Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/66

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/66

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji patrně poslední příspěvek, který letos přednesen na konferencích, konkrétně na 28. ročníku mezinárodní vědecké konference LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNĺ2025 zaměřené na problematiku Předpoklady a cesty k pozitivním změnám, viz: https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani (21. listopadu 2025 od 8:30 hodin). Vybrané pasáže z příspěvku odlišuji barvou a doplňuji poznámkami:

Kdy se vytvoří předpoklady pro změnu k lepšímu? Možná brzy

(Teoretická východiska odstartování pozitivních změn) – I.

Motto: Otázka na Rádio Jerevan: "Kdy bude lépe?" Odpověď: "Už bylo."

(Sovětský vtip ze 60. let)

Úvod: Baťa, Čuba a kdo další?

Pokud přemýšlející člověk vybavený základními znalostmi historie a sledující aktuální dění posuzuje současnou realitu z nadhledu, nemohou ho nenapadnout následující otázky:

- Proč je současná doba tak turbulentní?

- Jak je možné, že po nadějných 60. létech zklidňování světa a otevření cesty k lepší budoucnosti padla naše lidská pospolitost do situace, kdy prochází osudovým úskalím, do situace, kdy je ohrožena její existence, její přežití?

- Co selhalo a kdo selhal (nikoli jako jednotlivec, ale v rámci určitého uskupení lidí)?

- Máme ještě naději na lepší budoucnost, pokud ano, na čem je založena?

- Co pro změnu k lepšímu může každý z nás udělat?

- Jak dlouho ještě budeme čekat na změnu k lepšímu?

Odpověď na tyto otázky vyžaduje dobrou a silnou teorii. Hned v úvodu je třeba říci, že tu v "uznávaných výstupech výzkumné činnosti" nenajdeme. Ani, nebo především nikoli v tzv. "prvním kvintilu" tzv. "impaktovaných časopisů". Potřebujeme podstatně lepší teorii osvobozenou od současné brutální evaluační cenzury, ale to již je problematika, která spadá do popisu metod.

V příspěvku doložíme, že logiku změny k lepšímu lze přesně popsat z hlediska všech podstatných dimenzí, které musí obsahovat:

- Jaké jsou předpoklady této změny?

- Kdo tyto předpoklady vytvoří a jak je vytvoří?

- Kdo samotnou změnu provede (bude hegemonem změny, kdo budou jeho spojenci)?

- Kdo se bude snažit změně k lepšímu bránit a proč?

- Čím začít (již dnes) a jak pokračovat?

- Kdy bude zřejmé, že změna k lepšímu odstartovala?

Ten, kdo se seznámí s obsahem tohoto příspěvku a pochopí podstatu sdělení, které obsahuje, ke svému překvapení zjistí, že změna k lepšímu může nastat poměrně brzy. Nečekaně brzy. (Ale také se jí nemusíme dočkat, vše záleží jen na nás – zde a nyní.)

Pokud si chceme udělat konkrétnější představu o tom, jak mohou být odstartovány změny k lepšímu, můžeme tuto otázku přeformulovat i takto: Kdy se po Baťovi a Čubovi objeví někdo další, resp. kdy a jak budou vznikat v hojnějším počtu ekonomické subjekty, typu těch, které jsou spojovány se jménem Baťa nebo Čuba, které budou schopné se vzájemně propojovat a společně odolávat vnějšímu tlaku? A co je potřeba znát, aby byly schopné vzdorovat "nepřízni osudu" či přesněji těm, kteří si jejich úspěch nepřejí?

Odpověď na tyto otázky není triviální, a pokud se o ni pokusíme, musíme disponovat dobrou teorií.

Metody

Podstatnou část popisu metod budeme věnovat stručné charakteristice těch, které jsme vyvinuli v rámci ekonomie produktivní spotřeby, kterou považujeme za přesah neoklasické ekonomie (základu současné mikroekonomie a některých bádání v různých směrech).

Z hlediska širšího rámce, ve kterém může změna proběhnout, považujeme za dobrou průpravu ve své době průkopnickou Richtovu Civilizaci na rozcestí (1966), která měla i značný mezinárodní ohlas, a o mnoho let po ní Massonův PostKapitalismus (2015), který se stal bestsellerem.

Největší oporu při aplikaci teoretických východisek vyvinutých v rámci budování ekonomie produktivní spotřeby jsme našli v teorii designu (návrhu) a implementace (prosazení) mechanismů (stručně teorii mechanismů), u jejíhož zrodu stál a jejíž základy vytvořil nobelista Leo Hurwicz. Jedná se o oblast teorie her, která má nejblíže k praktickému uplatnění (návrhu ekonomických reforem), vychází z půdorysu neoklasické ekonomie, navazuje na slavnou diskusi Mises-Lange ve 30. létech, na jejím rozpracování se podíleli i jeho žáci – nobelista R. Myerson, W. Trockel a další. Zájemce o tuto velmi významnou oblast vědecké reflexe společenského dění má oporu v obsáhlé systematizaci celoživotního díla L. Hurwicze a jeho pokračovatelů editované S. Benerjee (2022). Najde zde slavnou Hurwiczovu řeč při příležitosti udělení Nobelovy ceny (2007) nazvanou Ale kdo uhlídá strážce?, souhrn všech jeho článků, včetně těch, které byly uveřejněny v impaktovaných časopisech v době, kdy tam ještě mohly proniknout přínosné myšlenky, ohlasy na jeho dílo z pera jeho pokračovatelů a nejdůležitější publikace jeho pokračovatelů. Ti, kteří se na této systematizaci podíleli, věděli, jak záslužnou práci dělají, změna poměrů ve vědě však vedla k tomu, že ani to nejlepší, co současná vědecké reflexe společenského dění nabízí, nenašlo dostatečný ohlas a v našich podmínkách je téměř neznámé.

Zdroje:

Benerjee, S (ed) 2022, The Collected Papers of Leonid Hurwicz, v. 1. New York.

(Pokračování)