Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radimvalencik: Příklad: Pokuste se samostatně provést úvahu, kterou dokážete, že pokud má být ekonomický systém ve stavu paretovského optima, musí být investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti. – Důkaz je pod čarou.
Odsud vyplývá otázka ekonomie produktivní spotřeby: Co brání tomu, aby investiční příležitostí, kterými disponují hráči, byly využívány podle míry jejich výnosnosti?
V prvním přiblížení lze říci, že je to nerozvinutost příslušného ekonomického systému, např. nedokonalá informovanost hráčů o míře výnosnosti investičních příležitostí, neexistence mechanismů vzájemně přijatelného rozdělení výnosů apod.
Pokud bychom vystačili s touto odpovědí, měli bychom v reálném světě pozorovat tendence, které by nerozvinutost ekonomického systému jeho vývojem postupně překonávaly. A také bychom měli pozorovat roli ekonomické teorie, která by na překonávání této nerozvinutosti orientovala.
Existuje možnost doplnění prvotního pohledu: Existuje nějaký aktivní prvek (fenomén) ekonomického systému, který vychází z využití jeho nerozvinutosti a který aktivně brání využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti, protože si tím jeden z hráčů může zvýšit svůj výnos oproti paretooptimální situaci.
Existence takového prvku (fenoménu) by mohla vysvětlit i to, že ne každé paretooptimální rozdělení výnosů z úvěrového vztahu je přijatelné pro oba hráče.

Řešení: Pokud by nebyla realizována nějaká investiční příležitost některého ze subjektů, na realizaci které by nedošlo a která by byla výnosnější než ty, na jejichž realizaci došlo, výměnou nerealizované za realizovanou by výnosy v ekonomickém systému vzrostly o rozdíl mezi realizovanou a nerealizovanou investiční příležitostí a o tento rozdíl by se oba subjekty mohly podělit, tj. každý by si polepšil. (Viz model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí)