Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/63

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/63

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji příspěvek, který bude v nejbližších dnes přednesen na další významné konferenci věnované sociální práci (jeho text odlišuji barvou a vybírám jen ty pasáže, které jsou výrazně nové oproti dříve prezentovanému):

Optimalizace vztahu mezi pečovatelskou a produktivní funkcí sociální práce I.

Abstrakt:

Z hlediska předpokládaného růstu role produktivních služeb zaměřených na člověka je vhodné rozlišit produktivní a pečovatelskou roli sociální práce. Jde zejména o to, aby důraz na produktivní funkci (spojenou s překonáváním znevýhodnění, vyloučení a s uchováním schopností) nevedl k podcenění pečovatelské funkce. Na příkladu orientace sociální práce na dobrovolné prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích je předvedeno, že se obě funkce mohou vzájemně doplňovat, např. v souvislosti s garantováním kvalitních pečovatelských služeb, a to i v době po ukončení produktivních aktivit. Předpokladem je i dostatečná úroveň firemní kultury zaměřené tímto směrem. Na základě definování příslušných pojmů a definování adekvátních mechanismů jsou dána konkrétní doporučení.

Úvod

Současnou dobu lze označit ze turbulentní a lze očekávat, že se tato její charakteristika bude ještě po určitou dobu stupňovat. Nicméně i v takto složité době obsahující řadu rizik nejrůznějšího typu lze vysledovat tendenci přechodu ke společnosti, ve které výrazně vzroste role odvětví produktivních  služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. Sektor těchto služeb se bude stávat dominantním a ekonomika se navrátí k člověku, současně s tím i člověk do ekonomiky jakožto člověk (a nikoli jen přívěsek technologie, včetně tak rozvinutých technologií, jakými je AI). Tato zásadní proměna se týká i sociální práce, která do odvětví produktivních služeb zaměřením na překonávání různých forem znevýhodnění a vyloučení rovněž spadá.

Z výše uvedeného hlediska je vhodné rozlišit dvě odlišné funkce sociální práce – produktivní, spojenou zejména s problematikou uplatnění znevýhodněných či vyloučených osob, a pečovatelskou zaměřenou na osoby, které mají problém se zajištěním základních životních podmínek vlastními silami (Kubalčíková, Havlíková 2015), (Kubalčíková, 2012), (Mohylová 2016). V podmínkách, ve kterých  lze očekávat růst významu role produktivní funkce sociální práce (ta má významné pozitivní ekonomické efekty, ale přispívá i k překonání některých znevýhodnění spojených se sebevědomím, volními  vlastnostmi apod.) je důležité hledat optimální vztah mezi touto funkcí a funkcí pečovatelskou (která by neměla zůstat upozaděna ani v podmínkách růstu role produktivní funkce). Jde zejména o to, aby se obě funkce vhodným způsobem (ze sociálního i ekonomického hlediska) vzájemně doplňovaly.

Polarita a vzájemný vztah produktivní a pečovatelské funkce sociální práce

Pečovatelská funkce sociální práce se zaměřuje na pomoc a podporu jednotlivců v každodenním životě, zatímco produktivní funkce usiluje o jejich aktivní zapojení do společnosti a rozvoj soběstačnosti. Produktivní funkce se zaměřuje na pomoc lidem, kteří nejsou schopni se o sebe plně postarat z důvodu věku, zdravotnímu stavu, sociální či příjmové situace, vyloučení či obtížné integraci různých skupin obyvatelstva, dopadů, strukturálních změn v ekonomice. Jejím cílem je zajištění důstojného života, podpora základních životních potřeb. Jako příklady pečovatelských činností v této oblasti lze uvést pomoc při osobní hygieně, stravování, oblékání, nezbytného přemísťování, dohled nad užíváním léků, pomoc v domácnosti, při kontaktu se sociálním prostředím, ve styku s institucemi apod.

Produktivní funkce sociální práce spočívá v tom, že přispívá k uchování, obnově a rozvoji schopnosti jednotlivců, skupin i komunit být produktivně (v rámci toho i výdělečně) činní, podporuje jejich aktivní zapojení do společnosti a ekonomiky. Zaměřuje se na aktivizaci klienta a jeho schopnost samostatně se zapojit do společenského a pracovního života. Její ekonomické efekty se projevují jak odstraněním negativních dopadů existence vyloučených či diskriminovaných skupin na společnost, tak i využitím lidského potenciálu osob, které jsou součástí těchto skupin. V mnoha případech má sociální práce v této oblasti významné rysy misijní činnosti. Důležitou oblastí sociální práce je podpora uchování předpokladů člověka pro produktivní činnosti i ve vyšším věku, částečná eliminace důsledků stárnutí, prodloužení doby produktivního uplatnění člověka ve společnosti (nap. při výchově vnoučat), ale také na profesních trzích, kde významnou roli hraje firemní kultura.

Dalšími funkcemi sociální práce (např. integrační, edukační, ochrannou, preventivní) se v rámci tohoto příspěvku zabývat nebudeme.

Zdroje:

Kubalčíková, K. (2012): Podpora neformálních pečovatelů v podmínkách poskytování sociálních služeb pro seniory v ČR: příklad Pečovatelské služby. Sociální práce/Sociálna práca.  4, s. 89 – 101.

Kubalčíková, K., Havlíková, J. 2015: The potential of domiciliary care services in Czech Republic to promote aeging in place. European Journal of Social Work. 1(18) s. 65 – 80.

Mohylová, S. 2016. Role pečovatelské služby při řešení životní situace seniorů se sníženou soběstačností. Diplomová práce. Brno: Fakulta sociálních studií MU, Katedra sociální politiky a sociální práce.

(Pokračování)