Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/2

dnes | 00.01 |
blog › 
Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/2

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/2

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou. Zařazuji do něj i příslušné náležitosti (abstrakt, klíčová slova), zdroje vkládám do textu.

Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn– část I.

Radim Valenčík a kol.

Abstrakt:

Pojednání vychází z metodologického základu ekonomie produktivní spotřeby. Zaměřuje se na problematiku tematizovanou modelem nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, který porovnává s neoklasickým základem některých aplikací teorie her, zejména v oblasti designu a implementace mechanismů. Na základě shrnutí a zejména dalšího posunu teorie v dané oblasti upřesňuje definici pozičního investování. Odvozuje tento fenomén od vymezení paretovského optima v modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, ukazuje, proč právě z hlediska teoretických východisek ekonomie produktivní  spotřeby vystupuje do popředí význam tohoto fenoménu, zvýrazňuje význam problematiky generování nových investičních příležitostí při využívání stávajících. Propojení těchto nových posunů v dané oblasti bádání umožňuje prezentovat výrazný rozdíl v efektivnosti těch ekonomických systémů, které jsou kontaminovány pozičním investováním a které pozičním investováním kontaminovány nejsou, současně i rozlišit jednotlivé oblasti, v nichž ke ztrátě efektivnosti dochází. Na tomto metodologickém základě řeší Hurviczův problém samovynucujících se Nashových rovnováh a odvozuje odsud doporučení k realizaci pozitivních změn zvyšujících efektivnost ekonomických systémů.

Klíčová slova: ekonomie produktivní spotřeby, poziční investování, nabídka a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, design a implementace mechanismů, samovynucující se Nashovy rovnováhy.

Úvod

Otázku, kdy konečně nastanou změny k lepšímu, si klade stále větší množství lidí bez ohledu na to, jak mají blízko či naopak daleko k odborné analýze společenského dění, a bez ohledu na oblast, která je předmětem jejich pracovních aktivit či odborného zájmu.

Ukážeme, že na tuto otázku lze dát poměrně konkrétní a teorií podloženou odpověď. Předznamenáme, že k tomu, abychom na ni odpověděli, je nutné použít původní teoretický aparát a že odpověď se může odlišovat od intuitivních představ, které si každý vědomě či nevědomě vytváří.

Stručná rekapitulace cesty k odpovědi na otázku předpokladů pozitivních změn

Pokud chceme plně vytěžit metodologický a aplikační potenciál nových poznatků obsažených v tomto pojednání, je vhodné připomenout stručně postup bádání v oblasti našeho pojetí ekonomie produktivní spotřeby a s ní bezprostředně spojené analýzy fenoménu pozičního investování. Pojem "poziční investování" odvozujeme od pojmu "poziční statek" (Hirsch, 1976; Hylland, Zeckhauser 1979; Walasek, Bhatia, Brown 2018), nikoli od pojmu "pozice na finančním trhu", přesnou definici tohoto pojmu dáme v návaznosti ne prezentaci teoretických východisek analýzy tohoto fenoménu.

První významný výstup byl publikován před více než 20 léty (Valenčík 2004). Již v něm je obsažen model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, který se postupně stále více osvědčoval jako vhodné teoretické prizma pohledu na ekonomickou realitu, jako základ širokého spektra modelů rozvíjených v několika směrech, rovněž tak jako teoretické východisko, které vedlo k identifikování fenoménu pozičního investování.

V této souvislosti stojí za to připomenout, že již ve dvacátých létech významný ekonom Pigou (1928, s. 29) píše: "Existují investice do lidského kapitálu a investice do hmotného kapitálu. Jakmile si to uvědomíme, stírá se rozdíl mezi spotřebním a investičním hospodářstvím. Spotřeba je totiž do určité míry investicí do osobní produkční potence." Odsud se nabízí možnost zobecnění modelu nabídky a poptávky do modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

V následujících létech byla teoretická východiska obsažená ve výše uvedeném článku ověřována ve výuce a organicky zapracována do standardního výkladu mikroekonomie na úrovni základního a středního kurz (Heissler, Valenčík, Wawrosz 2010a; Heissler, Valenčík, Wawrosz 2010b). V učebnici pro střední kurz bylo rozlišeno investování do rozvoje schopností a investování do společenské pozice. Vynutila si to logika výkladu. Zkušenost z výuky ukázala, že studenti nemají problém s chápáním dané problematiky.

Následující práce se ubíraly dvěma směry:

- Formování ekonomie produktivních služeb jako teoretického základu umožňujícího ukázat rostoucí roli produktivních služeb (služeb, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu – vzdělávání, péče o zdraví, sociální práce apod.), současně i identifikovat a definovat fenomén pozičního investování.

- Propojení takto rozvíjeného přesahu hlavního proudu mikroekonomické teorie s teorií her (zejména Nashovým vyjednávacím problémem a Hurwiczovou teorií designu a implementace mechanismů).

Zdroje:

1.     HEISSLER, H., Valenčík, R., WAWROSZ, P. 2010, Mikroekonomie základní kurz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN 978-80-7408-039-5

2.     HEISSLER, H., Valenčík, R., WAWROSZ, P., 2010, Mikroekonomie středně pokročilý kurz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN 978-80-7408-040-1

3.     Hirsch, F 1976, Social Limits to Growth, Cambridge, Mass.: Harvard University Press.

4.     Hylland, A, Zeckhauser, R (1979), "The efficient allocation of individuals to positions”, Journal of Political Economy, vol. 87(2), pp. 293-314.

5.     Pigou, Arthur C.  An Analysis of Supply, 1928 v Economic Journal.

6.     Valenčík, R., Rozšířený koncept všeobecné ekonomické rovnováhy, Politická ekonomie 2004, 52(1):61-7

7.     Walasek, L, Bhatia, S, Brown, GDA 2018, "Positional goods and the social rank hypothesis: income inequality affects online chatter about high and low status brands on Twitter”, Journal of Consumer Psychology, vol. 28(1), pp. 138-148.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář