Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/65

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/65

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji příspěvek, který bude v nejbližších dnes přednesen na další významné konferenci věnované sociální práci (jeho text odlišuji barvou a vybírám jen ty pasáže, které jsou výrazně nové oproti dříve prezentovanému):

Optimalizace vztahu mezi pečovatelskou a produktivní funkcí sociální práce III.

Jednou z možností je patronátní vztah větších firem s lázeňskými domy a zařízeními s pečovatelskou službou. Kromě toho je v rámci koncepčního řešení problematiky rozvíjení firemní kultury v návaznosti na konkrétní podmínky té či oné firmy důležité srozumitelně a jednoznačně definovat kritéria, která by měl splnit zaměstnanec spadající do kategorie těch, kteří se o rozvoj firmy zasloužili.

Když hovoříme o dobře fungující firmě, často se uvádí příklad Bati. Ten je využitelný v řadě kontextů. Většinou se však používá jen to, co se mu podařilo realizovat. Pokud sledujeme vývojové tendence jeho nejen podnikatelských, ale i společenských aktivit, lze říci, že by dříve nebo později rozvíjel i aktivity směřující k propojení produktivní a pečovatelské funkce sociální práce spojené s jeho podnikatelsko-společenskou misí.

Nástin propojení produktivních a pečovatelských služeb v dalších oblastech

Jako další příklad, kde se nabízí propojení pečovatelských a produktivních služeb sociální práce, je oblast vyloučených komunit. Tato oblast ukazuje, že návaznost mezi oběma funkcemi může probíhat i v opačném pořadí. Nejdříve se formou pečovatelských aktivit řeší bezprostřední důsledky vyloučení formou pečovatelských aktivit a návazně na to lze zaměřit produktivní funkci sociální práce na zprostředkování možnosti uplatnění osob z vyloučených komunit. Významnou roli zde mohou hrát osoby z vyloučených komunit, přičemž dochází ke kaskádovému generování investičních příležitostí s výraznými pozitivními ekonomickými efekty. Příkladem je zprostředkování práce Romů na východním Slovensku v Británii, kteří následně prospěli obcím, z nichž pocházeli, z prostředků, které vydělali (např. případ obce Žehra, který bohužel není dostatečně zdokumentován).

Rovněž tak pečovatelská funkce sociální práce zaměřené na překonání různých zdravotních forem znevýhodnění člověka (ve fyzické i psychické oblasti) může mít pokračování v oblasti produktivní funkce sociální práce.

Diskuse

Do oblasti, kterou se zabývá náš příspěvek, výrazně zasahuje střet mezi dvěma přístupy k současným problémům – restriktivním a perspektivním:

- Restriktivní vychází z "Velkého resetu" Klause Schwaba (Schwab 2017; Schwab, Malleret 2020), je založen na všestranném omezování lidí a směřování od skryté ke zjevné globální genocidě "přebytečné části" lidského rodu, problémy současnosti neřeší, ale vyvolává.

- Perspektivní je založen na vytvoření podmínek pro nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka jako zdroje neomezeného růstu nové kvality.

Aby se oblast sociální práce nedostlala pod tlak restriktivního přístupu, je důležité rozvíjet její produktivní funkce a současně je vhodně propojit s funkcemi pečovatelskými. Při dalším řešení tohoto tématu bude důležité mapovat a analyzovat konkrétní příklady, kdy k tomuto propojení dochází, a vytvářet podmínky pro uplatnění vhodných postupů v širším měřítku.

Závěr

Nejdůležitějším závěrem tohoto příspěvku je prezentování jedné z konkrétních možností, jak dosáhnout plného souladu mezi tím, co je ekonomicky efektivní a současně naplňuje kritéria humanity. Tento závěr (implicitně obsažený v příspěvku) a efektivnost  teoretických východisek, která nám umožnila k tomuto závěru v dané oblasti dospět, přispívají k potvrzení domněnky, že důsledné teoretické řešení každého problému v oblasti, kde se střetá sociální a ekonomický rozvoj, nejen může, ale mělo by vyústit ve vzájemný vztah vyznačující se tím, že ekonomický růst je podmínkou sociálního rozvoje a současně sociální rozvoj působí jako nejvýznamnější faktor ekonomického růstu a současně určuje kvalitu ekonomického růstu. Dosažení této dvojjedinosti (která má hlubší základ v přírodně historické povaze společenského rozvoje) lze považovat i za kritérium správnosti přístupu, kritérium, které lze operacionalizovat.

Zdroje:

Schwab, K. 2017, The Fourth Industrial Revolution, Crown, 2017.

Schwab, K., Malleret, T. 2020. COVID-19: The Great Reset, Kindle Edition.

Valenčík, R. a kol. 2022, Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu i realizátor změn. Praha: VŠFS, 2022. Edice SCIENCEpress. Dostupné na: https://www.vsfs.cz/prilohy/tmt_final_web.pdf

(Pokračování)