Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/68

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/68

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji patrně poslední příspěvek, byl letos přednesen na konferencích, konkrétně na 28. ročníku mezinárodní vědecké konference LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ2025 zaměřené na problematiku Předpoklady a cesty k pozitivním změnám, viz: https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani. Vybrané pasáže z příspěvku odlišuji barvou a doplňuji poznámkami:

Kdy se vytvoří předpoklady pro změnu k lepšímu? Možná brzy

(Teoretická východiska odstartování pozitivních změn) – III.

Rozšířená verze základního modelu

Nejdříve uveřejníme komplex modelů prezentujících rozdíl neoklasické ekonomie a ekonomie produktivní spotřeby, základní model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, roli pozičního investování a roli generování nových investičních příležitostí s následnými zvýrazněnými dopady na efektivnost.

Vše dohromady v jednom obrázku. Z hlediska výkladu zaměřeného nikoli na rozvíjení tohoto modelu v dalších směrech, ale na jeho aplikaci, se to ukazuje jako nejvhodnější postup. Čtenář získá základní představu a v případě potřeby hlubšího pochopení toho, o co jde, se k tomuto komplexů může kdykoli vrátit. A také se na něj můžeme v průběhu dalšího výkladu odkázat.

K tomu dodejme ještě poznámku, že uvedený komplex modelů lze prezentovat i analyticky, ale to je pro porozumění toho, o co jde, náročnější.

Grafická prezentace komplex modelů

I.

První dvojice obrázků pocházející od K. Binmore je základem neoklasického přístupu a ukazuje vztah mezi Edgeworthovým krabicovým grafem a Nahovým vyjednávacím problém (jak se dostat od bodu nedohody do některého z bodů splňujících předpoklad dosažitelnosti, individuální racionality a skupinové racionality). Tato dvojice je základem a důležitým východiskem teorie mechanismů. Odhalila totiž problémy dosahování paretovského optima v neoklasickém pojetí trhu. L. Hurwicz a jeho následníci se zaměřili na navržení takových mechanismů, které by tyto nedostatky eliminovaly či alespoň omezily jejich důsledky.

II.

Následující dvojice obrázků ukazuje základní model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí v mezních (levá část) a celkových (pravá část) veličinách. Na základě tohoto modelu lze ukázat roli finančního trhu z hlediska paretovských zlepšení (šedé plochy v pravé i levé části obrázku).

V levé části obrázku jsou plochy pod křivkami celkové výnosy ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí.

V pravé části obrázku je totéž v celkových veličinách (jako příjmy subjektů X a Y).

Tato dvojice obrázků umožnila nastolit zásadní otázku: Co brání tomu, aby investiční příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti?

Lze snadno ukázat, že systém popsaný touto dvojící obrázků je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, když jsou investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, komu patří investiční příležitosti a investiční prostředky; v rozšířeném pojetí pak bez ohledu na to, komu jsou nové investiční příležitosti generovány při realizaci stávajících investičních příležitostí.

Za poznámku stojí, že postavení počátku souřadnic popisujících množství investičních prostředků (horizontální osa) jednotlivých subjektů proti sobě (subjektu X zleva doprava a subjektu X zprava doleva), které je inspirované konstrukcí Edgeworthova krabicového grafu, umožňuje interpretovat křivky mezního výnosu z investičních příležitostí jako křivky nabídky investičních prostředků a investičních přích příležitosti, současně i jako křivky poptávky po investičních příležitostech a po investičních prostředcích.

III.

Další dvojice obrázků ukazuje dopady pozičního investování (vlevo) a možnost generování nových investičních příležitostí (vpravo). Množství investičních prostředků je na horizontální ose (zleva doprava jednoho subjektu, zprava doleva druhého subjektu). Šikmé linie jsou zjednodušeným tvarem klesajících křivek míry výnosu z investičních příležitostí. Plochy do nimi odpovídají budoucímu příjmu, resp. příjmu ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí.

Zde je důležité zdůraznit, že poziční investování má vždy formu potlačení investičních příležitostí jednoho ze subjektů druhým subjektem tak, aby se zvýšila tímto eliminováním investičních příležitostí výnosnost investičních příležitostí toho, kdo poziční investování využívá, přičemž dochází k poklesu efektivnosti systému.

IV.

Nejspodnější obrázek ukazuje ztráty efektivnosti systémů, v nichž působí poziční investování oproti systémům, ve kterých je eliminována jeho role a jsou generovány nové investičních. Na první pohled je zřejmý propastný rozdíl mezi ekonomickými systémy, které jsou a které nejsou kontaminovány pozičním investováním.

To nastoluje další otázku: Proč se ekonomické systémy, které nejsou kontaminovány pozičním investováním, neprosazují silou své mnohem vyšší ekonomické efektivnost?

Poznámka: Vybrali jsme jen některé závěry, které z prezentovaných obrázků (komplexu modelů) vyplývají. Ty, které potřebujeme k tomu, abychom odpověděli na otázky položené v úvodu.

(Pokračování)