Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/40

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/40

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Další příspěvek byl připraven  pro konferenci zabývající se psychologickou odolností člověka. Uveřejňuji jen to, co je nové a podstatné:

Ekonomické základy psychologické odolnosti člověka – část VI.

Čtvrtý předpoklad psychologické odolnosti: Kde a jak mohou začít změny k lepšímu

Na úvod této části je vhodné připomenout, co je to Paretovo optimum a Nashova rovnováha: - Paretovo optimum je v obecné rovině definováno jako situace, ve které si již žádný subjekt nemůže polepšit (zvýšit svůj užitek), aniž by si jiný subjekt nepohoršil (došlo ke snížení jeho užitku). V případě situace, kterou modelujeme jako nabídku a poptávku investičních prostředků a investičních příležitostí, je to situace, ve které jsou investiční příležitostí využívány podle míry jejich výnosnosti bez rozdílu toho, kdo je vlastníkem investičních prostředků a kdo vlastníkem investičních příležitostí (a komu jsou nové investiční příležitosti generovány). Dodatek uvedený v závorce je, jak ukážeme, významný.

- Nashovou rovnováhou označujeme situaci, ve které se v daném systému nevyplatí nikomu změnit svou strategii (tj. to, čím se řídí jeho chování), pokud všichni ostatní zůstanou u svých strategií, tj. nezmění to, čím řídí své chování.

Zakladatel teorie mechanismů L. Hurwicz (2008) v přednášce s názvem "Ale kdo bude hlídat strážce?" přednesené při příležitosti udělení Nobelovy ceny v roce 2007 shrnul podstatnou část svého celoživotního díla a upozornil na nejdůležitější neřešené problémy v oblasti teorie designu a implementace mechanismů. Zdůrazňoval význam problematiky "vyšší autority", která by uhlídala dodržování pravidel jako jeden z elementárních předpokladů fungování mechanismů, které mají  zabezpečit efektivnost systému. Vyslovil hypotézu, že řešením by mohlo být vytvoření takových podmínek, v nichž by se nikomu (nebo alespoň dostatečné většině hráčů) nevyplatilo porušovat pravidla. Tj. v takových hrách by Nashova rovnováha spočívala v dodržování pravidel a byla by samovynucující se. Tak tomu může být v případě, když je daný lokální ekonomický systém blízký Paretovu  optimu a současně jsou v něm kaskádovitě generovány investiční příležitosti, což znamená, že při realizaci stávajících investičních příležitostí vznikají nové, ještě výnosnější a nic nebrání tomu, aby k jejich realizaci byly využity vytvářené investiční prostředky. Souhrnně jsou výsledky bádání obsaženy v monografii mapující celoživotní dílo L. Hurwicze doplněné nejvýznamnějšími pojednáními  jeho pokračovatelů, zejména R. Myersona a W. Trockela (Benerjee, ed 2022).

Abychom pro příklad nechodili daleko, lze uvést např. podnikatelský projekt Tomáše Bati (kooperace firmy, zaměstnanců, regionu a státu s výrazným investováním do schopností zaměstnanců a diverzifikací aktivit za účelem generování nových investičních příležitostí) či JZD později Agrokombinát Slušovice Františka Čuby (s obdobnými parametry s tím rozdílem, že vztah se státem byl nejdříve problematický a po změnách v roce 1989 se stát začal chovat nepřátelsky). Důležité je, že díky důrazu na nabývání, uchování a uplatnění schopností zaměstnanců v případě obou ekonomických subsystémů (ve vztahu k ekonomickému systému příslušné země) zde došlo k fenoménu kaskádovitého generování investičních příležitostí a tím i k velmi dynamickému rozvoji těchto ekonomických subsystémů.

V logice věci ovšem dochází k tomu, že jakmile se kdekoli a na jakékoli úrovni vytváří situace, ve které se zúčastněným vyplatí kooperovat, situace, ve které je z příslušného systému vytlačeno poziční investování, případně který jako nově vzniklý není pozičním investováním kontaminován, který se začíná dynamicky rozvíjet a zvyšovat svou efektivnost kaskádovým generováním investičních příležitostí, je generována další hra (případně další hry), kdy vůči lokálnímu ekonomickému systému, ve kterém se vyplatí spolupracovat, jsou indukovány subjekty nepřátelské. Je to dáno tím, že ti, kteří reprezentují systém kontaminovaný pozičním investováním, se z pochopitelných důvodů cítí ohroženi. Jako dominantní hra v širším systému se tak rodí konflikt mezi dynamickým úspěšným systémem, který se dostal do pozice hráče, vůči kterému jakožto hráč či koalice hráčů stojí systémy kontaminované pozičním investováním a disponující nástroji pozičního investování ve vztahu ke svému okolí.

Z hlediska psychologické odolnosti je z tohoto hlediska důležité následující:

- mít program  kaskádového generování investičních příležitostí (tj. jak využití stávajících investičních příležitostí generuje další, ještě výnosnější investiční příležitosti, a to s konkrétní představou několika vln, resp. dostatečně velké perspektivy);

- dostatečně přesně předvídat, kde dojde ke střetům takto herně vzniklého nového hráče s okolím, tj. v jaké podobě se může objevit protihráč v konfliktní hře;

- vědět, že jakmile vznikne dynamicky se rozvíjející subjekt s výrazně vyšší efektivností, indukuje to hry směřující k jeho likvidaci; ty mohou mít různou podobu (z pozice paralelně existujících hráčů, nadřazené autority či vyššího levelu i z vnitřního prostředí);

- předpokládat, že dojde ke spolupráci hráčů spojujících se v jeho protivníka coby dynamicky se rozvíjejícího se systému; pokud má svoji pozici ustát, musí mít připravenou účinnou protihru;

- mít dostatečnou představu o svých spojencích a o tom, jak je získat, a to ve všech oblastech, kde jsou generováni jeho protivníci,

- volit postupné kroky, z nichž každý je završen propojením s vhodně vytipovaným komplementárním subjektem působícím v rámci ekonomického systému, ve kterém se vyplatí spolupracovat (z důvodů snížení rizika je vhodné mít určité portfolio vytipovaných subjektů).

Pokud rozbor tohoto čtvrtého předpokladu byl spojen s použitím poměrně abstraktních pojmů, pak pátý předpoklad, který je určitým vyústěním předešlého, je mnohem konkrétnější a tím i srozumitelnější.

Zdroje:

- Benerjee, S (ed) 2022, The Collected Papers of Leonid Hurwicz, v. 1. New York.

- Valenčík, R. a kol. (2025) Základy teorie pozičního investování. Praha: VŠFS, SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-281-8. Online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/soubory/eupress/online/zaklady_teorie_pozicniho_investovani_valencik.pdf

K tomu:

Teoreticky nejnáročnější část. Z určitého nadhledu k ní lze dodat, že pokračovatelům L. Hurwicze se nepodařilo dotáhnout vytvoření modelu samovynucujících se Nashových rovnováh, ke kterému L. Hruwicz položil teoretické základy. Bylo (je, protože bádání v tomto směru pokračují) to dáno principiálními omezením neoklasického základu. Ten například neumožňuji identifikovat a analyzovat fenomén pozičního investování. I z tohoto hlediska je vidět význam přesahu stávajícího hlavního proudu ekonomické teorie (zejména mikroekonomie a teorie mechanismů). Navazující část (pátý předpoklad) je pokračováním této v rovině mnohem bližší praktickým zkušenostem těch, kteří se s ní seznámí.

(Pokračování)