Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/64

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/64

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji příspěvek, který bude v nejbližších dnes přednesen na další významné konferenci věnované sociální práci (jeho text odlišuji barvou a vybírám jen ty pasáže, které jsou výrazně nové oproti dříve prezentovanému):

Optimalizace vztahu mezi pečovatelskou a produktivní funkcí sociální práce II.

Výchozí oblast – prodloužení doby produktivního uplatnění  a návazně zabezpečení pečovatelských služeb

Zabývat se v obecné rovině problematikou vzájemné souvislosti a návaznosti produktivní a pečovatelské služby ve velmi rozmanité oblasti, kterou sociální práce je, není nejvhodnější přístup. V našem příspěvku volíme přístup, který je patrně efektivnější. Ukážeme vzájemný vztah mezi produktivní a pečovatelskou funkcí sociální práce na příkladu možností v oblasti motivovaného prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností. Oproti tomu postavíme specifika dalších oblastí, v nichž se propojení obou funkcí nabízí.

Proč vybíráme problematiku prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností jako výchozí? Důvodů je několik:

- V současné době se jedná o kontroverzní otázku v tom smyslu, zda problémy stability systému penzijního pojištění řešit cestou administrativního, nuceného prodloužení doby odchodu do penze (jak to prosazovala vláda ČR v roce 2021-2025 v rámci restriktivního přístupu), nebo cestou motivovaného, dobrovolného prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle individuálních možností a podmínek (což považujeme za perspektivní přístup, jehož určité prvky jsou obsaženy v návrhu programového prohlášení vlády, která v současné době v ČR vzniká).  Vidíme tak, že se do této oblasti podstatným způsobem promítá i střet mezi restriktivním a perspektivním přístupem k současným problémům.

- V oblasti dobrovolného prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle individuálních možností jsou dle našeho názoru velmi významné ekonomické zdroje. Pro jejich využití je důležité využít synergii všech subjektů, které mohou k prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností přispět. Nejsou to jen klienti systému, ale také poskytovatelé či zprostředkovatelé příslušných produktivních služeb (vzdělávací instituce na všech úrovních, včetně předškolní, zdravotní a lázeňská zařízení, zprostředkovatelé těchto služeb, tj. zdravotní pojišťovny, poskytovatelé sociální práce, resp. sociálních služeb, aktivity v rámci firemní kultury).

- V této oblasti se rovněž nabízí možnost využít kaskádově efekty generování a využití investičních příležitostí, rovněž tak synergické efekty spolupůsobení sociální práce s dalšími produktivními službami, přičemž zvyšování ekonomických efektů v této oblasti nemusí mít žádná omezení. Jde totiž nejen o prodlužování horizontu, ale i zenitu produktivního uplatnění.

- Jedná se o oblast, která je z hlediska firemní kultury přehlížena, přestože nabízí spojení ekonomických a sociálních efektů, tj. z hlediska firem "užitečného" (pro rozvoj firmy) a "příjemného" (z hlediska plnohodnotného života osob ekonomicky činných ve vyšším věku a následného přechodu ke způsobu žití, které vyžaduje pečovatelské služby).

Začneme firemní kulturou, kterou  se zabývá např. Vysekalová, Mikeš, Binar (2020), Bedrnová, Nový (2007) a další. Jak doložila Pokorná (2025), je nejen v této, ale i dalších publikacích věnovaných firemní kultuře problematika zaměření firemní kultury na prodloužení doby produktivního uplatnění starších osob dle individuálních možností přehlížena, přitom v případě, že tyto osoby působí v tvůrčích mezigeneračních týmech může mít významné ekonomické přínosy a současně pozitivně ovlivnit plnohodnotný život osob vyššího věku: "Možnost pokračovat v profesních aktivitách, které jednotlivce naplňují a přinášejí mu radost, může přispět k celkovému uspokojení a spokojenosti se životem. A právě z tohoto důvodu je důležitá správně nastavená firemní kultura v organizacích." (Pokorná 2025, s. 15) V sociologické sondě však zjistila následující: "Během rozhovorů jsem se respondentů dotazovala, zda jejich zaměstnavatelé zohledňují fakt, že se pracovní život bude prodlužovat a jestli tomu přizpůsobují své strategie a podmínky na pracovišti. Odpovědi byly vesměs negativní, což naznačuje, že většina firem zatím neklade dostatečný důraz na přípravu na stárnutí pracovní síly. Tento přístup může vést k budoucím problémům, zejména v oblasti adaptace pracovního prostředí, podpory starších zaměstnanců a udržení jejich výkonnosti i spokojenosti na pracovišti." (Pokorná 2025, s. 69)

Významný motivační efekt by mělo provázání produktivní funkce a pečovatelské funkce sociální práce v rámci firemní kultury, pokud by (zejména ve větších firmách) pro pracovníky, kteří se významně zasloužili a rozvoj firmy a byli přínosem i ve vyšším věku jim firma jako bonus zajistila přiměřenou pečovatelskou službu v poproduktivním období. U vysoce kvalifikovaných specialistů by měl být plynulý přechod od prodloužení doby produktivního uplatnění k zajištění kvalitních pečovatelských služeb něčím zcela přirozeným, oblastí, kde se ekonomické a humánní efekty vzájemně propojují.

Zdroje:

BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. 2007. Psychologie a sociologie řízení. 3. vyd. Praha: Management Press.

Pokorná, E. 2025. Dopady změn v penzijním systému na nabídku práce a doporučení pro HR. Diplomová práce, VŠFS.

VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J., BINAR, J. 2020. Image a firemní identita. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Grada, s. 76-77.

(Pokračování)