Vize, jakou potřebujeme/1207

Vize, jakou potřebujeme/1207

Z technických důvodů uveřejňuji za částí věnované přírodě.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Zavítal jsem, jako každý rok několikrát, do Průhonického parku, abych se podíval, jak sem přichází jaro. Už jsem zde letos jednou byl. Tentokrát jsem však sledoval ještě jeden cíl nedaleko odtud: Hliněnou baštu, jednu z nejzajímavějších a nejlepších restaurací v Praze, viz

https://www.hlinenabasta.cz/o-nasNešlo mi o jídlo, ale o "průzkum terénu". Dopadl dobře a tak se sem někdy vypravím s rodinou na oběd.

Tady je Hliněná baště v plné kráse.

Nejhezčí kytička z Průhonického parku.

Jeden z půvabných druhů čemeřice.

A tady se už tlačí koniklece. V okolí Prahy se tento druh v přírodě nevyskytuje. V okolí Brna hojně.

Vize, jakou potřebujeme/1207

Jak dál v pěstování vize? – Víme/12

Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.

O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html

Nyní přejdeme k tomu nejdůležitějšímu. Uveřejníme nové výsledky, které podstatným způsobem překračují nejen hlavní proud ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje, ale i to, co jsme k této problematice dosud publikovali.

Nejvýznamnější poznatky budeme komentovat tak, aby to nové, s čím přicházíme, bylo srozumitelné i těm, kteří nejsou odborníky v této oblasti.

Budeme přitom využívat upravené pasáže ze souběžně zpracovaných (nyní dokončovaných) tří příspěvků na mezinárodní konference a do teoretických časopisů. "Převyprávíme" je ve zjednodušené podobě, vynecháme odkazy na zdroje, v maximálně možné míře se vyhneme grafům a matematickému vyjádření vztahů, obtížnější pasáže doprovodíme popularizujícím textem.

Ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování (nový horizont poznání) – část 5.

Porovnání reálných situací s využitím rozšířeného paretovského optima a teoretických nástrojů analýzy pozičního investování (pokračování)

Obrázek uveřejněný v předcházející části umožňuje sestavit následující, ve kterém jsou vyznačeny ztráty vznikající pozičním investováním:

Jedná se o sloučení dvou částí předcházejícího obrázku (ve 4. části tohoto pojednání) s vyznačením jednotlivých komponentů ztráty efektivnosti v důsledku pozičního investování (A, B, C, D).

K tomu:

- Šedým upozaděním je vyznačena původní situace.

- Přerušovanými liniemi posuny v důsledku pozičního investování.

- Tučnými liniemi situace odpovídající rozšířenému paretovskému optimu aplikovanému na oblast nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

Návazně:

A: Ztráta v důsledku pozičního investování vznikající tím, že nejsou využívány investiční příležitosti, které mohly být generovány hráči X.

B: Ztráta v důsledku pozičního investování vznikající tím, že jsou potlačovány investiční příležitosti hráče X.

C: Ztráta v důsledku pozičního investování vznikající tím, že investiční příležitosti hráče Y, které mohly být vygenerovány hráči Y v případě kooperativního chování obou hráčů, mají nižší výnos, než zvýšení výnosů hráče Y v důsledku potlačení investičních příležitostí hráče X pozičním investováním hráče Y.

D: Ztráta v důsledku obětování prostředků, které mohly být využity pro realizaci investičních příležitostí vygenerovaných hráči Y v případě kooperativního chování obou hráčů.

Stručněji a srozumitelněji řešeno:

K poklesu efektivnosti dochází následujícími způsoby:

- Neproduktivním, resp. kontraproduktivním použitím části investičních prostředků k pozičnímu investování (plocha B).

- Žádným, nebo velmi omezeným generováním investičních příležitostí jednoho hráče ve prospěch druhého hráče, což platí vzájemně (plocha A, C).

- Potlačením investičních příležitostí hráče, který je obětí pozičního investování (plocha D).

Rozdíl v efektivitě systémů, které podlehnou tlaku pozičního investování, a systémů, které tomuto tlaku nepodlehnout, je natolik výrazný, že je na místě konkretizovaná podoba výše uvedené otázky: Proč v realitě nepozorujeme povícero systémů na lokální úrovni, které by byly dynamické a efektivní na základě toho, že generují a využívají investiční příležitosti podle míry výnosnosti, a to bez ohledu, komu jsou tyto investiční příležitosti generovány a z čích prostředků dochází k jejich realizaci?

K odpovědi na tuto otázku lze využít aparát nekooperativních her, nejlépe formou převedení reálných situací do modelu dvoumaticových her. Ty umožňují rozlišit hry, v nichž se hráčům vyplatí spolupracovat, proto v nich splývá paretovská rovnováha s nashovskou, od her, v nichž je nashovská založena na tom, že si hráči nohou zlepšit svoji výplatu přechodem na kooperativní strategii.

Stručná popularizační poznámka:

Obrázek uveřejněný v této části je mimořádně významný. Zviditelňuje to, co běžným zrakem není vidět. Ostatně už Liška sdělovala velké moudro Malému Princovi: "Co je důležité, to není vidět." Ovšem důležité je nejen srdce, ale v některých případech i vhodné teoretické nástroje. Mj. otázka, kterou jsme zvýraznili tučně, je, jak si vzápětí ukážeme, "otázkou dne", resp. současné doby. I když to tak na první pohled nevypadá. Je klíče k pochopení toho, o co dnes jde.

(Pokračování)