Radimvalencik | Logika dějin a současnost/2

Zpracováno pro pěstování vize, vzhledem k aktuálnosti uveřejňuji též v předstihu.

Logika dějin a současnost/2

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. Včera jsem uveřejnil úvodní část, viz:

radimvalencik.pise.cz/...

Nyní ukážu příklady některých oblastí, kde došlo, mohlo dojít, nebo může dojít ke vzniku a expanzi systémů, které eliminují roli pozičního investování, vytvářejí podmínky pro vzájemnou kooperaci na bázi využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti (v oblastech, kde tyto investiční příležitosti upadající systémy potlačují) a současně pro kaskádové generování nových investičních příležitostí, což dále zvyšuje efektivnost systému a dynamizuje jeho vývoj. Volím pořadí a rozsah prezentace tak, aby podstata toho, o co jde, co nejvíce vynikla (a také s přihlédnutím k mé omezené znalosti dějin):

1. Baťův korporativismus

Na úvod zařazuji jednak proto, že tento příklad je dobře zmapován a znám, rovněž tak toto, že je příkladem skutečné expanze. Nastartování souviselo s ambicemi nově vzniklé Československé republiky. Kooperujícími subjekty byl Baťův kapitál, stát a zaměstnanci. Za zdůraznění stojí to, že tyto tři "hráči" (v terminologii her) si vzájemně generovali investiční příležitosti a také disponovali nástroji, jak je využívat (např. zainteresovanost zaměstnanců, investování do jejich zdraví, vzdělání i úspor času v mimopracovní době atd.). Za zmínku stojí i diverzifikace programu ekonomické expanze, aby nedošlo k vyčerpání jednoho typu investičních příležitostí (zejména letecký průmysl pod národním heslem "Vzduch je naše moře"). Analýza prizmatem generování investičních příležitostí a vyvíjení nástrojů jejich využívání podle míry jejich výnosnosti je aktuální dodnes. Rovněž tak aspekt historického přenosu zkušeností do nových podmínek z hlediska dalšího příkladu expanze – Slušovického zázraku (o tom někdy později samostatně).

2. Selhání husitské revoluce

Husitská revoluce mohla zvítězit. Nedokázala to, protože její ideologové neměli schopnost (historickou zkušenost, teoretické nástroje) k analýze doby a konkrétních možností ekonomické expanze. Bylo by stačilo, pokud by místo vybírání výpalného od středověkých měst za úplatu budovali obchodní cesty (zpevněné silnice, mosty, průchody lesem...) a zajišťovali jejich ochranu (strážní hrady s menšími posádkami) na smluvní bázi k podpoře rozvoje obchodu, řemesel, ale i kulturní výměny. Umožnilo by to v tehdejší době velmi rychlé ovládnutí nejen českého, ale i uherského a pobaltského regionu s efektivně financovanou vojenskou, ale (a patrně zejména) informační převahou jak z hlediska získávání informací, tak i jejich bezkonkurenčně rychlého přenosu. Stálo by za to na toto téma zpracovat (kromě řádné analýzy prizmatem námi vyvíjených teoretických základů) populární výstup v podobě žánru "alternativní historie". Skutečná expanze se však nekonala a příklad je poučný mj. i odpovědí na otázku, proč se nekonala.

3. Stabilita systému průběžného penzijního pojištění na bázi součinnosti všech subjektů, které mohou přispět k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění

K tomu jsem napsal v současné době tolik, že jen odkazy by byly na několik stránek. Pro případného zájemce, který stávající výstupy nesledoval, jen odkaz na úvodní díl nejnovější série (od dílu 1255 do 1258) k danému tématu: radimvalencik.pise.cz/... V případě této možnosti expanze je vše v našich rukou a cestu lze otevřít již v říjnových volbách. Jedním z výstupů pěstování vize je i snaha více zvýraznit význam této oblasti pro odstartování procesu nápravy jak směrem k těm, kteří jsou zodpovědní za volební kampaň opozičních subjektů, tak i směrem k voličům. Zúčastněnými subjekty, které k tomu lze motivovat a nastartovat zde hry, v nichž se vyplatí hráčům spolupracovat, jsou nejen klienti systému (pojištěnci), ale i poskytovatelé produktivních služeb (vzdělávacích, zdravotních, lázeňských, rekvalifikačních, služeb v rámci firemní kultury apod.) a zprostředkovatelé těchto služeb (např. zdravotní pojišťovny).

4. Emancipace Středounijního prostoru

Na to, abychom v rámci naší země něco posunuli výrazně kupředu, přece jen potřebujeme trochu více opory v mezinárodním měřítku. Úpadek EU a vyhrocování vztahů mezi její euroatlantickou a středounijní částí (recidiva koloniálních ambicí atlantické části směrem ke středounijní části a zjevné potlačování investičních příležitostí Středounijního prostoru v oblasti ekonomické spolupráce a realizaci větších i velkých ekonomických projektů vytváří prostor pro expanzi toho typu, kterým se zabýváme (zejména formou kaskádového a diverzifikovaného generování investičních příležitostí, návazně i koncentraci investičních prostředků pro jejich realizaci). I v tomto případě se jedná o volební téma.

Na závěr:

Prezentováním dalších příkladů a jejich podrobnější charakteristikou bychom mohli pokračovat mám vytipováno dalších pět). Vrátíme se k tomu později. V dalších pokračováních vyberu z připraveného pojednání pro výše zmíněnou mezinárodní vědeckou akci ty pasáže, které jsou více či méně srozumitelné širší veřejnosti (vynechám zejména použití grafického a analytického popisu). Doplním komentářem.

(Pokračování)