Vize, jakou potřebujeme/1210

Vize, jakou potřebujeme/1210

Jak dál v pěstování vize? – Víme/15

Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.

O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html

Nyní přejdeme k tomu nejdůležitějšímu. Uveřejníme nové výsledky, které podstatným způsobem překračují nejen hlavní proud ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje, ale i to, co jsme k této problematice dosud publikovali.

Nejvýznamnější poznatky budeme komentovat tak, aby to nové, s čím přicházíme, bylo srozumitelné i těm, kteří nejsou odborníky v této oblasti.

Budeme přitom využívat upravené pasáže ze souběžně zpracovaných (nyní dokončovaných) tří příspěvků na mezinárodní konference a do teoretických časopisů. "Převyprávíme" je ve zjednodušené podobě, vynecháme odkazy na zdroje, v maximálně možné míře se vyhneme grafům a matematickému vyjádření vztahů, obtížnější pasáže doprovodíme popularizujícím textem.

Ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování (nový horizont poznání) – část 8.

Přehled investičních příležitostí spojených s orientací reforem na prodloužení doby produktivního (a v rámci toho i výdělečného) uplatnění člověka na profesních trzích (pokračování):

Může vzniknout názor: "To je dnes nereálné." –Tato námitka se v diskusích na toto téma vedených na různých úrovních vyskytuje velmi často. Svědčí o nepochopení podstaty věci, která přímo souvisí s hlavním přínosem bádání v oblasti ekonomie produktivní spotřeby a posunu, o kterém informuje tento příspěvek. Jedná se o posloupnost (kaskádu) generování investičních příležitostí, kdy při realizaci jedněch vznikají další. Stěží obstojí tvrzení, že již nyní, za daných společenských podmínek, nelze učinit dílčí kroky, které by měly doložitelné efekty v oblasti prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích a hlavně, které by při své realizaci otevřely cestu ke vzniku dalších realizovatelných investičních příležitostí, resp. generovaly tyto investiční příležitosti. Nepochybně by to postupně umožnilo realizovat i systémové změny směrem k ekonomie, která by se tímto navracela k člověka a ve které by se člověk jakožto člověka (tj. bytost orientovaná na plné využití svého potenciálu, na plný a celoživotní rozvoj svých schopností) vracel do ekonomiky jako nositel "všeobecná práce" naplňující smysl jeho žití.

Jít výše uvedenou cestou je nejen reálné, ale je to jen dílčí součást mnohem komplexnějších změn, v rámci kterých bude růst role produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka, které budou zvyšovat inovační potenciál společnosti na takou úroveň, kterou si dnes dovedeme stěží představit. Za určitých podmínek mohou tyto změny v některých zemích či skupině zemí proběhnout velmi rychle a dynamicky a mohou umožnit projít současným osudovým úskalím, ve kterém se ocitla globální lidská pospolitost.

Pohled na ekonomický vývoj v lokálním i globálním měřítku prizmatem generování investičních příležitostí při realizaci stávajících zasazený do konceptu ekonomie produktivní spotřeby a kontrastu s pozičním investováním umožňuje vidět to, co zůstává při pohledu z pozice neoklasické ekonomie skryto. Jednak dílčí možnosti, které se otevírají zvýšením role produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka (např. v oblasti změn v průběžném systému penzijního pojištění), jednak z hlediska historické změny, pro kterou doba již nazrála. Změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, která však na rozdíl od počáteční fáze, které z člověka udělala součást stroje, vrací ekonomiku k člověku (orientuje ji na plný rozvoj jeho potenciálu) a současně vrací člověka do ekonomiky jako člověka (jako nositele "všeobecné práce"). Z nadhledu lze vytipovat jako hlavní směry změn, které v rámci toho budou probíhat:

- Propojování univerzit s tvůrčími komplementárními mezigeneračními týmy ve firmách a institucích prostřednictvím absolventských sítí.

- Zaměření sociální práce na minimalizaci důsledků znevýhodnění a vyloučení části obyvatelstva tak, aby docházelo k postupné reintegraci společnosti.

Designování a implementace reforem, které pro tuto změnu vytvoří podmínky a umožní fungování vhodných mechanismů (ve smyslu příslušné části teorie her) otevírá značný badatelský prostor. Jeho využití posílí autoritu ekonomie a na ni navazujících společenských věd ve společnosti.

Stručná popularizační poznámka:

V příštím pokračování se na problematiku využívání a generování investičních příležitostí podíváme prizmatem blížících se voleb.

K tomu pro případné zájemce některé důležité zdroje:

1.     Benerjee, S (ed) 2022, The Collected Papers of Leonid Hurwicz, v. 1. New York.

2.     Binmore, K 1994, Game Theory and the Social Contract, vol. 2, Just Playing. MIT Press.

3.     Friedman, M 1957, A theory of the consumption function, Princeton: Princeton University Press.

4.     Černík, O., Valenčík, R., 2021, "Basic quescion of financial markets theory”, Financial Markets 2021 – Innovations and Sustainability, pp. 16-30.

5.     Černík, O, Valenčík, R, Wawrosz, P 2020, "Economics of productive consumption and multipoint extension of Nash bargaining problem”, Journal of International Scientific Publications: Economy & Business, vol. 14(1), pp. 10-25.

6.     Daitoh, I 2010, "Productive consumption and population dynamics in an endogenous growth model: Demographic trends and human development aid in developing economies”, Journal of Economic, Dynamics and Control, Amsterdam, vol. 34, no. 4, p. 696-707.

7.     Daitoh I., Nishimura K. 2021, "Productive Consumption in a Two-Sector Model of Economic Development”, Creative Complex Systems, pp. 101–111.

8.     Neumann, J 1945 – 1946, "A Model of General Economic Equilibrium”, The Review of Economic Studies, vol. 13(1), pp. 1-9.

9.     Haake, JC, Trockel, W 2008 On Maskin Monotonicity solution based social choice rules, original paper. Springer-Verlag.

10.  Hirsch, F 1976, Social Limits to Growth, Cambridge, Mass.: Harvard University Press.

11.  Hurwicz, L 1960, "Optimality and informational efficiency in resource allocation processes”, Mathematical methods in the social sciences, ed. K. J. Arrow et al., pp. 27-46, Stanford, CA: Stanford Univ. Press.

12.  Hurwicz, L 1973, "The design of resource allocation mechanisms”, American Economic Review Papers and Proceedings, vol. 58, pp. 1-30.

13.  Hurwicz, L 1994, "Economic design, adjustment processes, mechanisms, and institutions”, Economic Design, vol. 1(1), pp. 1–14, chapter 14 this vol.

14.  Hurwicz, L 2008, "But who will guard the guardians”, American Economic Review, vol. 98(3), pp. 577-585.

15.  Hylland, A, Zeckhauser, R (1979), "The efficient allocation of individuals to positions”, Journal of Political Economy, vol. 87(2), pp. 293-314.

16.  Psárská, M. 2019. Determinants of real decision making on productive components of consumption under the current economic conditions of the Slovak Republic, Institute of Technology and Businessin, České Budějovice.

17.  Steger, M 2002, "Productive consumption, the intertemporal consumption trade-off and growth”, Journal of Economic Dynamics & Control. vol. 26 (6), pp. 1053-1068.

18.  Soumyananda, D 2014, "Inclusive growth through creation of human and social Capital”, International Journal of Social Economics, vol. 41(10), pp. 878-895.

19.  Suen, W 1994, "Simple analytics of productive consumption”, The Journal of Political Economy, vol. 102(2), pp. 372.

20.  Trockel, W 2002, "Integrating the Nash program into mechanism theory”, Review of Economic Design, vol. 7, pp. 27–43.

21.  Valenčík, R 2023, "Positional investing and reforms in the socio-economic sphere on the example of the pension system in the Czech Republic”, Cifra, vol. 3, pp. 1-12.

22.  Veblen, T 1899. The Theory of the Leisure Class: An Economic Study of Institutions, New York: Macmillan.

23.  Walasek, L, Bhatia, S, Brown, GDA 2018, "Positional goods and the social rank hypothesis: income inequality affects online chatter about high and low status brands on Twitter”, Journal of Consumer Psychology, vol. 28(1), pp. 138-148.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Přírodní park Hřebeny. Malý kousek od Prahy (hned za Jílovištěm). Dělám si tam vycházku několikrát za rok a vždy jsem příjemně překvapen. Tentokrát jsem se sem vypravil za devětsilem bílým (z většiny míst u Prahy vymizel, tady je ho ještě dost velká kolonie). A také je zde výsky vzácného  druhu plicníku, patrně sekundární výskyt. A hlavně ty nádherné výhledy ze Hřebenů. Obojí roste u Všenorského potoka.

Sluníčko právě vychází přes Hřebeny. Přivstal jsem si. I když skála nad Všenorským potokem je hodně vysoká.

Nahoře Černolice a hřeben Brd, dole osada V potocích.

Skalnaté úbočí Hřebenů, je vidět i kousek Všenorského potoka.

Tady je jeden z cíl§ mé výpravy - devětsil bílý.