Vize, jakou potřebujeme/1197

Vize, jakou potřebujeme/1197

Jak dál v pěstování vize? – Víme/6

Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.

O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html

Nyní přímo k věci:

Projekt časopisu EKONOMIE PRODUKTIVNĺ SPOTŘEBY – 2. část

Konkrétněji k obsahu časopisu

Časopis musí obsahovat dobře zformulovaný požadavek, že v něm mohou být publikovány jen:

* Příspěvky buď obsahují rozvíjení či aplikaci ekonomie produktivní spotřeby, nebo přímo polemizující s příspěvky tohoto typu či publikovanými základním postuláty ekonomie produktivní spotřeby.

* Příspěvky obsahující doložitelně nové a podložené poznatky.

Recenzní řízení nebude anonymní, kdykoli může přejít ve veřejně (elektronicky, ale mimo obsah časopisu) prezentovanou polemiku, ze které mohou vzejít příspěvky do časopisu splňující základní standardy.

Časopis bude podporovat zaměření na prohloubení kontinuity rozvoje lidského poznání v dané oblasti, tj. příspěvky, které budou obsahovat analýzu či jinou formu připomenutí klíčových etap vývoje lidského myšlení odpovídající zaměření časopisu.

V publikovaných příspěvcích budou přípustná motto nejrůznějšího typu, vhodné citace významných osobností dějin i z literární oblasti, rozsáhlejší poznámky pod čarou psaná volnější formou, pokud jsou významné pro hlavní původní sdělení, které příspěvek obsahuje.

Rozjezd časopisu

Uvádím v chronologickém pořadí:

* Získání základního jádra fandů (cca 8).

* Zastřešení vhodnou institucí.

* Dosažení shody na pojetí časopisu (tj. upřesnění, doplnění, přehodnocení apod. bodů uvedených v tomto textu).

* Oslovení širšího okruhu osob, se kterými lze při naplnění jednotlivých čísel či jinou formou spolupráce počítat.

* Ustavení redakce (orgány) časopisu.

* Projekt prvního čísla a jeho realizace.

* Souběžně práce na dalších 2-3 číslech, bez jejichž přípravy nelze časopis odstartovat.

* Podle toho, jak bude možné získat zájemce volba frekvence (2-3-4) čísla ročně (ideálně 3).

* Doprovodné akce: konference, výjezdní setkání (i v zahraničí), případní sponzoři, akce zaměřené na širší veřejnost.

* Po prvním roce zažádání o vstup do uznávaných databází (včetně těch nejuznávanějších).

"Nabalování" osob z domácího i zahraničního vědeckého prostředí bude prezentování jako "investování jak do budoucnosti časopisu, tak i do vlastní seberealizace v rámci něj".

K tomu stručně základní teze ekonomie produktivní spotřeby (dosavadní výsledky)

1. Stručně jsme zformulovali základy ekonomie produktivní spotřeby jako vhodnějšího základu pro společenské aplikace teorie her (zejména oblasti návrhu a prosazení mechanismů).

2. Vyvinuli jsme původní aparát na základě nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

3. Na základě toho jsme formulovali dosud nepopsaný typ optima: Systém se nachází v optimálním stavu, pokud jsou v něm investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu, kdo je jejich vlastníkem a kdo je vlastníkem investičních prostředků nezbytných k jejich využití (realizaci).

4. Návazně jsme provedli velmi důležité zobecnění, když jsme vzali v úvahu, že při využívání (realizaci) investičních příležitostí jsou generovány nové investiční příležitostí, přitom každý z hráčů generuje při využívání svých investičních příležitostí též (coby obdobu externalit, resp. přesahů toho, co vlastní) investiční příležitosti druhých hráčů.

5. Na základě toho jsme vyvinuli příslušné modely a zobecnili formulaci optima (to je situace, kdy investiční příležitosti jsou využívány a generovány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a kdo je vlastníkem investičních prostředků i výnosů z investičních příležitostí).

6. K tomu jsme dodali příslušnou symboliku a konzistentní teoretický aparát založený na funkcích mezních výnosů (derivacích funkcí celkových výnosů) umožňující najít (vypočítat) optimum.

7. To umožnilo analyzovat konkrétní příklady jako hry v normálním tvaru a ve zjednodušeném případě her dvoumaticových her (na které lze redukovat většinu úloh) jsme rozlišili hry typu KK (případ, kdy oba hráči kooperují), tj. hry, kdy největší (a zpravidla výrazně vyšší) výnosy mají oba hráči, když kooperují, a hry ostatních typů (NK, NN), kdy největší výnosy mají hráči, kteří nekooperují (konkrétně využívají k posílení své pozice v některé ze tří odlišných situací poziční investování, což je spojeno s poklesem efektivnosti systému).

8. Případ KK je významný tím, že je optimální jak ve smyslu definice optima z hlediska trhu, na kterém se střetá nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitostí, tak i ve smyslu paretovského optima.

9. Pokud je tento model izolován od vlivu ostatních her (působících uvnitř systému či působících v okolí systému), je případ KK rovněž nashovskou rovnováhou.

10. Identifikování případů KK (případů, které se vyskytly v dějinách, případů, které aktuálně probíhají, případů, které jsou ve stádiu předpokladu svého nastartování) je klíčovou otázkou identifikování jak nejdůležitějších etap dějinného vývoje, tak i praktických aplikací.

11. Konkrétně: Na základě identifikování KK her můžeme a) analyzovat parazitní a diverzní hry, které v historii způsobily zánik situací, v nich dominovaly KK hry, b) můžeme podpořit vhodnými doporučeními KK hry, které probíhají, c) případně (a to je to hlavní, o co jde) vytvořit podmínky pro nastartování KK her.

(Pokračování série s menším odstupem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Po cestě do Karlových Varů si, pokud mně to umožňuje čas, plánuji kratší zastávku. Při ní si znovu  zopakuji předpokladaný průběh výkuky - jak co vysvětlit. Spojuji přitom příjemné s užitečným, resp. nechám se inspirovat tím, co je pěkné a zajímavé.

Fascinující pohled do lesů kolem Karlových Varů z místa kousek od Goethovy vyhlídky směrem k Slavkovskému lesu. Téměř uprostřed, kousek vlevo je Vítkova horo, za ní údolí říčky Teplá.

Ještě jeden pohled na rozhlednu s restaurací na místě Gothov

Lázeňské centrum Karlových Varů. Socha Karla IV. Je zajímavá tím, že v pravé ruce drží říšské jablko, symbol úspěšného hospodaření blahobytu, nikoli žezlo. V levé ruce má knihu.

Říčka Teplá je skutečně teplá. Alespoň v blízkosti pramenů.