Vize, jakou potřebujeme/1391

Vize, jakou potřebujeme/1391

Mezigenerační spolupráce – jak to vidí mladí?/13

Ještě uveřejňuji dva příspěvky v rámci této série, která byla přerušena volební tématikou. Jednak proto, že téma vyvolalo značný a pozitivní ohlas, jednak proto, že k tématu přišel velmi zajímavý příspěvek.

S odstupem času se vracím k letošním diplomovým pracím svých studentů na VŠFS. Jejich společným jmenovatelem byla souhra všech aktérů při využití možností prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích (což je i jeden z hlavních směrů pěstování vize). Podrobněji viz širší úvod k 1. části:

https://radimvalencik.pise.cz/12458-vize-jakou-potrebujeme-1373.html

Vyzobu to nejpřínosnější a nejvýznamnější z jejich prací. Je to jak přínosem k pěstování vize, tak i výpovědí o tom, jak si vedou ti, kteří budou rozhodovat o řešení problémů dalšího vývoje během několika dalších desetiletí.

První čtyři ukázky jsem uvedl, abych dokumentoval, že existuje dost přemýšlivých mladých lidí. Nyní se dostávám k nejlepší diplomové práci: Eva Pokorná - Dopady změn v penzijním systému na nabídku práce a doporučení pro HR. Systematicky se zabývá firemní kulturou a společenskou odpovědností firem, a to právě z hlediska stability penzijního systému. Uveřejňuji vybrané části, které dle možností krátím:

Závěr

Cílem této diplomové práce byla analýza dopadů změn v penzijním systému na český trh práce, přičemž klíčovým aspektem bylo jejich zkoumání prizmatem společenské odpovědnosti firem. Vybrala jsem si toto téma, protože je mimořádně aktuální a zasáhne širokou veřejnost.

Tato práce je členěna do dvou hlavních částí. Teoretická část se věnuje literární rešerši a studiu klíčových pojmů, jako jsou firemní kultura, diverzita či mezigenerační spolupráce. Tyto pojmy byly zásadní pro pochopení celé problematiky a umožnily mi získat ucelený odborný přehled. Praktická část práce byla zaměřena na výzkum prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s pěti respondenty, kteří poskytli cenné informace o názorech a jejich zkušenostech se současným trhem práce, tak jak ho známe dnes. Díky strukturovaným rozhovorům bylo možné systematicky sbírat data, což zajistilo jednotnost a možnost srovnávání získaných odpovědí. Tento přístup výrazně přispěl k hlubšímu porozumění zkoumané problematiky, zároveň umožnil odhalit zásadní trendy, překážky a příležitosti spojené s dopady změn penzijní reformy. Výstupy ze strukturovaných rozhovorů, které se zaměřily na témata, jako jsou diverzita na pracovištích, mezigenerační spolupráce a firemní kultura, posloužily jako klíčový podklad pro formulaci doporučení a závěrů této práce.

V úvodu práce byly položeny dvě výzkumné otázky:

Otázka 1 - Nová penzijní reforma, která prodlužuje věk odchodu do důchodu má pozitivní dopad na nabídku práce, toto tvrzení se v průběhu výzkumných rozhovorů nepotvrdilo. Naopak mi všichni respondenti odpověděli, že si nedokáží představit, že budou pracovat takto dlouho, což ukazuje na určité limity a výzvy spojené s implementací této reformy. Na toto mě od začátku upozorňoval vedoucí mé práce Valenčík a zdůrazňoval, že je spíše nutné než paušálně prodlužovat dobu odchodu do důchodu, vytvoření systému individuálních motivací, který by podporoval delší setrvání na trhu práce bez administrativního nátlaku. Takto diferencované pobídky by měly umožnit zaměstnancům přizpůsobit si délku a intenzitu pracovního zapojení podle jejich možností a preferencí, čímž by se zamezilo paušálnímu prodlužování věku odchodu do důchodu, které může být kontraproduktivní. Jak píše, chceme-li změnit poměr mezi výdělečně činnými (přispívajícími do systému penzijního pojištění) a těmi, kteří již ukončili výdělečnou činnost (a ze systému penzijního pojištění čerpají), je lepší to udělat: paušálně, nebo diferencovaně, tj. vytvořit účinný systém motivací tak, aby se lidem vyplatilo prodloužení doby produktivního uplatnění.  Téma poměru mezi výdělečně činnými a osobami čerpajícími z penzijního systému je klíčové v současných diskuzích o penzijní reformě. Paušální přístup může být administrativně jednodušší, ale často ignoruje individuální potřeby a motivace jednotlivců. Naopak diferencovaný přístup, zahrnující účinný systém motivací, přináší výhody v podobě aktivního zapojení zaměstnanců do prodloužení produktivní činnosti. Motivace, jako například daňové úlevy, flexibilní pracovní podmínky či odměny za delší kariérní dráhu, mohou významně přispět k udržení lidí na pracovním trhu. Tento systém nejen podporuje ekonomickou stabilitu, ale zároveň odpovídá na potřeby různých skupin obyvatelstva, což je zásadní pro udržitelnost penzijního systému.

Otázka 2 - se zaměřila na vyvrácení teorie, že společný vyměřovací základ pro manžele motivuje ženy k odchodu do předčasného důchodu, a tím potenciálně ovlivňuje jejich kariérní příležitosti a postavení na trhu práce. Toto tvrzení se podařilo vyvrátit, protože ženy nemají zájem odcházet do předčasného důchodu. Je třeba stále klást důraz na zajištění rovných příležitostí, avšak zároveň nelze přehlížet fakt, že ženy dosahují výdělků, které jsou podobné nebo srovnatelné s příjmy jejich manželů. Zjištění potvrzuje, že společný vyměřovací základ pro manžele nemotivuje ženy k předčasnému odchodu z pracovního procesu, což přispívá k udržení jejich kariérních příležitostí a rovnosti na trhu práce.

V závěru diplomové práce bylo vypracováno konkrétní doporučení pro oddělení lidských zdrojů, jak efektivně pracovat se zaměstnanci v kontextu prodloužení věku odchodu do důchodu, který vyplývá z penzijní reformy. Zvláštní důraz byl kladen na význam preventivních lékařských prohlídek pro udržení pracovního zdraví a pohody, rozvoj mezigenerační spolupráce, využívání mentoringu a podporu prostředí, jež aktivně zapojuje všechny generace na pracovním trhu. 

K tomu:

To již je z diplomové práce E. Pokorné vše. Myslím, že současné nastupující generace jsou schopny zvládnout problémy, které se před ně "podařilo" nahrnout generacemi předcházejícími. Škoda, že se zatím nepodařilo prosadit navrhovaný systém zpracování závěrečných prací, který by obrovský potenciál, kterým univerzity v podobě mladých lidí disponují, využil.

(Pokračování námětem od jednoho z pěstitelů vize)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Cikánka. Málo známé místo na pokraji Prahy. Nad Radotínem. Je zde i dosud funkční lom na mramor a nedaleko na vápenec, ze kterého se už hodně dlouho vyrábá radotínský cement. Kdysi zde přistáli "Návštěvníci" - to je jedna z úvodních scén seriálu, kde přistanou z budoucnosti na kameném ostrohu, výprava, ve které podal vynikající výkon herec Bláha.

Blížime se k pokraji mramorového dolu, přes Radotínské údolí je vápencový lom. Také dosud funkční.

Pohled z kraje mramorového dolu v areálu Cikánka přes Radotínské údolí do nitra vápencového lomu.

Krása vápencového lomu.

Zde je vidět, jakým způsobem se tady odlupují bloky mramoru: Do skály se navrtají díry a do nich napustí zvláštní druh měkkého betonu, který při tuhnutí zvětšuje svůj objem.