Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/35

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/35

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Další příspěvek byl připraven  pro konferenci zabývající se psychologickou odolností člověka. Uveřejňuji jen to, co je nové a podstatné:

Ekonomické základy psychologické odolnosti člověka – část I.

Abstrakt

V době očekávaných a přicházejících turbulencí, které zasáhnut i naše domácí poměry, je předpokladem psychické odolnosti člověka a) vědět, co ekonomickým základem změn, na jejichž realizaci závisí budoucí vývoj; b) najít své místo v situacích daných nabídkou a poptávkou investičních prostředků a investičních příležitostí souvisejících s rozvojem, uchováním a uplatněním jeho schopností; c) vyrovnat se s dopady pozičního investování; d) být součástí nějakého ekonomického subsystému, ve kterém jsou kaskádovitě generovány investiční příležitosti; e) zapojit se do nějakého tvůrčího mezigeneračního komplementárního týmu. Příspěvek se zabývá podrobnějším výkladem uvedených předpokladů a v návaznosti na to formuluje praktická doporučení. K tomu využívá původní teoretický model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

Úvod

Žijeme v přelomové době, ve které střetají setrvačné tendence s podněty k jejich překonání. Tak tomu v historii lidské pospolitosti bylo vždy, kdy se staré přežilo a zárodky nového ještě nebyly životaschopné. Nevyhnutelným důsledkem v takových dobách i dnes jsou konflikty nejrůznějšího typu, které – pokud neodhalíme jejich skutečné příčiny – spíše dezorientují většinu společnosti, než aby napomáhaly pochopit, o co jde a co dělat. Anticipace přicházejících turbulencí má dopady na psychiku lidí různého věku. V moderní době, v situaci, kdy společnost disponuje vysoce vyspělými technologiemi, je pro překonání kritického období či osudového úskalí, kterým prochází lidská pospolitost, nezbytná opora v teorii, která stojí na pevných základech historického rozvoje lidského poznání, reaguje na nové jevy, dokáže integrovat nejnovější poznatky a teoretické nástroje, současně i uchovat dostatečnou míru srozumitelnosti a dostupnosti pro širší veřejnost.

Předpoklady toho, co by si měl člověk osvojit, aby zvýšil svoji psychologickou odolnost, lze různě strukturovat. V našem příspěvku se zaměříme na ekonomický aspekt, který vždy v dějinách hrál důležitou roli, a využijeme některé původní teoretické poznatky z ekonomie produktivní spotřeby (kterou chápeme jako překonání  neoklasického ekonomie v hlavním směru jejího vývoje) a z teorie designu a implementace mechanismů (která je součástí obecné ekonomické teorie i teorie her zaměřené na společenskou realitu).

Teoretická východiska ekonomických základů psychologické odolnosti člověka

Jako předznamenání teoretických východisek ekonomických základů psychologické odolnosti člověka je vhodná myšlenka stará téměř sto let z duševní dílny jednoho z velikánů neoklasické ekonomie (zejména, pokud známe její kontext, o kterém bude řeč vzápětí): "Existují investice do lidského kapitálu a investice do fyzického kapitálu. Jakmile si to uvědomíme, rozdíly mezi spotřební ekonomikou a investiční ekonomikou se stávají nejasnými. Spotřeba je do jisté míry investicí do osobní produktivní kapacity."

Jejím autorem je Arthur Pigou (1928, s. 29). Na něj navázal M. Friedman (1957), v současné době i řada dalších ekonomů – (Daitoh, 2010), (Daitoh, Nishimura, 2021), (Psárská 2019), (Steger 2002), (Soumyananda 2014), (Suen, 1994). Pigou zformuloval uvedenou myšlenku v době, kdy odhalil fenomén "přebytku spotřebitele", tj. navýšení subjektivně prožívaného užitku nad náklady (v podobě např. zaplacené ceny). Jako "prvolezec" velmi citlivě vnímal všechny předpoklady svého modelu, a proto ne náhodou dal přebytku spotřebitele i reálnou interpretaci, která je obsažena v prezentovaném citátu. Ekonomie produktivní spotřeby je přesahem neoklasické ekonomie v hlavním směru jejího vývoje. Zatímco neoklasická ekonomie chápe člověka jako spotřebitele, který maximalizuje svůj užitek, ekonomie produktivní spotřeby chápe člověka jako subjekt, který v ekonomickém systému rozvíjí a uplatňuje své schopnosti tak, aby v dlouhodobém horizontu maximalizoval současnou hodnotu svého budoucího příjmu.

- Daitoh, I 2010, "Productive consumption and population dynamics in an endogenous growth model: Demographic trends and human development aid in developing economies”, Journal of Economic, Dynamics and Control, Amsterdam, vol. 34, no. 4, p. 696-707.

- Daitoh I., Nishimura K. 2021, "Productive Consumption in a Two-Sector Model of Economic Development”, Creative Complex Systems, pp. 101–111.

- Friedman, M 1957, A theory of the consumption function, Princeton: Princeton University Press.

- Pigou, A. C. (1928) An Analysis of Supply, Economic Journal, 38(150), 238–257.

- Psárská, M. 2019. Determinants of real decision making on productive components of consumption under the current economic conditions of the Slovak Republic, Institute of Technology and Businessin, České Budějovice.

- Steger, M 2002, "Productive consumption, the intertemporal consumption trade-off and growth”, Journal of Economic Dynamics & Control. vol. 26 (6), pp. 1053-1068.

- Soumyananda, D 2014, "Inclusive growth through creation of human and social Capital”, International Journal of Social Economics, vol. 41(10), pp. 878-895.

- Suen, W 1994, "Simple analytics of productive consumption”, The Journal of Political Economy, vol. 102(2), pp. 372.

K tomu:

Ukážeme, že nově otevřený teoretický prostor nabízí velké množství významných aplikací, a to i pokud jde o zvolené téma. V této úvodní částí stojí za povšimnutí:

- tematizování pěti předpokladů psychologické odolnosti člověka;

- poukázání na souvislost mezi objevem fenoménu spotřebitele a pojetím spotřební aktivity jako aktivity, kterou lze interpretovat i jako investiční (akcent na tento moment je původní a není běžně uváděn, přitom je pro pochopení mezí i možnosti překonání neoklasického konceptu ekonomie velmi významný).

(Pokračování)