Jak dojde ke změně k lepšímu/1

Jak dojde ke změně k lepšímu/1

Zpracováno pro pěstování vize, vzhledem k aktuálnosti uveřejňuji též v předstihu.

Právě jsem dopsal ve spolupráci s kolegy důležitý teoretický článek. Možná vůbec nejdůležitější za několik let. Je určen pro impaktovaný časopis v angličtině. Uveřejňuji jeho pracovní verzi. Text článku od popularizačních a vysvětlujících částí odlišuji barevně. Dělám menší technické změny, zejména pokud jde o citace. Proč článek  považuji za tak důležitý?

- Nejen shrnuje cestu, kterou náš tým prošel za dvacet let, ale obsahuje několik vzájemně provázaných posunů vpřed.

- Je – alespoň dle mého názoru – mnohem srozumitelnější než dosavadní výstupy v této oblasti, např. než článek, který byl ve třech dílech prezentován nedávno:

https://radimvalencik.pise.cz/12298-logika-dejin-a-soucasnost-7.html

https://radimvalencik.pise.cz/12299-logika-dejin-a-soucasnost-8.html

https://radimvalencik.pise.cz/12301-logika-dejin-a-soucasnost-9.html

(Mj. tento článek již prošel recenzním řízením a vyje 11. září anglicky v zahraničním časopisu.)

- Potvrzuje tím pravidlo, že když teorie doroste do určité úrovně, lze i složité věci vysvětlit srozumitelně – a teď teorie dozrála do této úrovně.

- Dává dost přesnou odpověď, co je předpokladem změn k lepšímu, kdy k nim může dojít a co proto lze udělat.

K tomu poslednímu bodu alespoň stručné avízo:

Na společenskou realitu na jakékoli úrovni můžeme nahlížet prizmatem střetu ekonomických systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat, a systémů, které jsou kontaminovány pozičním investováním a které považují dynamicky expandující systémy, v nichž spolupráce umožňuje dosáhnut vyšší efektivnosti, za "nepřítele, který je ohrožuje". Příspěvek popisuje:

- Podmínky, v nichž se systémy založené na kooperaci mohou zrodit.

- Jak podpořit jejich vznik a rozvoj.

- Co je nutné pro to, aby nepodlehly ve střetu s ekonomickými subjekty kontaminovaným pozičním investováním.

(A to vše bez berličky moralizování či intuitivních prvků.)

Závěry v uvedené oblasti jsou netriviální a obecné. Kolik lidí si dnes uvědomuje například to, že jakoukoli změnu k lepšímu, pokud má být trvalá, lze prosadit jen a jen tehdy, když je nesena ekonomickými systémy, v nichž se vyplatí spolupracovat? A když se o takové subjekty neopře, nic se nepodaří.

Najdeme například alespoň dílčí prvky či zárodky tohoto pohledu v programech politických subjektů jdoucích do voleb? Nebo se v jejich programech jedná jen o nevážně myšlené sliby, s jejichž dodržením se nepočítá? A podobných příkladů nepochopení toho, o co jde lze uvést spoustu.

Zde je pracovní verze příslušného článku v češtině:

Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn – část I.

Úvod

Otázku, kdy konečně nastanou změny k lepšímu, si klade stále větší množství lidí bez ohledu na to, jak mají blízko či naopak daleko k odborné analýze společenského dění, a bez ohledu na oblast, která je předmětem jejich pracovních aktivit či odborného zájmu.

Ukážeme, že na tuto otázku lze dát poměrně konkrétní a teorií podloženou odpověď. Předznamenáme, že k tomu, abychom na ni odpověděli, je nutné použít původní teoretický aparát a že odpověď se může odlišovat od intuitivních představ, které si každý vědomě či nevědomě vytváří.

Stručná rekapitulace cesty k odpovědi na otázku předpokladů pozitivních změn

Pokud chceme plně vytěžit metodologický a aplikační potenciál nových poznatků obsažených v tomto pojednání, je vhodné připomenout stručně postup bádání v oblasti našeho pojetí ekonomie produktivní spotřeby a s ní bezprostředně spojené analýzy fenoménu pozičního investování. Pojem "poziční investování" odvozujeme od pojmu "poziční statek" (Hirsch, 1976; Hylland, Zeckhauser 1979; Walasek, Bhatia, Brown 2018), nikoli od pojmu "pozice na finančním trhu", přesnou definici tohoto pojmu dáme v návaznosti ne prezentaci teoretických východisek analýzy tohoto fenoménu.

První významný výstup byl publikován před více než 20 léty (Valenčík 2004). Již v něm je obsažen model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, který se postupně stále více osvědčoval jako vhodné teoretické prizma pohledu na ekonomickou realitu, jako základ širokého spektra modelů rozvíjených v několika směrech, rovněž tak jako teoretické východisko, které vedlo k identifikování fenoménu pozičního investování.

V této souvislosti stojí za to připomenout, že již ve dvacátých létech významný ekonom Pigou (1928, s. 29) píše: "Existují investice do lidského kapitálu a investice do hmotného kapitálu. Jakmile si to uvědomíme, stírá se rozdíl mezi spotřebním a investičním hospodářstvím. Spotřeba je totiž do určité míry investicí do osobní produkční potence." Odsud se nabízí možnost zobecnění modelu nabídky a poptávky do modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

V následujících létech byla teoretická východiska obsažená ve výše uvedeném článku ověřována ve výuce a organicky zapracována do standardního výkladu mikroekonomie na úrovni základního a středního kurz (Heissler, Valenčík, Wawrosz 2010a; Heissler, Valenčík, Wawrosz 2010b). V učebnici pro střední kurz bylo rozlišeno investování do rozvoje schopností a investování do společenské pozice. Vynutila si to logika výkladu. Zkušenost z výuky ukázala, že studenti nemají problém s chápáním dané problematiky.

Následující práce se ubíraly dvěma směry:

- Formování ekonomie produktivních služeb jako teoretického základu umožňujícího ukázat rostoucí roli produktivních služeb (služeb, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu – vzdělávání, péče o zdraví, sociální práce apod.), současně i identifikovat a definovat fenomén pozičního investování.

- Propojení takto rozvíjeného přesahu hlavního proudu mikroekonomické teorie s teorií her (zejména Nashovým vyjednávacím problémem a Hurwiczovou teorií designu a implementace mechanismů).

(Pokračování)

Zdroje:

1.               HEISSLER, Herbert; Radim VALENČĺK a Petr WAWROSZ, 2010, Mikroekonomie základní kurz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN 978-80-7408-039-5

2.               HEISSLER, Herbert; Radim VALENČĺK a Petr WAWROSZ, 2010, Mikroekonomie středně pokročilý kurz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., ISBN 978-80-7408-040-1

3.               Hirsch, F 1976, Social Limits to Growth, Cambridge, Mass.: Harvard University Press.

4.               Hylland, A, Zeckhauser, R (1979), "The efficient allocation of individuals to positions”, Journal of Political Economy, vol. 87(2), pp. 293-314.

5.               Valenčík, R. 2004. Rozšířený koncept všeobecné ekonomické rovnováhy. Politická ekonomie 2004, 52(1):61-73

6.               Walasek, L, Bhatia, S, Brown, GDA 2018, "Positional goods and the social rank hypothesis: income inequality affects online chatter about high and low status brands on Twitter”, Journal of Consumer Psychology, vol. 28(1), pp. 138-148.

(Pokračování)