Vize, jakou potřebujeme/1295

Vize, jakou potřebujeme/1295

Logika dějin a současnost/2

Při přípravě na jednu mezinárodní vědeckou akci (v září tohoto roku) se mně podařilo podstatným způsobem pokročit v rozpracování teorie produktivní spotřeby a pozičního investování. To má význam nejen pro pochopení současného dění a jeho alternativ, ale i zpětné vyhodnocení významných událostí v dosavadních dějinách. Včera jsem uveřejnil úvodní část, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12292-logika-dejin-a-soucasnost-1.html

Nyní ukážu příklady některých oblastí, kde došlo, mohlo dojít, nebo může dojít ke vzniku a expanzi systémů, které eliminují roli pozičního investování, vytvářejí podmínky pro vzájemnou kooperaci na bázi využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti (v oblastech, kde tyto investiční příležitosti upadající systémy potlačují) a současně pro kaskádové generování nových investičních příležitostí, což dále zvyšuje efektivnost systému a dynamizuje jeho vývoj. Volím pořadí a rozsah prezentace tak, aby podstata toho, o co jde, co nejvíce vynikla (a také s přihlédnutím k mé omezené znalosti dějin):

1. Baťův korporativismus

Na úvod zařazuji jednak proto, že tento příklad je dobře zmapován a znám, rovněž tak toto, že je příkladem skutečné expanze. Nastartování souviselo s ambicemi nově vzniklé Československé republiky. Kooperujícími subjekty byl Baťův kapitál, stát a zaměstnanci. Za zdůraznění stojí to, že tyto tři "hráči" (v terminologii her) si vzájemně generovali investiční příležitosti a také disponovali nástroji, jak je využívat (např. zainteresovanost zaměstnanců, investování do jejich zdraví, vzdělání i úspor času v mimopracovní době atd.). Za zmínku stojí i diverzifikace programu ekonomické expanze, aby nedošlo k vyčerpání jednoho typu investičních příležitostí (zejména letecký průmysl pod národním heslem "Vzduch je naše moře"). Analýza prizmatem generování investičních příležitostí a vyvíjení nástrojů jejich využívání podle míry jejich výnosnosti je aktuální dodnes. Rovněž tak aspekt historického přenosu zkušeností do nových podmínek z hlediska dalšího příkladu expanze – Slušovického zázraku (o tom někdy později samostatně).

2. Selhání husitské revoluce

Husitská revoluce mohla zvítězit. Nedokázala to, protože její ideologové neměli schopnost (historickou zkušenost, teoretické nástroje) k analýze doby a konkrétních možností ekonomické expanze. Bylo by stačilo, pokud by místo vybírání výpalného od středověkých měst za úplatu budovali obchodní cesty (zpevněné silnice, mosty, průchody lesem...) a zajišťovali jejich ochranu (strážní hrady s menšími posádkami) na smluvní bázi k podpoře rozvoje obchodu, řemesel, ale i kulturní výměny. Umožnilo by to v tehdejší době velmi rychlé ovládnutí nejen českého, ale i uherského a pobaltského regionu s efektivně financovanou vojenskou, ale (a patrně zejména) informační převahou jak z hlediska získávání informací, tak i jejich bezkonkurenčně rychlého přenosu. Stálo by za to na toto téma zpracovat (kromě řádné analýzy prizmatem námi vyvíjených teoretických základů) populární výstup v podobě žánru "alternativní historie". Skutečná expanze se však nekonala a příklad je poučný mj. i odpovědí na otázku, proč se nekonala.

3. Stabilita systému průběžného penzijního pojištění na bázi součinnosti všech subjektů, které mohou přispět k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění

K tomu jsem napsal v současné době tolik, že jen odkazy by byly na několik stránek. Pro případného zájemce, který stávající výstupy nesledoval, jen odkaz na úvodní díl nejnovější série (od dílu 1255 do 1258) k danému tématu: https://radimvalencik.pise.cz/12203-vize-jakou-potrebujeme-1255.html V případě této možnosti expanze je vše v našich rukou a cestu lze otevřít již v říjnových volbách. Jedním z výstupů pěstování vize je i snaha více zvýraznit význam této oblasti pro odstartování procesu nápravy jak směrem k těm, kteří jsou zodpovědní za volební kampaň opozičních subjektů, tak i směrem k voličům. Zúčastněnými subjekty, které k tomu lze motivovat a nastartovat zde hry, v nichž se vyplatí hráčům spolupracovat, jsou nejen klienti systému (pojištěnci), ale i poskytovatelé produktivních služeb (vzdělávacích, zdravotních, lázeňských, rekvalifikačních, služeb v rámci firemní kultury apod.) a zprostředkovatelé těchto služeb (např. zdravotní pojišťovny).

4. Emancipace Středounijního prostoru

Na to, abychom v rámci naší země něco posunuli výrazně kupředu, přece jen potřebujeme trochu více opory v mezinárodním měřítku. Úpadek EU a vyhrocování vztahů mezi její euroatlantickou a středounijní částí (recidiva koloniálních ambicí atlantické části směrem ke středounijní části a zjevné potlačování investičních příležitostí Středounijního prostoru v oblasti ekonomické spolupráce a realizaci větších i velkých ekonomických projektů vytváří prostor pro expanzi toho typu, kterým se zabýváme (zejména formou kaskádového a diverzifikovaného generování investičních příležitostí, návazně i koncentraci investičních prostředků pro jejich realizaci). I v tomto případě se jedná o volební téma.

Na závěr:

Prezentováním dalších příkladů a jejich podrobnější charakteristikou bychom mohli pokračovat mám vytipováno dalších pět). Vrátíme se k tomu později. V dalších pokračováních vyberu z připraveného pojednání pro výše zmíněnou mezinárodní vědeckou akci ty pasáže, které jsou více či méně srozumitelné širší veřejnosti (vynechám zejména použití grafického a analytického popisu). Doplním komentářem.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na Korfu. Vždy jsem se chtěl dostat na tento zelený ostrov. Podle prvního ohledání se skutečně zdá být hodně zelený. Uvidím, co nás tady během týdne čeká. Jsem zde poprvé.

Jižní cíp ostrova, první vycházka. V dálce je vidět řecká pevnina.

Zeleň, jakou ve Středomoří málokde uvidíte.

Jedna z nejhezčích kytiček v této části ostrova. A voní. 

To není bývalé letiště. To jen příroda plýtvala svou fantazií. Úplně v dálce je vidět řecká pevnina.