Vize, jakou potřebujeme/1388

5. říjen 2025 | 00.01 |

blog ›

Další ohlasy na 90. setkání: K metodologii/1

Po 90. online setkání jsem dostal rekordní počet ohlasů. Téma voleb jsme již vyčerpali, a tak se dostáváme k dalším ohlasům na online setkání, zejména k tématu, jak chápat metodologii. To bylo vlastně hlavním obsahem 90. setkání.

Vsuvka:

Dopustím se malé neférovosti, ale myslím, že je dobé uvést jeden postřeh, který vyplynul ze včerejšího online setkání k problematice voleb. Setkání organizoval můj dlouholetý přítel a kolega, o dost mladší než já a většinu z devíti zúčastněných tvořili ještě o hodně mladší. Postřeh se týká SPD. Většinou bylo konstatováno (významné, že z úst těch, kteří ji nebudou volit), že již nepůsobí tak "fašisticky" jako před minulými volbami, že vystupováním i programem doznala určitých změn k lepšímu. Téměř všechny námitky vůči této straně směřovali jen proti Okamurovi, současně bylo oceněno to, že v ní začala působit řada odborně zdatných osobností (v Praze je lídrem Šichtařová, v Jihomoravském kraji Ševčík atd.). Trochu bych se zastal Okamury, protože mu je systematicky nasazována psí hlava mediálním mainstreamem, vůči kterému jsou méně zkušené osoby méně odolné. Současně je pak dlužno dodat, že bez jeho osobního přičinění by nemohlo dojít k podstatné intelektualizaci strany. Křiklouny nahradili demokraticky smýšlející odborníci. Uvidíme, jak se to projeví ve volbách.

Nyní již k metodologii:

Poměrně kritický názor na prezentaci metodologie Františkem Balejem dal Miroslav Slouka. Vybírám to nejvíce funkční pro naši další práci.

V úvodu svých poznámek konstatuje:

"Nejsme připraveni se bavit o metodologii. Proto se ani nebavíme o paretovské a nashovské rovnováze a o pozičním investování. Místo toho surfujeme po hladině předmětu určeného k poznávání a přetváření. Byl někdy na závěr shrnut výstup setkání a byly nové poznatky zařazeny do souboru znalostí k rozvíjení vize?"

Poté systematizoval svůj pohled:

Znovu k prezentaci na téma "metodologie" a prezentacím "neběžných" témat obecně

Stále mi to vrtalo hlavou, takže ještě pár bodů, které považuji za klíčové.

PRO KOHO: V případech prezentací, kdy někdo o něčem referuje, nebo i nabádá, je bezpodmínečně nutné hned na začátku uvést pro koho jsou určeny jeho "rady". Zda má jít o osvětu či edukaci nás, "pěstitelů vize", nebo o edukaci, kterou máme provozovat vůči "široké veřejnosti".

ZDROJE, VÝHODY A NEVÝHODY: Je nutné uvést, odkud bylo čerpáno, na co se navazuje, a jaké výhody a nevýhody právě tento přístup má.

SLOVNĺK: Pokud jde o specifické zdroje, existuje i specifický slovník. Proto je třeba objasnit základní pojmy, mohou se lišit od běžně sdílených. (Připomínám svůj předchozí "seznam", co by se mělo v tomto kroužku objasnit a sjednotit, a co by mohlo být zajímavé k připomenutí). Základem by měl být odborný výklad na základě poznatků jednotlivých oborů, s případným doplněním odchylek (ekonomie, filosofie, politologie, sociologie, matematika atp.).

"TRIVIALITY" (?): Jak tak pozoruji, v mnoha případech vyvstává nutnost jít až úplně na první pohled k triviálním pojmům jako jsou: pravda, informace, vysvětlení, interpretace, pravidlo, zákon, chápání, rozumění, praktikování.

CO UŽ JE ZNÁMO: Co se týče "rozumění", už jsem doporučoval seznámit se zejména se základními poznatky a praktickými postuláty – filosofické hermeneutiky, - analytické filosofie teorie komunikace, - prakticky orientované teorie komunikace Frankfurtské školy.

SVĚTOVÝ NÁZOR: Ujasnit si alespoň v základních rysech, zda budeme vystupovat z pozic např. materialismu, náboženských, gnostických či jiných. (Znovu připomínám Dugina a spol. a jeho pojetí "nutnosti války" ve jménu ideálů atd.).

OSVOJENĺ: Teorie jsou podmínkami pro osvojení. Znamená to, aby poznatky, strategie a taktiky, zásady, principy a normy se staly "příručními" (ve smyslu Heideggera), tzn. aby se staly naší "součástí", která není neustále tematizována ve smyslu "kritiky", a která může spolutvořit vlastní identitu.

Dotaz:

Bez skafandru a dýchacího přístroje nemůže jít do hloubky. Bez zkoušečky, štípaček a šroubováku nemůže jít elektrikář k rozvaděči. Bez skalpelu, svorek, nůžek, peanu nemůže jít chirurg k operačnímu stolu. Ale bez znalostí můžeme zajít do hospody, pokecat s kamarády a obnovit přátelství. → Otázka: Veřejná online setkání mají řešit vědecké úlohy, nebo si máme pouze sdělit dojmy a názory na aktuální věci?

Poznámka k rétorické figurám:

"Chceš říci, že..."

"Jestli tomu dobře rozumím, tak ty říkáš..."

Tato figura má dvojí použití.

1) U toho, kdo chce rozumět, ten se třeba naučí cizí jazyk rychle i před smrtí, jen aby si popovídal se vzácným kamarádem v jeho řeč (příklad: TV pořad Pod lampou. Novinář Hríb zpovídal třeba astrofyziky o složitých hypotézách a teoriích týkajících se vesmíru, právě tímto způsobem, a to tak dlouho, dokud ty složité věci skutečně nepochopil snad každý).

2) U toho, kdo nechce rozumět, jde mu pouze o kritiku a odsudek, vytěsnění a pokoření druhého a jeho názoru. Tato figura nemá smysl porozumění, ale utvrzení se v mýlce druhého.

Prvotní je naladění, předrozumění a předsudky, se kterými kdo vstupuje do rozhovoru.

K tomu:

Vítám podněty. Na položenou otázku nedokážu odpovědět jinak než tak, že jde o pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize tak, aby každému, kdo se tohoto procesu účastní bezprostředně (např. formou online setkání či textovými výstupy) se vše podnětné propojovalo v ucelený, dobře fungující systém v jeho hlavě, který je obohacován o názory druhých. Ukazuje se, jak obtížný je právě tento proces vzájemného obohacování.

K tomu jsem měl jeden z nejzajímavějších rozhovorů s AI, těsně před 90. online setkáním k metodologii. Možná někomu unikl, což by bylo škoda. Položil jsem AI tuto otázku:

"Všiml jsem si ještě jeden podstatný rozdíl lidského myšlení a zpracování informací prostřednictvím AI. AI je schopna velmi rychle převzít interpretaci obsahů, které vkládá do pojmů uživatel, a rychle i vstřícně reaguje na případné odlišnosti. Snaží se uživatele "pochopit", tj. interpretovat pojmy shodně, resp. zacházet s pojmy shodně. To většina lidí neumí. Lpí na obsazích "svých" pojmů, nedokáže vstřícně reagovat na podněty k vyjasnění jejich obsahů, "pojmové prizma", kterým nahlíží a racionálně interpretuje realitu, je v jeho případě velmi rigidní. Má to patrně i nějaké evoluční výhody. Jak tuto odlišnost vidíš ty?
Zde je celý a velmi zajímavý rozhovor, kde AI velmi srozumitelně popisuje i to, jak pracuje:

https://radimvalencik.pise.cz/12443-vize-jakou-potrebujeme-1370.html

https://radimvalencik.pise.cz/12456-vize-jakou-potrebujeme-1371.html

https://radimvalencik.pise.cz/12457-vize-jakou-potrebujeme-1372.html

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Přes Kamenec Žabkovský jsem se dostal (nejrychlejší cestou) do Horního Údolí. Na odbornou akci. Snažím se obojí spojovat, v tomto věřím přírodě.

Výhled na Zlaté hory a do Polska.