Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/72

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/72

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji patrně poslední příspěvek, byl letos přednesen na konferencích, konkrétně na 28. ročníku mezinárodní vědecké konference LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ2025 zaměřené na problematiku Předpoklady a cesty k pozitivním změnám, viz: https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani. Vybrané pasáže z příspěvku odlišuji barvou a doplňuji poznámkami:

Kdy se vytvoří předpoklady pro změnu k lepšímu? Možná brzy – VII.

Podstata současných střetů, který se různě modifikované odehrávají v různých lokálních podmínkách

Lidská pospolitost, která dosáhla na všech úrovních (od lokální až po globální) vysokého stupně kontaminace pozičním investováním, prochází složitým obdobím (osudovým úskalím). Rozdělení výnosů z ekonomické činnosti je mnohem více ovlivňováno pozičním investováním, než ekonomickou efektivností ekonomických systémů a ekonomických subjektů v konkurenčním prostředím. Pokud se má na kterékoli úrovni v těchto podmínkách prosadit dílčí změna k lepšímu, musí se opřít o sílu ekonomických systémů, v nichž se vyplatí kooperovat a z nichž je poziční investování vytlačeno, nebo se tam nevyvinulo. K tomu, jak iniciovat vznik systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat, jak podpořit jejich expanzi a odolnost vůči pozičnímu investování ze strany hráčů kontaminovaných pozičním investováním, existuji celá řada doporučení vyplývajících ze základního modelu založeného na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí. Rozvoj teorie vycházející z ekonomie produktivní spotřeby bude výše tematizovanou problematiku stále více zviditelňovat, nabízet stále přesnější a účinnější doporučení, což povede k tomu, že nejdříve v některých příznivých lokálních podmínkách a postupně horizontálním propojováním ekonomických systémů, v nichž se vyplatí kooperovat, na stále vyšší a ve vrcholné fázi i na globální úrovni převládne expanze ekonomických systémů založených na vzájemné kooperaci, ekonomický systém se posune na vyšší úroveň, na které budou hrát dominantní roli odvětí produktivních služeb zaměřených na rozvíjení specificky lidských schopností, jejich uchování a uplatnění jako nejvýznamnějšího faktoru určujícího dynamiku a kvalitu ekonomického růstu.

Konkurence v podmínkách zrozených průmyslovou revolucí vytlačila přežité formy pozičního investování a učinila ústřední postavou podnikatele-inovátora. Postupně i do takto "pročištěného" společenského systému začaly pronikat různé formy pozičního investování. Podnikatelé si začali konkurovat i v oblasti pozičního investování. To je mnohem nenasytnější na disponibilní prostředky. Aby se k nim dostali, museli je získat tím nejdravějším způsobem, tj. i porušováním obecně přijatých zásad (od běžných zlodějin až po nejperverznější formy). Tím ovšem nejen "demoralizovali" kapitalistické podnikání, ale začali vytvářet struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které prorostlo s nejvíce zločinnými formami pozičního investování, v některých částech světa ovládlo institucionální systémy na národní i nadnárodní úrovni. Největší lumpárny v dějinách se překrývají vyvoláváním konfliktů a manipulací veřejností s využitím dvojíme metru, viz: https://radimvalencik.pise.cz/12606-vize-jakou-potrebujeme-1430.html

Z hlediska hlavního tématu, kterým se zabýváme, je při vytipování oblastí, v nichž může dojít ke kaskádovému generování investičních příležitostí, a formulování doporučení na podporu mikroekonomických subjektů, v nichž se vyplatí spolupracovat, vyhodnocení celospolečenských podmínek podle toho, jak institucionální systémy a státní  reprezentace mohou napomáhat či naopak bránit růstu jejich vlivu, případně zda jsou neutrální. Bezprostředně to souvisí, do jaké míry jsou tyto institucionální systémy a státní reprezentace příslušných zemí kontaminovány propojením struktur generovaných pozičním investováním se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Tam, kde je míra kontaminace vyšší, případně má oporu v nadnárodních institucionálních systémech a reprezentacích, není možné aplikovat Myersonovo řešení problematiky dodržování pravidel. R. Myerson, který je žákem L. Hurwicze a dostal Nobelovu společně s ním, se pokusil konkretizovat představu o "strážcích, kteří uhlídají strážce". Hovoří o nich jako o "malé skupině speciálně určených osob (tzv. úředníků prosazujících právo), jejichž strategie omezující množiny stanoví, že potrestají každého, kdo se odchýlí od ústavních omezení". Aniž by konkretizoval, kdo tuto malou skupinu osob "určí", navrhuje, aby se zneužití moci zabránilo tím, že, tj. když bude moci očekávat dostatečně velkou odměnu za správné chování: "Za předpokladu neutrality rizika musí být velikost těchto odměn rovna alespoň potenciálnímu zisku, který by úředník mohl získat ze zneužití pravomoci, děleno pravděpodobností, že by takové zneužití pravomoci bylo odhaleno. Pokud je tedy pokušení velké a pravděpodobnost odhalení malá, mohou být mocní úředníci třeba velmi dobře odměňováni. Měli bychom tedy očekávat, že vedoucí představitelé základních politických institucí budou velmi dobře odměňovanou elitou, vysoce motivovanou potřebou zachovat si svá privilegia". – Použít toto řešení v takových podmínkách je jako hasit požár benzínem.

V další části se budeme věnovat otázce, jak je v současných podmínkách v České republice možné odstartovat pozitivní změny.

(Pokračování)