovnosti ani o marxovskem idealu “svobodneho rozvoje kazdeho”, takze “totoznost” je FATALNI chyba.
„A toto optimum je totozne i s evolucne stabilni strategii lidske pospolitosti...“
Evolucne stabilni strategie (ESS) je dynamicky pojem z evolucni teorie her (odolnost proti invazi “mutantu”), zatimco Pareto optimum je staticky pojem efektivnosti, a bez specifikace hry, payoffu a dynamiky nelze tvrdit “totoznost” - FATALNI chyba.
Pokud NEKDO tvrdi, ze „Paretovo optimum“ je totozne jak s marxovskym idealem „svobodneho rozvoje kazdeho jako podminky rozvoje vsech“, tak i s evolucne stabilni strategii lidske pospolitosti, pak AT NAM ctenarim prosim UKAZE konkretni model a realny pripad (instituce, pravidla, metriky), kde je jasne definovano, co je Pareto-efektivita, jake normativni kriterium VOLI (napr. Rawlsuv maximin nebo jine) a jaka je herni struktura i dynamika (ESS), aby bylo testovatelne, za jakych podminek TATO „totoznost“ skutecne plati.

radimvalencik: Příklad: Pokuste se samostatně provést úvahu, kterou dokážete, že pokud má být ekonomický systém ve stavu paretovského optima, musí být investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti. – Důkaz je pod čarou.
Odsud vyplývá otázka ekonomie produktivní spotřeby: Co brání tomu, aby investiční příležitostí, kterými disponují hráči, byly využívány podle míry jejich výnosnosti?
V prvním přiblížení lze říci, že je to nerozvinutost příslušného ekonomického systému, např. nedokonalá informovanost hráčů o míře výnosnosti investičních příležitostí, neexistence mechanismů vzájemně přijatelného rozdělení výnosů apod.
Pokud bychom vystačili s touto odpovědí, měli bychom v reálném světě pozorovat tendence, které by nerozvinutost ekonomického systému jeho vývojem postupně překonávaly. A také bychom měli pozorovat roli ekonomické teorie, která by na překonávání této nerozvinutosti orientovala.
Existuje možnost doplnění prvotního pohledu: Existuje nějaký aktivní prvek (fenomén) ekonomického systému, který vychází z využití jeho nerozvinutosti a který aktivně brání využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti, protože si tím jeden z hráčů může zvýšit svůj výnos oproti paretooptimální situaci.
Existence takového prvku (fenoménu) by mohla vysvětlit i to, že ne každé paretooptimální rozdělení výnosů z úvěrového vztahu je přijatelné pro oba hráče.

Řešení: Pokud by nebyla realizována nějaká investiční příležitost některého ze subjektů, na realizaci které by nedošlo a která by byla výnosnější než ty, na jejichž realizaci došlo, výměnou nerealizované za realizovanou by výnosy v ekonomickém systému vzrostly o rozdíl mezi realizovanou a nerealizovanou investiční příležitostí a o tento rozdíl by se oba subjekty mohly podělit, tj. každý by si polepšil. (Viz model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí)

---
radimvalencik.pise.cz