Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/31

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/31

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Uveřejňuji ve dvou částech jeden z ohlasů na předcházejících 30 dílů:

K problému distribúcie nadhodnoty I.

Tibor Ganzer

Konečne vidím vztýčenú zástavu toho pravého problému. Toho problému, ktorý bol prehliadnutý Leninom (alebo zámerne zamlčanom) a po Stalinskom potlačovaní rozvoja teórie (o ére Chruščova a Brežneva nemá cenu hovoriť, pretože to považujem za čistý primitivizmus na úrovni neandertálca). Do dnešného dňa nemáme funkčnú teóriu socializmu.

A keď som pred niekoľkými rokmi sám sebe položil otázku "PREČO?", tak som postupne dospel k dvom hlavným príčinám:

1. Chýba rozvinutie/rozpracovanie Marxovej teórie "nadhodnoty", pričom problém je z pohľadu ekonómie 19. storočia správne  pomenovaný, ale v podmienkach 20. a ešte viac 21. storočia už je nutné s tým pracovať v kontexte "distribúcia nadhodnoty". To že existuje "nadhodnota" v tom sa viac menej v tej akej úprave všetky ekonomické smery súhlasia. ale kľúčová otázka dneška bude (a reálneho socializmu 20. storočia bolo) ako je tá nadhodnota distribuovaná do spoločnosti. Pojednávanie o "distribúcii nadhodnoty" v súčasnom finančno-korporatívnej kapitalizme chýba, i keď je viditeľná, i keď sa o tom sem tam píše v podobe "rozšírenia nerovností". - A keď chýba teória o "distribúcii nadhodnoty" , tak nie je možné ani viesť diskusiu o príčinách, o navrhovaných opatreniach, o cestách vedúcich ku zmene, o ďalšom rozvoji ľudskej spoločnosti.

2. Primitívne chápanie úlohy kapitálu a práce. Primitívne je to, že presadzovanie "zoštátnenia" akoby predpokladalo, že týmto činom dôjde k zániku toho zlého kapitálu a zostane len "práca ktorá šľachtí". Aký je to omyl!

Keď sa na to pozeráme optikou fyziky, tak kapitál má charakter hmoty. Nestratí sa, nezmizne , zoštátnením sa mení len charakter správy a spravovania kapitálu. Správa a spravovania je ale práca, pracovná činnosť! Práca sama o sebe nevytvára nadhodnotu , nadhodnota vzniká až spojením kapitálu a práce! Keď kovorolníci sa vracajú z hutí domov a na záhradke dopestujú mrkvu a zemiaky, tak nevytvárajú nadhodnotu, len zabezpečujú vlastnú reprodukciu !

• neandertálec zbierajúci plody v lese a loviaci jelene nevytvára "nadhodnotu", 
• tuto "nadhodnotu" začína vytvárať až neolitický človek, pre ktorého stádo oviec a dobytka je jeho kapitál, 
• a potom rímsky občan, pre ktorého jeho políčka a hlavne jeho pár otrokov sú jeho kapitál,
• a potom feudálny pán, pre ktorého jeho lesy, pole, polnosti a nevoľníci tvoria jeho kapitál, 
• a potom benátsky a hanzový kupec, pre ktorého jeho lode a tovar a vedieť kde to lacno nakúpiť a komu to draho predať , sú jeho kapitál
• a potom továrnik v 19 storočí, pre ktorého jeho fabrika a čiastočne aj um a schopnosť robotníkov pracujúcich v tej fabrike tvoria jeho kapitál 
• až po dnešok, kde rozptýlený vlastníci ale hlavne supermanažéry ovládajú svoj kapitál v podobe bank, investičných fondov, dôchodkových fondov)

Odbočím a tu musím poďakovať profesorovi Budilovi, že mi to potvrdil (historickú existenciu kapitálu, čo sa nerovná existencii kapitalizmu!)

Takže je pred nami dejinná úloha : 

1. Rozpracovať/Rozvíjať teóriu "distribúcie nadhodnoty", ktoré vzniká spojením kapitálu a práce alebo spojením kapitálu a umelej inteligencie
2. Osvetliť historickú existenciu kapitálu (kapitál nevzniká až Marxovým "Kapitálom" ale je s nami už asi 10 tisíc rokov v rôznej podobe) 
3. Sústrediť sa na detailnom poznaní vzťahu kapitál/práca. Hlavne z toho dôvodu, že nástupom umelej inteligencie sa diametrálne mení charakter "práce" ale nie som si istý či sa mení aj charakter "kapitálu"
4. Rozpracovať funkčnú teóriu socializmu na základe bodov 1, 2, a 3

K tomu:

1. V prvním přiblížení lze problém nazvat "distribuce nadhodnoty", ale je to trochu složitější. Jakmile se začíná investovat do lidských schopností, je třeba zvažovat i výnos z těchto investic (a ten by měl mít příslušnou výnosovou míru). Jakmile roste poptávka po lidských schopnostech, schémata vycházející z pracovní teorie hodnoty ztrácejí svoji interpretovatelnost. Proto je tak významný model založený na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí.

2. Tzv. "umělou inteligenci" je nutno považovat na normální technologii. Problém nahrazování člověka a jeho místo v ekonomie využívající zdokonalující AI je nutné řešit na základě odpovědi na otázku: Které lidské schopnosti jsou specificky lidské, a tudíž umělou inteligencí nenahraditelné? – Těch je víc než dost a jejich role se projeví právě v ekonomickém systému, ve kterém je dominantním sektorem odvětví produktivních služeb. To samozřejmě předpokládá velmi zásadní proměnu celého vzdělávacího systému tak, aby produkoval osobnosti, které stojí "nad" umělou inteligencí u vědí, jak ji využívat jako nástroj.

3. Z praktického hlediska jde o roli tvůrčích mezigeneračních komplementárních týmů, z nichž je vytlačeno poziční investování, v nichž dominuje kooperace, které jsou schopny kaskádovitě generovat a realizovat investiční příležitosti, které se horizontálně síťují a mění ekonomickou základu společnosti včetně ekonomických vztahů. Touto formou dochází k reálnému zespolečenštění. – Odstartování tohoto procesu historického vzestupu je v našem dosahu. Může proběhnout dřív, než si představujeme.

(Pokračování)