Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Tento článek mi připadá, že je v dikci, co se v mládí naučíš ve stáří, jakoby najdeš....
Karl Marx inspiroval celou řadu analytiků konfliktu, kteří v konfliktu vidí
základní princip organizace společnosti, přičemž Marx, jak víme zdůrazňují jeho třídní charakter.
Marx zastává myšlenkou spravedlivé společnosti. Jejím významným rysem je pravděpodobně dobrovolná kooperace jejích členů. Třídní konflikt, například konflikt mezi proletariátem a buržoazií, je založen u Marxe na vztahu obou tříd k výrobním prostředkům. V takto strukturálně uspořádané společnosti je člověk odcizen sobě jako rodové bytosti, své práci i jiným lidem [Marx a Engels 1952: 31-33]. Marx předpokládá, že odcizení dosáhne úrovně, která povede k velkému
třídnímu konfliktu - k revoluci, jejímž vítězem se stane proletariát [Marx
a Engels 1952: 31-33, 38]. Ten nastolí beztřídní společnost, v níž nebude existovat vnucená dělba práce a, jak má za to Lenin, ani struktura autority, které člověka ujařmují. Člověk se stane svobodnou bytostí, která bude jednat v souladu se svými autentickými potřebami. Zde velmi nesouhlasím a tento názor mi přijde zcestný a nerealizovatelny.