Vize, jakou potřebujeme/1196

Vize, jakou potřebujeme/1196

Jak dál v pěstování vize? – Víme/5

Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.

O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html

Nyní přímo k věci:

Projekt časopisu EKONOMIE PRODUKTIVNĺ SPOTŘEBY – 1. část

1. Cenzura v nejvyšších patrech vědy

Budu jen konstatovat, všichni, kteří pracujeme v branži, jejíž součástí je publikování původních teoretických výsledků víme, jak cenzura funguje:

* Nulové (či dokonce záporné) hodnocení vystoupení na vědeckých konferencích a publikacích ve sbornících.

* Uznávání jen výstupů v anglosaských časopisech evidovaných ve WoS (a to jen "vyšší" kategorie), kde funguji blacklisty jednotlivců, institucí, dokonce i zemí.

* Pojištění anonymitou "dvou recenzentů", kteří jsou dobře informováni o tom, koho a co lze pustit a co ne.

* Nemožnost obrany proti nekompetentním rozhodnutím recenzentů.

* Likvidace časopisů, které by se pokusily o samostatnou strategii (např. pod záminkou, že se jedná o "predátorské" časopisy).

* Prudký a pokračující nárůst cen za přijetí do recenzního řízení, případně zpřístupnění publikovaného výsledku (uzavírání se štědře dotovaného světa do sebe).

* Iracionální a protivědecká pravidla toho, co musí a co nesmí obsahovat "vědecký článek".

Tendence k likvidaci vědy touto cestou pokračuje a bude pokračovat, samo od sebe se to nezmění. Nejhorším důsledkem je kontaminace vědy a akademické půdy nekompetentními osobami nevalného charakteru, ale s nepřiměřenými ambicemi.

2. Řešení – založení vlastního teoretického časopisu s deklarovanou a vážně myšlenou ambicí vstoupit do nejvyšších pater vědy (pojetí vědeckosti) a uznání jeho kvalit racionální (poctivou) částí vědecké obce

Jaké by měly být parametry:

* Zaměření na realizovatelný a doložitelný přesah stávajícího vědeckého poznání v hlavním směru či směrech rozvoje vědy.

* Vyhraněné, jasně srozumitelné zaměření vycházející z pochopení logiky rozvoje vědy a současně dostatečně široký záběr:

- Pokud jde o obory (vztah mezi ekonomickým a sociálním vývojem v kontextu globálního vývoje a jeho politických aspektů).

- Pokud jde o metody (od matematiky a jejích axiomatických základů až o statistickou intepretaci dat, interpretaci dějinného vývoje, interpretaci aktuálních problémů).

- Pokud jde o exaktnost na jedné straně a srozumitelnost (včetně popularizačních prvků) na straně druhé.

* Deklarované zaměření na uznání časopisu v nejvýznamnějších databázích (včetně WoS), a to zpětně (bude nutné respektovat od prvních čísel), mj. z důvodu získání autorů (projekt typu "nabalující se sněhové koule", resp. "investujte do své budoucnosti").

* Popularizační část, tj. ve shrnutí (editorialech) bude obsahovat srozumitelné (i pro širší veřejnost, s jejíž podporou bude nutné počítat) popis a zdůvodnění toho, co každé číslo (každý příspěvek) v něm přináší (jaký význam má pro rozvoj teorie a pro aktuální praxi).

* Publikování v jazyce anglickém, editorialy (v pořadí vzdálenosti od nás v češtině, němčině, ruštině, čínštině).

* Forma publikování – elektronicky (v případě zvlášť mimořádného výsledku sponzorované publikování celého čísla či separátu z důvodu účinnějšího rozšíření).

* Téma musí mít chuť "zakázaného ovoce", protože jinak už by bylo řešení (jako například problém transakčních nákladů, který dal vzniknout institucionální ekonomii).

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Po cestě do Karlových Varů si, pokud mně to umožňuje čas, plánuji kratší zastávku. Při ní si znovu  zopakuji předpokladaný průběh výkuky - jak co vysvětlit. Spojuji přitom příjemné s užitečným, resp. nechám se inspirovat tím, co je pěkné a zajímavé.

V tomto případě jsem se zastavil na Goethově vyhlíce. Ještě byla zavřena, ale i tak to stálo za to.

Pohled směrem ke Slavkovskému lesu.

Pod námi Karlovy Vary.

Tady už lze rozpoznat rozhlednu Dianu přes údolí říčky Teplá a Obrovský hotel Imperial vlevo dole.