Vize, jakou potřebujeme/1159

17. únor 2025 | 00.01 |

blog ›

Následující text posouvá teoretické základy ekonomie produktivní spotřeby a pozičního investování do vyššího levelu. Součástí rozvinutějšího přístupu je i vhodnější symbolika. Ta umožňuje vyjádřit efekty v oblasti generování nových investičních příležitostí při využívání (realizaci) stávajících. V úvodu snad jen dvě poznámky:

- Do obecně teoretických pasáží jako praktický a verifikační kontext promítám problematiku penzijního systému, která je z hlediska toho, co se odehrává u nás, zvláště vhodná.

- Teoreticky zpracované pasáže považujeme za rozvíjení obecné ekonomické teorie v hlavním směru historicky nazrálého přesahu a jako takové je vhodnou formou budeme prezentovat v návaznosti na stávající výsledky na akademické půdě nejen u nás, ale i v zahraničí.

Rozvíjení základní teorie může zájemce sledovat zde a v dalších pokračováních:

https://radimvalencik.pise.cz/12056-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Ekonomie produktivní spotřeby, poziční investování, mechanismy – 3. část

Třetí část ukazuje jeden z případů, který může nastat.

0pt;font-family:"Times New Roman",serif">Budeme předpokládat, že hráči budou maximalizovat svůj celkový příjem (výnos z investičních příležitostí obou hráčů) ve druhém kole. Tento předpoklad má své opodstatnění:

- Žádný z hráčů neuvažuje krátkozrace.

- Celkový příjem v prvním kole je cestou, po které je nutné projít k využívání investičních příležitostí ve druhém kole.

- Do výplat ve druhém kole promítá hráč i svoji představu dalšího vývoje (úměrně tomu, jak je vybaven informacemi a (v případě, že se jedná o člověka), jak je kalibrován jeho prožitkový systém, případně jak funguje rozhodování manažerů firmy, instituce apod. (ve kterém prožitkový mechanismus příslušných osob také hraje významnou roli).

V případě, že by si to konkrétní úloha vyžadovala, lze model rozšířit na tříkolový apod. (To jsme si ukázali v předcházející části, kdy jsme uvedli rozhodování o pořízení dětí). Ve většině úloh to není třeba. Lze si ovšem představit i situaci, kdy to důležité bude. Např. kdy teprve po několika kolech jsou vygenerovány investiční příležitosti s mimořádně velkým výnosem a hráč si cestu k těmto výnosům dokáže představit, parametry cesty k nim ocenit.

Vyjádření nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí jako hry dvou hráčů

Dále budeme předpokládat, že se jedná o dva hráče, přičemž jen z nich může poskytnout své investičních prostředky k realizaci investičních příležitostí druhého hráče, tak, aby byl naplněn požadavek optima, tj. aby investiční existující příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti. Vyvstává velké množství nesmírně zajímavých úloh (z hlediska teorie a vyvinutí nástrojů jejich řešení), které mají významné interpretace a praktické aplikace, např.:

- Jak se o paretovské zlepšení, které takto vzniká, mohou hráči podělit?

- Co je v tomto případě podmínkou optima?

- Jak popsat optimum v případě, že realizace investičních příležitostí jednoho hráče přispívá k tvorbě výnosných investičních příležitostí druhého hráče?

- Jak popsat příklad, kdy k ovlivnění rozdělení navýšení výnosů využívá jeden z hráčů či oba investování do pozice umožňující ovlivnit rozdělení ve svůj prospěch?

- Jak řešit otázku optima v případě, že hráč může zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí investováním do potlačení investičních příležitostí druhého hráče?

- Jaká dilemata z hlediska pozitivních i negativních důsledků (potlačení či generování výnosných investičních příležitostí) realizace investičních příležitostí jednoho hráče ve vztahu k druhému hráči vznikají?

- Jaké Nashovy rovnováhy^* z hlediska předešlého bodu v daných situacích existují?

Postupně dáme na uvedené otázky odpověď a ukážeme relevanci jak otázek, tak i odpovědí na příkladu účelových deformací penzijního systému a hledání cest k jeho efektivnímu fungování v ČR.

Poznámka k pojmu "Nashova rovnováha": Jedná se o jeden z klíčových pojmů teorie her. Nashova rovnováha je taková kombinace strategií hráčů, že pro žádného z hráčů není výhodné svou strategii změnit, pokud ostatní hráči zůstávají u volby svých strategií. Jinak řečeno, pokud by v situaci Nashovy rovnováhy určitý hráč svou strategii změnil a ostatní hráči nikoli, nepolepšil by si. Ve většině případů je Nashova rovnováha intuitivně shodná s doporučením pro každého z hráčů, jak se zachovat.

Případ, kdy oba hráči při realizaci svých investičních příležitostí generují kromě svých vlastních investičních příležitostí i investiční příležitosti druhého hráče

Nejdříve uvedeme konkrétní příklady:

- Případ kolonizace: Investicemi do těžby některých surovin či pěstování určitých plodin mohou investoři vytvářet další investiční příležitosti v dané zemi. Současně si však mohou přivlastňovat tak velkou část tímto vzniklého navýšení příjmu z využití investičních příležitostí, že mohou využít poziční investování k diskriminaci druhé země (jejích obyvatel). Tento případ je ovšem nestabilní v dalším kole. Jakmile jeden z hráčů (kolonizovaný hráč) zjistí, že prostředky získané využitím zvýšení výnosnosti druhého hráče jsou rozdělovány v podmínkách existence pozičního investování (část prostředků z minulého kola slouží ke zlepšení pozice jednoho z hráčů), přestává se orientovat na maximalizaci součtu výnosů obou hráčů v dalším kole.

- Případ komplementarity v tvůrčím týmu: Spojení osob s různými typy schopností v tvůrčím týmu vytváří natolik významné efekty, že se nikomu nevyplatí zvyšovat své příjmy porušováním (většinou neformálních) pravidel uvnitř týmu. V týmu se mezi hráči vytváří poměrně stabilní Nashova rovnováha. (Ta bývá v realitě často narušována tlakem zvenčí.) Při existenci určité hustoty týmů a horizontálních vztahů mezi nimi, může být takto vytvářený ekonomický systém poměrně stabilní.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ještě jednou vkládám do série z Athén, kde jsem byl na přelomu roku, několik foto z pozdější doby (pak už sérii dokončím, je tam ještě několik zajímavých foto). Tyto foto jsou z nejpůvabnějšího, ale ne nejzajímavějšího výletu. Z nově vybudované cesty, která vede ze silnice mezi Mníškem pod Brdy a Řevnicemi na Kamennou, 469 metrů nad mořem (pouhých 1,2 km mírného stoupání, vrátit se lze stejnou cestou, nebo na mnoho dalších způsobů). Z cesty je spousta nádherných výhledů. Dnes je mrazivo a slunečno. Krásná kombinace.

Na hřebenu Kamenné.