Vize, jakou potřebujeme/1373

Vize, jakou potřebujeme/1373

Mezigenerační spolupráce – jak to vidí mladí?/1

S odstupem času se vracím k letošním diplomovým pracím svých studentů na VŠFS. Protože za jeden z hlavních směrů odborné činnosti s perspektivou její aktuální a významné aplikace v praxi považuji souhru všech aktérů při využití možností prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích (což je i jeden z hlavních směrů pěstování vize), vypsal jsem několik témat na tuto problematiku:

- Mezigenerační spolupráce  v tvůrčích týmech.

- Firemní kultura zaměřená na využití osob vyššího věku a prodloužení doby jejich dobrovolného produktivního uplatnění ve firmě.

- Předpoklady zvýšení motivace zaměstnanců k prodloužení doby jejich dobrovolného produktivního uplatnění ve firmě dle individuálních možností.

- Stabilizace průběžného penzijního systému cestou prodloužení motivace všech zúčastněných subjektů k prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností.

K tomu dodávám, že prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle jeho individuálních možností a motivace k tomu se netýkají jen klientů penzijního systému (zaměstnanců), ale i poskytovatelů vzdělávacích, zdravotních, rekvalifikačních, lázeňských a dalších služeb, ale také firem, konkrétně opomíjené problematiky firemní kultury v této oblasti.

Překvapil mě počet zájemců, brzy jsem měl obsazenu celou kvótu. A ještě zajímavější bylo, že výrazně převládaly dívky. Nejméně šest diplomových prací bylo přínosem s původními myšlenkami, mělo vysokou úroveň a byly úspěšně obájeny. Obsahují i původní poznatky a tím i vytvářejí dobré startovní předpoklady pro pokračování tradice na ještě vyšší úrovni, budou se od nich moci odrazit studenti končící v tomto akademickém roce.

Vyzobu to nejpřínosnější a nejvýznamnější z jejich prací. Je to jak přínosem k pěstování vize, tak i výpovědí o tom, jak si vedou ti, kteří budou rozhodovat o řešení problémů dalšího vývoje během několika dalších desetiletí.

Začnu prací, která se pokusila rozšířit a aktualizovat to, co se běžně jen cituje, Maslowovu teorie hierarchie lidských potřeb. Z práce Karolíny MyslivcovéRole tvůrčích týmů ve firmě a analýza efektivity vybraného tvůrčího týmu (VŠFS) uvádím zkrácenou charakteristiku tzv. Maslowovy pyramidy (mnozí asi znají) a pak to, jak toto obecné východisko autorka diplomové práce rozšířila:

"Jednou z nejznámějších teorií motivace je Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb, která vymezuje pět základních lidských potřeb a řadí je do hierarchického pořadí, od těch nejnižších po nejvyšší. Na nejnižším stupni se nacházejí fyziologické potřeby, zatímco na vrcholu je potřeba seberealizace. Maslow byl přesvědčen, že je nutné nejprve uspokojit potřeby nižších úrovní, aby se člověk mohl soustředit na potřeby vyšších úrovní. Tato teorie je dnes široce známá. V době svého vzniku však byla odborníky kritizována, a to zejména kvůli tomu, že nezohledňuje schopnost lidí vytvářet si vlastní hierarchii potřeb, která by odpovídala jejich aktuální situaci a prostředí."

Přehled potřeb a od nich se odvíjejících motivací z tohoto hlediska:        

- Fyziologické potřeby (základní potřeby pro přežití)

- Potřeba bezpečí a jistoty

- Sounáležitost a láska

- Uznání a sebeúcta

- Potřeba seberealizace

Nyní (v části 4.3. práce K. Myslivcové):

Rozšíření Maslowovy hierarchii potřeb o transcendenci

Maslowova teorie hierarchie potřeb je často znázorňována jako pyramida zakončená seberealizací. Ta představuje naplnění osobního potenciálu a dosažení individuálních cílů. Když jsem se však nad tímto modelem hlouběji zamyslela, začala jsem přemýšlet o tom, zda by nad seberealizací neměl být ještě jeden stupeň, který bych nazvala transcendencí. Transcendence by představovala potřebu přesáhnout vlastní já a hledat hlubší smysl života. Její podstata spočívá v touze přispět k vyšším cílům, jako je pomoc druhým, ochrana životního prostředí nebo naplnění etických hodnot. Tato úroveň se objevuje u lidí, kteří už naplnili své osobní potřeby a chtějí se věnovat něčemu, co má širší přesah a význam pro svět kolem nich. Přijde mi zajímavé, že transcendence může zpětně ovlivňovat i ostatní úrovně pyramidy. Například lidé, kteří najdou smysl v pomoci druhým, často odsouvají své vlastní fyzické pohodlí nebo materiální jistoty na vedlejší kolej.

Transcendence může mít vliv na nižší úrovně této pyramidy. Tento vliv spočívá v tom, že se změní způsob, jakým jedinec vnímá a uspokojuje základní potřeby. Když člověk dosáhne úrovně transcendence, může to ovlivnit jeho přístup k uspokojování fyziologických potřeb, potřeb bezpečí, sounáležitosti a uznání. Především u fyziologických potřeb může transcendence vést k tomu, že jedinec vnímá své tělesné potřeby jako prostředek k dosažení vyšších cílů. Místo zaměření na osobní pohodlí může člověk obětovat své vlastní fyzické pohodlí ve prospěch pomoci druhým. Dobrovolníci, kteří pomáhají během krizí, například při přírodních katastrofách, často obětují své vlastní pohodlí kvůli pomoci ostatním.

S transcendencí může přijít změna i ve vnímání bezpečí. Lidé, kteří se zaměřují na duchovní nebo humanitární cíle, mohou vnímat bezpečí vnitřně spíše jako stabilitu v hodnotách, které vyznávají než v materiálních věcech, jako je majetek nebo finanční zabezpečení. To může vést k větší ochotě riskovat pro vyšší dobro. Což se může projevit v rozhodnutích, jako je například opuštění stabilní práce kvůli práci v neziskovém sektoru.

Když se lidé zaměřují na vyšší cíle, může se změnit i jejich vnímání potřeby sounáležitosti. Místo soustředění pouze na osobní vztahy mohou začít hledat propojení s širší komunitou nebo celým světem. Ti, kteří mají vyšší cíl než jen uspokojování svých vlastních potřeb, často nacházejí smysl v pomoci druhým nebo v zapojení se do sociálních a ekologických aktivit. To může vést k menší závislosti na tradičních rodinných nebo přátelských vztazích a k větší orientaci na globální nebo spirituální propojení.

Podobně se mění i potřeba uznání. Když člověk usiluje o vyšší cíle, přestává se tolik zaměřovat na vnější ocenění a začíná hledat uspokojení v naplňování těchto cílů. Namísto touhy po slávě nebo uznání se soustředí na osobní růst a pocit naplnění. Tento přístup může posílit vnímání vlastní hodnoty a smyslu, který člověk nachází v oblasti vědeckého pokroku nebo změn ve společnosti.

Začlenění transcendence do Maslowovy pyramidy mi ukazuje, že jakmile jsou uspokojeny základní potřeby, můžeme se zaměřit na vyšší cíle, které dávají životu hlubší smysl. Tyto cíle nás propojují s ostatními a umožňují přispět k něčemu většímu, než jsme my samy.

K tomu:

Docela dobré a původní zobecnění. V uvedené diplomové práci bylo vhodně uplatněno.

(Pokračování dalším vyzobaným "zrníčkem")

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krátký pobyt u Stránčic (Všestar) u mých kolegů. A malý lesní výlet u osady Lada. Zážitek z výletu byl zvýrazněn, dalo by se říci, že zkrášlen, plodnými rozhovory zasahujícími i do odborné oblasti. Příroda skutečně inspiruje.

Druhý den - kratší procházka do okolí Všestar. Do lesního areálu kolem vrchu Hůra (490 mnm). Z okrajů lesa jsou krásné výhledy všemi směry.  

Pohled přes Údolí raků směrem ke Klokočné.

Další výhled na Posázaví.

Zdejší les "zevnitř". 

Včera jsme byli na výletě u osady Lada, která je za tímto vrchem trochu vlevo a rybníku Doubí, který je pod kopcem, na který se díváme.