Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/35

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/35

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Tento je na poměrně prestižní konferenci a obsahuje další nové prvky. Uveřejňuji jen to, co je nové a podstatné:

Cesta ke stabilnímu penzijnímu systému a poziční investování - III.

Jak vysvětlit asymetrii v současných diskusích k penzijní problematice?

Asymetrie v současných diskusích k penzijní problematice a následné nepřehlédnutelné anomálie ve vztazích mezi teorií a praxí si žádají teoretické vysvětlení.

Jako první možnost se nabízí vysvětlení, které vychází z jedné z nejvýznamnějších změn, ke kterým dochází jak globálně, tak i v lokálním měřítku. Tou je růst produktivních služeb, které zvyšují, uchovávají a zprostředkují uplatnění inovačních schopností člověka a zvyšují inovační potenciál ekonomiky. Jedná se zejména o služby vzdělávací, zdravotní péči, výchovu v rodině i výchovu prostřednictvím kulturních institucí, sociální práci eliminující roli znevýhodnění a vyloučení, lázeňské služby, služby v rámci podnikové kultury apod. Významné jsou jejich synergické efekty, a to mj. i na prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích. Tyto služby nejen násobí a umocňují ekonomickou roli ostatních výrobních zdrojů, ale mění i charakter ekonomického růstu, který se stává trvale udržitelným

Růst role produktivních služeb zaměřených na člověka má určitou obdobu s průmyslovou revolucí, v rámci které se rovněž stal dominantní nový ekonomický sektor. Každá přelomová změna naráží na odpor, jehož původ spočívá ve snaze uchovat stávající rozložení moci.

Výrazný pokrok v oblasti modelů vycházejících ze vztahu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí umožnil identifikovat příčinu námi pojednávané asymetrie ještě konkrétněji. Souvisí to s otázkou, proč nejsou investiční příležitosti (včetně těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchování a uplatněním lidských schopností) využívány podle míry jejich výnosnosti, resp. na co narážejí přirozené tendence směřování k paretovskému optimu na trhu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí. K objasnění toho, o co jde, využijeme grafické vyjádření rozšířeného modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí. Ještě před tím uvedeme pojem poziční investování, který není odvozen od pojmu "pozice na finančních trzích", ale od pojmu "poziční statek".

K pozičnímu investování dochází v případě, kdy jeden subjekt využívá svou majetkovou převahu (dispozici větším množství investičních prostředků) k diskriminaci druhého subjektu formou omezení či potlačení (způsobení nerealizace) jeho (výnosnějších) investičních příležitostí s cílem zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí při současném poklesu efektivnosti systému, a to následujícími formami:

- Využití finančních nástrojů: Omezením přístupu k investičním prostředkům.

- Využití administrativních nástrojů: Znemožněním realizace určitého typu investičních příležitostí administrativními omezením, zpravidla selektivními.

- Využití informačních nástrojů: Selektivní zpřístupnění či omezení informací nezbytných pro generování či realizaci určitého typu investičních příležitostí.

- Využití silových nástrojů: Destrukce prostředků nezbytných k realizaci určitého typu investičních příležitostí (při přerůstání pozičního investování v konflikt).

Z dříve uveřejněného modelu vyplývá, že ztráty efektivnosti vznikají:

- Neproduktivním, resp. kontraproduktivním použitím části investičních prostředků k pozičnímu investování.

- Žádným, nebo velmi omezeným generováním investičních příležitostí jednoho subjektu ve prospěch druhého subjektu, což platí vzájemně.

- Potlačením investičních příležitostí subjektu, který je obětí pozičního investování.

Ztráty efektivnosti velmi výrazné. Zdálo by se, že efektivnější ekonomické systémy se právě převahou své efektivnosti musí prosadit a vytlačit fenomén pozičního investování z ekonomických systémů vyšší úrovně. Ale tak tomu v realitě není. Pokud se na danou problematiku podíváme prizmatem teorie her, tak můžeme říci následující: Jakmile se kdekoli a na jakékoli úrovni vytváří situace, ve které se zúčastněným hráčům vyplatí kooperovat a v příslušném systému není, nebo je z příslušného systému je vytlačeno poziční investování, výrazně se zvyšuje efektivnost kaskádovým generováním investičních příležitostí. Tím je ovšem je generována další hra (případně další hry), kdy vůči ekonomickému systéme, ve kterém se vyplatí spolupracovat, jsou tímto indukovány subjekty nepřátelské. Je to dáno tím, že ti, kteří reprezentují systém kontaminovaný pozičním investováním, se z pochopitelných důvodů cítí ohroženi. Jako dominantní hra v širším systému se tak rodí konflikt mezi dynamickým úspěšným systémem, který se dostal do pozice hráče, vůči kterému jakožto hráč či koalice hráčů stojí systémy kontaminované pozičním investováním a disponující nástroji pozičního investování ve vztahu ke svému okolí.

Závěr (včetně shrnutí a diskuse)

Mezi restriktivním a perspektivním přístupem k otázce řešení penzijní problematiky existuje na všech úrovních odborné diskuse nepřehlédnutelná asymetrie v neprospěch stabilizace systému průběžného penzijního pojištění zvýšením jeho motivační role k podpoře prodloužení doby dobrovolného uplatnění na profesních trzích dle individuálních možností.

Lze uvažovat různé příčiny tohoto jevu, který do značné míry splývá s funkčním obdobím vlády, která nastoupila v prosinci 2021. Jedno z možných vysvětlení nabízí model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí (včetně těch investičních příležitostí, které jsou spojeny s pozitivními ekonomickými efekty prodloužení doby produktivního uplatnění dle individuálních možností) rozšířený a roli pozičního investování a problematiku generování nových investičních příležitostí. Toto vysvětlení se zdá být přijatelné mj. i proto, že synergické působení produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka může vyvolat kaskádové generování investičních příležitostí výrazně zvyšujících efektivnost ekonomických systémů na lokální úrovni, což zpravidla vyvolává negativní reakci ekonomických systémů kontaminovaných pozičním investováním.

Pro teorii zabývající se penzijní problematikou odsud vyplývá závěr: Reagovat na asymetrii odborných diskusí o stabilizaci penzijního systému překonáním této asymetrie, tj. zaměřit se na problematiku perspektivního přístupu k jejímu řešení. Jde i o přirozenou autoritu vědy.

K tomu:

Prostřednictvím teorie (námi vyvinutého modelu v rámci ekonomie produktivní spotřeby, která je přesahem neoklasické ekonomie v hlavním směru jejího vývoje) lze proniknout až pod pokličku současného dění. Uvidět to, co běžně není vidět a co chce býti neviděno. Aplikací přístupu založeného na rozlišení restriktivního a perspektivního přístupu je velké množství, přičemž každá z nich bezprostředně souvisí se samotnou podstatou současného dění. Kostky jsou vrženy. Víme, o co jde a co dělat v konkrétních podmínkách. Uvedeme další příklady prezentování výsledků na akademické půdě.

(Pokračování)