Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/11
"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")
Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html
Doplňující poznámka k této části:
Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.
Toto je poslední část, ve které uvádím další závěry, který vyplývají z podvojného grafu, který jsem prezentoval v předcházejících pokračováních. Čtenář zjistí, že jak práce při jeho vyvíjení (byl zdokonalován několik let), tak úsilí věnované jeho (alespoň částečnému) porozumění se vyplatí. Mj. – je z toho vidět i teď z něj můžeme těžit (a to zpětně přispěje k porozumění toho důležitého, o čem vypovídá):
Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn – část VIII.
Radim Valenčík a kol.
f) Formy pozičního investování
K pozičnímu investování dochází v případě, kdy jeden subjekt využívá svou majetkovou převahu (dispozici větším množství investičních prostředků) k diskriminaci druhého subjektu formou omezení či potlačení (způsobení nerealizace) jeho (výnosnějších) investičních příležitostí s cílem zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí při současném poklesu efektivnosti systému, a to následujícími formami:
- Využití finančních nástrojů: Omezením přístupu k investičním prostředkům, které jsou nezbytné pro realizaci určitého typu investičních příležitostí.
- Využití administrativních nástrojů: Znemožněním realizace určitého typu investičních příležitostí administrativními omezením, zpravidla selektivními (tj. postihujícími diskriminovaný subjekt).
- Využití informačních nástrojů: Znepřístupnění (zpravidla selektivním) určitých informací diskriminovanému subjektu, které jsou nezbytné pro generování či realizaci určitého typu investičních příležitostí.
- Využití silových nástrojů: Destrukce prostředků nezbytných k realizaci určitého typu investičních příležitostí (k čemuž dochází zpravidla tehdy, když diskriminace formou pozičního investování přeroste v konflikt).
Současně můžeme rozlišit přímé a nepřímé formy pozičního investování:
- O přímé formy se jedná tehdy, když jeden subjekt bezprostředně působí na druhý (např. neposkytne finanční prostředky či použije silové nástroje).
- O nepřímé formy se jedná tehdy, když jeden ze subjektů investuje do deformací institucionálního systému.
g) Shrnuté této kapitoly
Jakmile uvažujeme výsledky ekonomických aktivit v rámci ekonomie produktivní spotřeby jako finančně ocenitelné výnosy, objevuje se nám poziční investování jako nepřehlédnutelný ekonomický fenomén, který má negativní dopad na efektivnost ekonomického systému, resp. jako faktor, který brání dosažení paretooptimálního stavu. Nejvíce se dopady pozičního investování projevují v oblasti generování a nevyužívání nových investičních příležitostí, což je také důvod, proč se efektivnost ekonomických systémů, v nichž je vliv pozičního investování zanedbatelný, od efektivnosti ekonomických systémů kontaminovaných pozičním investováním výrazně odlišuje.
K tomu:
Část f) je velmi významná. Přesné definování obecného základů mechanismů působení pozičního investování umožňuje rozlišit, utřídit a popsat jeho jednotlivé formy. Ty jsou více či méně skryté, jedním z úkolů teorie je zviditelnit je tak, aby bylo všem zřejmé, kde se vyskytují.
V části g), která je shrnutím, je zvýrazněna problematika dopadů pozičního investování na efektivnost ekonomický systémů. Uvidíme, že se jedná o klíčovou otázku, klíčovou mj. i v tom smyslu, že otevírá cestu k řešení Hurwiczovy otázky: "Ale kdo uhlídá strážce?"
(Pokračování)