Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/24

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/24

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.

Začínám prezentaci druhého pojednání. Obsahuje kritické přehodnocení Marxovy teorie vykořisťování, konkrétněji jeho teorie nadhodnoty, která je naprosto nedostatečným vodítkem k pochopení toho, o co dnes jde a co dělat. Toporné lpění na ní (bez pochopení dobových kontextů a většinou i teoretické podstaty tohoto Marxova modelu) dezorientuje hnutí, které usiluje o nápravu stavu, resp. o zvrácení negativních trendů, které vedou do záhuby lidské pospolitosti.

V části 17 je podrobný úvod ke kontextu vzniku a uveřejnění druhého pojednání.

Marxova teorie nadhodnoty, nebo teorie pozičního investování? – část VIII.

Co Marx a přehlédl

(Pokračování)

Protože jsme ještě nepředstavili obecný mechanismus pozičního investování, nástroje analýzy tohoto fenoménu a jeho dopady na efektivnost ekonomického systému, ve kterém působí, zmíníme v kontextu výše citovaných pasáží jen jeden z mnoha aspektů této problematiky. Pokud existuje možnost přeměny majetkové výhody jednoho v nástroj diskriminace druhého (český karikaturista vkládá v jedné své kresbě postavičce do úst slova "svoboda jednoho končí tam, kde začínají peníze druhého"), pak musíme předpokládat i konkurenci v oblasti pozičního investování. Tj. konkurenci v oblasti zhodnocení prostředků formou získání výhod formou pozičního investování. Tato konkurence bude "vysávat" z oblasti produktivní rozšířené reprodukce kapitálu stále větší prostředky a bude snižovat inovační potenciál ekonomického systému.

Při popisu a analýze pozičního investování bychom se mohli odvolat na dříve publikované výstupy (viz např. první pojednání, které jsme na pokračování zveřejnili),předpokládat, že se s nimi čtenář tohoto příspěvku obeznámí a pokračovat formulováním závěrů, které přesahují to, kam K. Marx dospěl. Z metodického hlediska by to patrně nebyl nejvhodnější postup. Jednak je třeba vzít v úvahu některé další přínosy v oblasti K. Marxe, zejména ty, které se týkají perspektiv vývoje společnosti (tomu se budeme věnovat v následující kapitole), jednak si výklad problematiky pozičního investování zaslouží samostatnou kapitolu (která naváže na následující, jejíž obsah jsme právě avizovali), která sice uvede některé dříve publikované poznatky, ale tak, aby plně zapadly do tématu tohoto pojednání a reagovaly na příslušné kontexty.

Na závěr této kapitoly je vhodné zdůraznit, že pozornost věnovaná Marxově teorie nadhodnoty, tak jak je prezentovaná v jeho prvním dílu Kapitálu, byla do značné míry ovlivněna srozumitelností a zřejmostí nejdůležitějšího sdělení: V důsledku toho, že dělník vlastní jen svou pracovní sílu, zatímco kapitalista kapitál, probíhá mezi nimi směna, kdy kapitalista získává určitý počet hodin práce, dělníkovi však platí jen to množství práce, které je nutné k tomu, aby mohl příslušný počet hodin pracovat. Rozdíl v počtu hodin, které získává, a počtu hodin, které platí, tvoří nadhodnotu, kterou takto získává. Srozumitelný a jasný byl i závěr, který odsud K. Marx odvodil: Pokud dojde k vyvlastnění kapitálu, bude možné produkt vytvořený navíc, tedy nadprodukt (naturální formu nadhodnoty) rozdělit mnohem efektivněji a spravedlivěji. Takto koncipovaný teoretický model nalezl značnou oporu v empirii, ustál řadu zideologizovaných kritických výpadů a působil i svou sugestivní silou. Místo toho, aby se stal odrazovým můstkem pro rozšiřování, resp. zobecňování v několika směrech v souladu s vývojem reality samotné, byl kanonizován, ustrnul a stal se bariérou poznání určité části odborné veřejnosti. Podle našeho názoru i v oblasti analýzy velmi významného jevu, kterým je poziční investování. Z pochopitelných důvodů tomu jevu nevěnuje dostatečnou pozornost i část odborné veřejnosti, která se k metodologickému odkazu K. Marxe nehlásí.

K tomu:

Vrátím se k jednomu bodu z výše uvedené části, který si zaslouží podrobnější komentář: "musíme předpokládat i konkurenci v oblasti pozičního investování. Tj. konkurenci v oblasti zhodnocení prostředků formou získání výhod formou pozičního investování. Tato konkurence bude "vysávat" z oblasti produktivní rozšířené reprodukce kapitálu stále větší prostředky a bude snižovat inovační potenciál ekonomického systému."

Tady došlo k odstartování ještě jednoho procesu, který jsem záměrně ani do jednoho z obou pojednání nedal. Již tak jsem udělal dost "prohřešků" vůči "dobrým mravům" současné "sterilní teorie". Jakmile totiž začala konkurence v oblasti pozičního investování, šlo o to získat prostředky "ber, kde ber". Je to totiž konkurence mnohem ostřejší a mnohem více demoralizující než konkurence v oblasti zdokonalování technologií prostřednictvím inovací. Nehledě na to, že samotné poziční investování je demoralizující.

Nejrychlejší cesta k získání prostředků je porušování obecně přijatých zásad (úplatky, korupce a další formy zlodějin až po globální špiclování a globální vnucování světu nekryté měny). Tím se ovšem odstartoval další velmi nepříjemný a do osudového úskalí vedoucí proces: Vytváření struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (tedy krytí toho, co zabezpečuje evoluční stabilitu komunit). Největší pouto mezi lidmi, kteří se nechali demoralizovat možností pozičního investování a konkurencí byly dotlačení k porušování obecně přijatých zásad je, když na sebe něco vědí.

Systém vzájemného vydírání, krytí a současně protěžování v institucionálních strukturách přerostl v globální a propojil se ve velmi konzistentní strukturu současné globální moci, kterou je potřeba znát, pokud chceme pochopit, o co jde u nás i ve světě. Ta je popsána zde:

https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

(Pokračování)