Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/27

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/27

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.

Pokračuji v prezentaci druhého pojednání. Obsahuje kritické přehodnocení Marxovy teorie vykořisťování, konkrétněji jeho teorie nadhodnoty, která je naprosto nedostatečným vodítkem k pochopení toho, o co dnes jde a co dělat. Toporné lpění na ní (bez pochopení dobových kontextů a většinou i teoretické podstaty tohoto Marxova modelu) dezorientuje hnutí, které usiluje o nápravu stavu, resp. o zvrácení negativních trendů, které vedou do záhuby lidské pospolitosti.

Nyní jdeme přímo ke konfrontaci Marxovi teorie s jejím rozšířením prostřednictvím teorie pozičního investování:

Marxova teorie nadhodnoty, nebo teorie pozičního investování? – část XI.

Základy teorie pozičního investování v kontextu Marxova odkazu

V dosud publikovaných výstupech jsme vyvinuli model pozičního investování rozšířený v několika směrech a současně i s tím nástroje analýzy pozičního investování. Považujeme za vhodné na uvedený model nikoli jen odkázat (přestože příslušné publikace jsou online přístupné), ale uveřejnit jej i v této části výkladu problematiky, kterou se zabýváme, aby jej měl ten, kdo se s obsahem tohoto pojednání seznamuje, před očima. Z tohoto důvodu jej také předkládáme v grafické podobě (která je srozumitelnější než analytické vyjádření) a doplňujeme komentářem, který odpovídá tématu tohoto pojednání a v tomto smyslu je původní. Dřívější prezentace našich výsledků ukázaly, že je dobré dílčí složky modelu v jejich grafické podobě sloučit tak, aby byly co nejzřetelněji zachyceny příslušné návaznosti při vzniku a konkretizaci modelu. To umožňuje, abychom to nejdůležitější vyjádřili formou pouhých dvou vícesložkových obrázků.

Obrázek 1: Porovnání dvousložkového modelu trhu statků s dvousložkovým modelem nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí

Edgeworthův krabicový graf  a Nashův (S, d) vyjednávací problém 

Nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitostí

Zde je vhodné zmínit, že explicitní vyjádření trhu formou horní dvojice grafů umožnilo (zejména zásluhou L. Hurwicze) interpretovat řadu důležitých poznatků a námětů, které vznikly v průběhu jedné z nejzajímavějších diskusí ve vývoji ekonomické teorie. Inicioval ji L. Mieses a O. Lange ve třicátých létech a následně do ní vstoupil A. Hayek či A. Lerner a další. Například odhalení skutečnosti, že dosahování paretovského optima není bez problémů ani v dokonale konkurenčním prostředí, či role informací o preferencích spotřebitelů apod. To vše stimulovalo propojení té části teorie her zaměřené na navržení, ale také  prosazení jak při realizaci, tak i při fungování nejhodnějších mechanismů.

Nyní přejdeme k dolní části dvojice podvojných obrázků. Nabízejí pohled na ekonomickou realitu prizmatem ekonomie produktivní spotřeby. Zde je vhodné zmínit dva důležité momenty:

- Pro neoklasickou ekonomii končí ekonomický proces spotřebou, resp. dosažením užitku jednotlivých spotřebitelů.

- Ekonomie produktivní spotřeby považuje mechanismus prožitků za rozhodovací mechanismus, který umožňuje online orientaci spotřebitele v konkrétních životních podmínkách z hlediska jeho dlouhodobé strategie. Významným podnětem pro takový pohled na ekonomickou realitu je pasáž o "růstu volného času, tj. času pro plný rozvoj individua, který zase působí zpětně na produktivní sílu práce jako největší produktivní síla" citovaná celá v přecházející kapitole, která v logice vývoje jako návratu překonaného, ovšem na vyšší úrovni orientuje na přesah neoklasické ekonomie v hlavním směru jejího vývoje.

Jakýkoli akt spotřeby se tedy chápe jako využití určité investiční příležitosti, tj. jeho výsledkem je zvýšení budoucího příjmu. Racionální výrobce i racionální spotřebitel využívají své investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti. "Užitky" (subjektivní prožitky) spotřebitele nejsou cílotvorné, ale považujeme je za rozhodovací mechanismus.

Šedé oblasti (paretovských zlepšení) v levé části obrázku odpovídá šedá oblasti paretovských zlepšení v pravé části obrázku. Tučná úsečka ohraničená oboustranně šipkami je množina bodů, které představují paretovské zlepšení oproti situaci nedohody, tj. oproti bodu nedohody, který leží na hranici dosažitelného příjmu hráčů v podmínkách, kdy se mění jejich výchozí situace a každý realizuje pouze své vlastní investiční příležitosti z vlastních investičních prostředků, od kterého se odvíjejí paretovská zlepšení založená na vztahu věřitel-dlužník.

Všimněme si, že ekonomie produktivní spotřeby na místo člověka pojatého jako "spotřebitele maximalizujícího svůj užitek" staví člověka, pro kterého je spotřeba produktivním procesem v tom smyslu, že mu umožňuje rozvoj schopností jakožto produktivní síly (pro působení v tvůrčích komplementárních týmech, pro možnost být součástí inovačního potenciálu společnosti) a současně identifikuje významný fenomén, který brání naplnění přirozených tendencí vývoje ekonomického systému – poziční investování. Na rozdíl od předcházejícího důrazu ekonomické teorie na to, jak vznikají investičních prostředky (finanční zdroje), se zaměřuje na otázku, jak jsou generovány investiční příležitosti (tedy to, do čeho lze investovat), které rozhodují jak o dynamice, tak i kvalitě ekonomického růstu a které vyvěrají z těch nejvýznamnějších produktivních schopností člověka.

Nelze též přehlédnout, že požadavek paretooptimality systému nahlíženého prizmatem modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, tj. aby vývoj systému směřoval k využívání investičních příležitostí (zejména těch, které jsou spojeny s rozvojem produktivních sil člověka) podle míry jejich výnosnosti, je v podstatě totožný s tím, aby společenský vývoj směřoval ke "sdružení, v němž svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech".(https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/ch02.htmcitovaná pasáž je ze závěru II. kapitoly Proletáři a komunisté.) Tato souvislost bude ještě zřejmější z rozšířeného modelu, ve kterém uvažujeme generování nových investičních příležitostí při realizaci stávajících a potlačování investičních příležitostí formou pozičního investování. Tomu je věnována následující kapitola.

(Pokračování)