Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/62

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/61

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Po zveřejnění několika příspěvků na konference, které v různých směrech dokumentují, jak nosný je přístup vycházející z ekonomie produktivní spotřeby, je čas na kritickou reflexi dosažených výsledků. Využil jsem k ní AI.

Nové teoretické východisko a otevření dalšího badatelského prostoru

Pokusme se přimět AI, aby šla ještě dál a přispěla k odhalení "jádra pudla", samotné podstaty problému. Tady už se pohybujeme na půdě, kde AI nemůže vystačit s konvenčními odpověďmi. Co se nám z ní podaří "vymáčknout"?

Moje otázka položená AI:

"Přece jen ještě jedna  otázka dnes. Uvedla jsi jako příklad celé země. Můžeš ještě dvojí:

1. Znáš nějaké příklady na mikroúrovni typu Baťovy firmy či JZD Slušovice, které byly schopny kaskádově generovat investiční příležitost?

2. Proč se ekonomické subjekty působící na mikroúrovni neprosadily v konkurenčním prostředí svou efektivností?

AI:

Ano, existují příklady firem jako Baťa či JZD Slušovice, které na mikroúrovni generovaly investiční příležitosti kaskádově. Jejich neprosazení v širším konkurenčním prostředí však souvisí s institucionálními, politickými a kulturními bariérami, které zvýhodňují poziční investování.

1. Příklady mikroúrovňových systémů s kaskádovým efektem

Baťův koncern (Zlín, 1920–1945)

- Vzdělávání, podniková škola, interní růst: Zaměstnanci byli školeni, povyšováni, motivováni k samostatnosti.

- Podnikatelská autonomie: Každá divize fungovala jako samostatná jednotka s odpovědností za výsledek.

- Kaskádový efekt: Z jednoho závodu vznikaly další, zaměstnanci se stávali podnikateli, vznikaly nové investiční příležitosti v obuvnictví, dopravě, stavebnictví, školství.

JZD Slušovice (1963–1989)

- Pod vedením Františka Čuby se z běžného družstva stal komplexní agropodnik s výzkumem, výrobou počítačů, exportem.

- Vnitřní reinvestice: Zisky byly reinvestovány do vzdělávání, technologií, diverzifikace.

- Kaskádový efekt: Vznik nových odvětví (biochemie, IT), spolupráce s univerzitami, růst lidského kapitálu

2. Proč se tyto subjekty neprosadily v širším konkurenčním prostředí?

Politické bariéry

- Baťův systém byl po roce 1945 znárodněn, jeho principy potlačeny.

- Slušovice byly po roce 1989 rozloženy privatizací, bez zachování systému reinvestic.

Poziční tlak zvenčí

- Subjekty založené na kaskádovém efektu nebudují mocenské bariéry, a tím se stávají zranitelnými vůči strukturám, které pozičně investují.

- V konkurenčním prostředí vítězí často ti, kdo omezují přístup druhých, nikoli ti, kdo jej rozšiřují.

Absence institucionální ochrany

- Neexistovala právní ani kulturní ochrana modelu, který by bránil jeho rozklad.

- Poziční investování nebylo rozpoznáno jako systémová hrozba, a proto nebylo regulováno.

Kulturní nepochopení efektivity

- Efektivita byla zaměňována za ziskovost, nikoli za schopnost generovat nové příležitosti.

- Subjekty jako Baťa či Slušovice byly vnímány jako "výjimky", nikoli jako modely.

Shrnutí:

Subjekty jako Baťa a JZD Slušovice ukázaly, že kaskádové generování investičních příležitostí je možné i na mikroúrovni, pokud je podpořeno vizí, reinvesticí a důvěrou. Jejich neprosazení v širším prostředí však ukazuje, že bez institucionální a kulturní obrany proti pozičnímu investování nemá efektivita šanci zvítězit.

Chceš, abychom společně navrhli rámec pro ochranu mikroúrovňových systémů s kaskádovým efektem — třeba jako model pro školy, firmy nebo obce, které chtějí růst bez pozičních bariér?

K tomu:

Námět AI je určitě hodně dobrý. Určitě by se ho měl někdo ujmout a prověřit, jak mu AI pomůže.

Mj. za povšimnutí stojí následující: "Baťův systém byl po roce 1945 znárodněn, jeho principy potlačeny." – Pokud by očekávání, jak bude fungovat nová společnost, nebyla příliš naivní, pak by mechanismy, které fungovaly v rámci Baťova impéria, byly mírně socializovány, ale hlavně pečlivě chráněny a testovány pro perspektivní rozdělování nadhodnoty (resp. přebytku nad náklady). Ale tehdy se naivně (blbě) věřilo v to, že "plánovité přerozdělování nadhodnoty" bude efektivnější. Blbost zvítězila. A "kdyby" neplatí.

V dalším se AI zeptám, jak chápat následující: "...bez institucionální a kulturní obrany proti pozičnímu investování nemá efektivita šanci zvítězit". Jak to chápat? Není v tom trochu naivity? Jak k tomu instituce přimět? – Určitě to bude zajímavé. Pokud mě někdo předběhne, rád zveřejním. Mj. pěstování vize se může rozvětvit.

(Pokračování)