Vize, jakou potřebujeme/1204

Vize, jakou potřebujeme/1204

Jak dál v pěstování vize? – Víme/9

Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.

O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html

Nyní přejdeme k tomu nejdůležitějšímu. Uveřejníme nové výsledky, které podstatným způsobem překračují nejen hlavní proud ekonomické teorie v hlavním směru jejího vývoje, ale i to, co jsme k této problematice dosud publikovali.

Nejvýznamnější poznatky budeme komentovat tak, aby to nové, s čím přicházíme, bylo srozumitelné i těm, kteří nejsou odborníky v této oblasti.

Budeme přitom využívat upravené pasáže ze souběžně zpracovaných (nyní dokončovaných) tří příspěvků na mezinárodní konference a do teoretických časopisů. "Převyprávíme" je ve zjednodušené podobě, vynecháme odkazy na zdroje, v maximálně možné míře se vyhneme grafům a matematickému vyjádření vztahů, obtížnější pasáže doprovodíme popularizujícím textem.

Ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování (nový horizont poznání) – část 2.

Posun ekonomie produktivní spotřeby na vyšší úroveň

V této části stručně vyložíme výsledky dosažené v rámci ekonomie produktivní spotřeby poměrně nedávno (na přelomu roku 2024 a 2025) K lepšímu porozumění toho, o co jde, využijeme (jako určité intermezzo) analogii s vývojem moderní fyziky na cestě od naivní představy atomu ("kuličkového modelu") k jeho kvantovému modelu, což v  případě ekonomie produktivní spotřeby odpovídá přechodu od naivní představy trhu pojatého jako nabídky a poptávky statků k trhu jako posloupnosti stavů, v nichž jsou využívány a současně generovány jak investiční prostředky, tak i investiční příležitosti.

Na trhu, na kterém věřitel nabízí investiční prostředky k realizaci výnosnějších investičních příležitostí, než má on sám, dlužníkovi, následně se pak podělí o výnos, který takto vzniká oproti tomu, pokud by neměli možnost této transakce, je patrné na první pohled. Zrovna tak je i zřejmé, že si tím oba zvýší své příjmy, které mohou využít různým způsobem (spotřebovat, spořit, investovat).

To, že při spojení investičních prostředků s investičními příležitostmi, dochází nejen k tvorbě investičních prostředků pro další období, ale i ke generování nových investičních příležitostí již tak zřejmé není, resp. zůstává většinou neuvědomováno, přehlíženo, mimo zorný úhel teorie. A to, že nové investiční příležitosti jsou při spojení investičních prostředků jednoho ze subjektů (hráčů) s investičními příležitostmi druhého subjektu (hráče) generovány každým z hráčů (subjektů) nejen sobě, ale i druhému hráči, a že právě toto je to nejdůležitější, co se na trhu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí odehrává, stávající teorie doložitelně přehlíží.

Stručná popularizační poznámka:

Pozorně si zvýrazněnou pasáž přečtěte. Tady děláme krok do vyššího "levelu". Tady si otevíráme cestu k tomu, abychom zviditelnili, a tím zpřístupnili teoretické analýze to, co stávající teorie nevidí. To, jak jsou generovány investiční příležitosti, které nejsou něčím "efemérním", ale za určitých podmínek mají finanční ekvivalent.

Přesněji řečeno, čím více se systém blíží konkretizovanému paretovskému optimu na oblast nabídky a poptávky investičních prostředků a  investičních příležitostí, tím více se hodnota investičních příležitostí blíží finančnímu ekvivalentu rozdílu mezi jejich výnosy a náklady na jejich realizaci.

Konkretizované a rozšířené paretovské optimum na oblast nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí

Investiční příležitosti mohou být určujícím a trvale perspektivním zdroje ekonomického růstu. Každé investiční příležitostí odpovídá peněžní ekvivalent. Ten samozřejmě závisí na tom, jak jsou vyvinuty mechanismy, prostřednictvím kterých dochází ke spojení investičních prostředků a investičních příležitostí, ale také mechanismů, které tomuto spojení brání, tj. mechanismy pozičního investování (které jsou zdrojem neefektivnosti).

V ekonomickém systému, který by byl v oblasti nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí paretooptimální, tj. investiční příležitosti byly generovány i realizovány bez ohledu na tomu, komu by byly generovány a z jakých prostředků by byly realizovány (v systému, ze kterého by bylo vytlačeno poziční investování), by se finanční hodnota každé konkrétní investiční příležitosti rovnala výnosu z této investiční příležitosti minus náklady na tuto investiční příležitost. Cena investičních prostředků určující náklady by odpovídala výnosu z poslední investiční příležitosti, kterou se v daném systému vyplatí realizovat, tj. na realizaci které je obětována poslední jednotka investičních prostředků.

Stručná popularizační poznámka:

Z výše uvedené definice konkretizovaného a rozšířeného paretovského optima je zřejmé, že k jeho dosažení dochází tehdy a právě tehdy, když je v systému eliminována role pozičního investování. Fenoménu pozičního investování jsme se v dřívějších dílech seriálu k vizi věnovali mnohokrát a podrobně. Tento fenomén byl identifikován a analyzován ještě na nižším "levelu" stávajícího teoretického přesahu neoklasické ekonomie, takže jen stručně připomeneme: Poziční investování je přeměna majetkové výhody v nástroj diskriminování druhého hráče, a to zejména formou omezování vzniku a možností realizace jeho investičních příležitostí. Již z této zjednodušené definice pozičního investování je zřejmé, že ekonomické systémy, v nichž hraje důležitou roli nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitostí (to jsou téměř všechny), jsou velmi citlivé na přítomnost pozičního investování (v poznámce si dovolím použít formulaci "zasvinění systému pozičním investováním"). To se ostatně velmi zřetelně ukáže v následujících pokračováních.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

(Tentokrát většinou namalované...)

Kulturní část mého nejbližšího sociálního okolí mě přiměla (donutila) navštívit výstavu ve Valdštejnské jízdárně. Zde je něco o ní:

Národní galerie - Valdštejnská jízdárna

ÉCOLE DE PARIS: Umělci z Čech a meziválečná Paříž

8.11. 2024 - 2.3. 2025

Mezi další zajímavé výstavy, které můžete navštívit v Národní galerii ve Valdštejnské jízdárně patří i tato, která nám přibližuje české umělce působící ve Francii v meziválečné Paříži. Mnozí by očekávali známé umělce okolo Kupky, ale tato výstava je zaměřena na umělce, kteří se u nás propagují mnohem méně. Na výstavě se představují umělci: Georges Kars, Othon Coubine, Francois Zdeněk, Maurice Eberl. Naše malíře doplňuje ale třeba i Modigliani, Soutine a další... Jaká témata jejich tvorby se prezentují. Je to obyčejný život chudinské Paříže, prostitutky, modelky, výjevy z kaváren, barů. To velmi pěkně doplňují jemné krajinky od Coubina.

Podrobněji i s některými foto zde: https://www.facebook.com/groups/701399133346992/posts/3064069690413246/

Nakonec jsem byl příjemně překvapen. Jednoznačně u mě nejvíce zabodoval Othon Coubine, tedy přesněji Otakar Kubín, o něm více zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Kub%C3%ADn

Pro zajímavost: Narodil se v Boskovicích, dostal titul zasloužilý umělec, byl vyznamenán Řádem práce.

Tak si výstavu projděme... 

Typické pro pozdního Kubína: Člověka  nevidíme, ale výsledky jeho práce ano.

Pro všechny obrázky není v této sérii místo, tak alespoň takto.

Pohled na areál Valdštejnské jízdárny shora.

Ještě jeden Kubín na závěr.