Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/3
"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")
Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html
Doplňující poznámka k této části:
Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.
Tato část rekapituluje minulých deset let práce. Všechny zdroje odkazují na plné texty příslušných článků. V tomto roce pak došlo k tak výraznému posunu jak v základech teorii, tak i v oblasti jejích aplikací. To je jeden z důvodů, proč jsem rozhodl, že půjdeme s kůží na trh. Ale k tomu se dostaneme.
Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn – část II.
Radim Valenčík a kol.
Postup prací v létech 2014 až 2024 lze sledovat v článcích publikovaných pravidelně každý rok v časopisu Economy & Business. Upozorníme jen na nejdůležitější posuny.
První (Mihola, Valenčík 2014) a druhý (Valenčík, Wawrosz 2015) se zabývaly rolí produktivních služeb a odsud se odvíjejícími parametry nového typu ekonomického růstu. Třetí článek (Valenčík, Wawrosz 2016) identifikoval některé problémy neoklasické ekonomie založené na maximalizaci užitku a navrhl některé cesty, jak tyto problémy překonat zahrnutím produktivních efektů spotřeby statků do cílové orientace spotřebitelů. Čtvrtý článek (Jurásek, Valenčík 2017) ukázal možnost aplikovat dříve vyvinutá teoretická východiska na oblast reformy systému průběžného penzijního pojištění, k jehož stabilitě může podstatně přispět role produktivních služeb orientovaných na prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích. Sledování této aplikační oblasti se ukázalo být velmi vhodným podnětem pro rozvoj teorie.
Pátý článek (Valenčík, Wawrosz 2018) se zabýval problematikou uplatnění stávajících teoretických výsledků v oblasti budování teoretických základů ekonomie produktivní spotřeby v praxi. V této souvislosti je nutné zmínit důležitý základ dalších publikací (Valenčík, Wawrosz 2019), které využívaly a rozvíjeli teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby.
Sedmý článek (Mertl, Valenčík 2019) se v návaznosti na problematiku praktické realizace dosažených poznatků vrátil k problematice reformy penzijního systému jako nejvhodnější aktuální oblasti uplatnění teoretických výsledků.
Velmi významný posun představuje osmý článek (Černík, Valenčík, Wawrosz 2020), ve kterém byla poprvé ukázána souvislost mezi Nashovým vyjednávacím problémem a problematikou rozdělení výnosů v modelu založeném na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí, který se tímto dostal i do centra pozornosti dalšího rozpracování teorie. Hned v dalším roce byl uveřejněn devátý článek (Černík, Valenčík 2021), který ukázal přímou vzájemnou souvislost mezi modelem nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí na jedné straně a na straně druhé obdobou Nashova vyjednávacího problému formulovaného na bázi tohoto modelu (k významu tohoto posunu se ještě vrátíme).
Další významný posun představoval desátý článek (Valenčík, Frank, Schulz 2022) zpracovaný v mezinárodní spolupráci, který poprvé – jako podmínku, které musí vyhovovat řešení obdoby Nashova vyjednávacího problému pro případ nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí – formuluje neutralitu pozičního investování, tj. že rozdělení výnosů nemůže ovlivnit možnost jednoho hráče zvýšit míru diskriminace ve vztahu ke druhému hráči. Současně ukázal i na problém, který vzniká tím, že hráči mohou vidět tuto podmínku (modelovanou prostřednictvím množiny, funkce či zjednodušeně linie neutrality) pozičního investování odlišně.
Následující rok v jedenáctém navazujícím článku (Mach, Pokorný, Valenčík 2023) bylo předvedeno a doloženo, že teoretické vyjádření fenoménu pozičního investování umožňuje objasnit zdánlivé paradoxy v oblasti ultimátních her. Za povšimnutí stojí to, že se zde projevuje i významná odlišnost mezi Nashovým vyjednávacím problémem a problémem rozdělení výnosů v modelu založeném na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí. V Nashově vyjednávacím problému dochází přechodem z bodu nedohody k některému z možných řešení ke zvýšení užitků obou hráčů, což vzhledem k subjektivní povaze užitků a jejich nesouměřitelnosti zpravidla nevede k projevům nepřijatelnosti řešení. V obdobě Nashova vyjednávacího problému odvozeného od modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, kde řešením je vzájemně porovnatelné rozdělení výnosů, v důsledku možné přítomnosti pozičního investování to však k nepřijatelnosti řešení může vést. Resp. právě proto, že se jedná o určitou obdobu ultimátní hry, je zde nutné respektovat podmínku neutrality pozičního investování. Dosud poslední publikovaný, dvanáctý článek (Valenčík, Vassilyev 2024) se s využitím teoretických nástrojů analýzy pozičního investování na bázi ekonomie produktivní spotřeby zabývá aktuální problematikou vzniku a řešení konfliktů.
(Pokračování)