Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/70

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/70

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji patrně poslední příspěvek, byl letos přednesen na konferencích, konkrétně na 28. ročníku mezinárodní vědecké konference LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNĺ2025 zaměřené na problematiku Předpoklady a cesty k pozitivním změnám, viz: https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani. Vybrané pasáže z příspěvku odlišuji barvou a doplňuji poznámkami:

Kdy se vytvoří předpoklady pro změnu k lepšímu? Možná brzy - V.

Dodržování pravidel a předpoklady změn k lepšímu

(Pokračování této kapitoly)

Popsáno velmi přesně. Skutečně se lze podivovat tomu, kam až Leo Hurwicz dohlédl.

V čem jsme podstatně dál v našem přístupu? – V tom, že se nám podařilo na bázi ekonomie produktivní spotřeby a teorie pozičního investování dát model, který ukazuje naprosto zásadní rozdíl v efektivnosti systémů kontaminovaných pozičním investováním (v míře, kde selhává Myersonovo řešení, tam, kde "ryba smrdí od hlavy", resp. aktuálně – tam, kde je prostředí kontaminováno penetrací moci propojující poziční investování s tvorbou struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které přerostlo v globální sytém) a v systémech, z nichž bylo poziční investování vytlačeno, nebo se v nich nerozvinulo. Bohužel právě v této situaci se nyní nacházíme.

Připomeňme si obrázek v části III. vlevo (viz 68. díl), který popisuje situaci, kdy jsou využívány investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti, současně jsou generovány další investiční příležitosti a ty jsou také využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, komu patří investiční prostředky a původní i nově generované investiční příležitosti. Z ekonomických systémů je poziční investování buď vytlačeno, nebo se v nich nerozvinulo. Je zřejmé, že v takových systémech za určitých podmínek platí, že pravidla, kterými se řídí, se úspěšně prosazují (v Hurwiczově) smyslu zdola. Pro každého hráče platí, že dodržováním pravidel v tomto dynamicky se rozvíjejícím systému, získá více, než pokud by pravidla nedodržel. Dokonce se jedná o silnou formu prosazení: "Silná forma enforcementu vyžaduje, aby pro každého hráče existovala dominantní legální strategie vůči každé nelegální."

K tomu musí být splněny tyto podmínky:

- V systémech nepůsobí poziční investování, a pokud jsou kaskádově generovány nové, výnosné, realizovatelné investiční příležitosti, vyplatí se spolupracovat.

- Zásadní podmínkou je tedy kaskádové generování nových, dostatečně výnosných investičních příležitostí; představu možností které se tím otevírají jako společnou perspektivu, v níž je obsažena i perspektiva každého účastníka takového systému, mají všichni (je sdílena).

- Rozdělení výnosů podléhá neutralitě pozičního investování (nikdo nezískává o tolik více, aby mohl diskriminovat ostatní), je založena na spontánně uznávaných principech a pravidlech, které vycházejí z komplementarity účastníků systémů (každý něčím přínosný a specifické schopnosti každého jsou obecně uznávány).

- Systém má určitou autonomii, v daném prostředí je schopen generovat a udržet zdroje, které vznikají spojením investičních prostředků a investičních příležitostí, kterými disponuje. Současně má i dostatečnou odolnost vůči prostředí, které se sestává z ekonomických subjektů stejné, ale i vyšší úrovně, tj. je odolný i vůči těm, kteří reprezentují ekonomický systém vyšší úrovně, jehož součástí je systém, ve kterém je dominantní "legální hra".

Jedním z nových prvků, který posunuje danou problematiku o velký kus dopředu, je docenění role generování nových investičních příležitostí, resp. možnost nastartovat proces kaskádového generování investičních příležitostí, což je možné jen v systémech, kde nepůsobí poziční investování (případně je jeho působení výrazně omezeno)¹.

Pro konkrétnější představu lze jako příklady takových systémů uvést podnikatelský projekt Tomáše Bati (kooperace firmy, zaměstnanců, regionu a státu s výrazným investováním do schopností zaměstnanců a diverzifikací aktivit za účelem generování nových investičních příležitostí) či JZD později Agrokombinát Slušovice Františka Čuby (s obdobnými parametry s tím rozdílem, že vztah se státem byl nejdříve problematický a po změnách v roce 1989 se stát začal chovat nepřátelsky).

Poznámka 1: Roli kaskádového generování investičních příležitostí jako ekonomického základu samovynucujících se Nashových rovnováh nelze dostatečně plně identifikovat a docenit v rámci neoklasického základu teorie mechanismů, zde je nutné využít teoretická východiska ekonomie produktivní  spotřeby.

(Pokračování)